Ačkoli zákaz pálení suché trávy a listí má v Ostravě platit až od příštího roku, město se znečištěným ovzduším nabídlo svým obyvatelům už s předstihem možnost, jak se mohou biologického odpadu ze zahrádek zbavovat pohodlně, čistě a zadarmo.
Domkařům nabídlo bezplatné zapůjčení takzvané bio popelnice. Z plastové nádoby s víkem, která se od jiných popelnic liší hnědou barvou, se v Ostravě rázem stal velký hit.
„Do jara, kdy jsme bio popelnice nabízeli jen jako placenou službu, jsme měli dva a půl tisíce zákazníků. Teď jich máme už přes deset tisíc. A další žádosti stále přicházejí, každý den je jich asi patnáct,“ říká Karel Belda, jednatel městské skládkové společnosti OZO, jež se stará o rozvoz popelnic a svoz i další zpracování odpadu.
Úspěch akce těší Kateřinu Šebestovou, náměstkyni primátora pro životní prostředí.
„Když majitelé zahrádek nebudou trávu a listí pálit, omezí tím zplodiny, které znečišťují ovzduší a zlobí sousedy. Životnímu prostředí ale prospějí i tím, že separovaný biologický odpad neskončí na skládce. OZO z něj totiž vyrábí kompost,“ vysvětluje ostravská radní.
Primátor Macura nepochybuje, že zájem domkařů ještě poroste
Největší radost ale nový projekt v první fázi udělal většině z těch zahrádkářů, kteří za bio popelnici dříve platili zhruba 900 korun za sezonu, tedy za měsíce duben až listopad. Čtyři pětiny z nich totiž ušetří – letos už nemusí platit nic.
„Okolo dvou tisíc z původních platících zákazníků má od letošního jara nárok na jednu bio popelnici o objemu 240 litrů zdarma. V sezoně ji všem vyvážíme jednou za 14 dní, od prosince do března jednou měsíčně. Pouze v tom případě, že někdo nesplňuje podmínky bezplatné služby nebo někomu z domkařů jedna bio popelnice nestačí, může získat nádobu za poplatek. V současnosti nám lidé platí za 472 hnědých popelnic,“ líčí Belda.
Připomněl, že zatímco v Olomouci trvalo tři roky, než se podařilo dostat mezi obyvatele přes šest tisíc hnědých nádob na bioodpad, což představuje pokrytí zhruba 70 procent všech možných žadatelů, Ostravě na to stačilo půl roku.
Procentuální úspěšnost je však zatím nižší. I když velký zájem měli například obyvatelé Slezské Ostravy, Jihu či Polanky a požádalo o ně přes 80 procent domkařů z Plesné či Martinova, celkově má zatím bio popelnice jen 63 procent potencionálních uživatelů, na které projekt cílí.
Belda s Šebestovou netají, že by chtěli, aby bio popelnice využívalo už příští rok alespoň 70 až 75 procent domkařů se zahrádkou.
Primátor Ostravy Tomáš Macura nepochybuje, že zájem domkařů poroste. Vychází také z vlastní zkušenosti.
„Těšil jsem se na bio popelnici už od jara a soukromě jí teď říkám ‚moje hnědka‘. Dostal jsem ji ale teprve nedávno, protože OZO je rozváželo postupně podle obvodů a Slezská Ostrava byla mezi posledními. Když sousedé v ulici viděli, že mám hnědou popelnici, hned se o ni začali zajímat a následně o ni také požádali. Jsem přesvědčený, že stejně to bude fungovat i jinde. Ne všichni totiž zaregistrovali informační kampaň, ale všimnou si hnědých popelnic v sousedství,“ míní Macura.
„Bio popelnice nabízíme občanům dál, ale vyřízení žádosti chvíli trvá, protože úředníci musí nejdříve prověřit, zda má žadatel nárok. Zvažujeme také, že zajistíme svoz bioodpadu i pro městské příspěvkové organizace,“ dodala náměstkyně primátora Šebestová.
