"Nejdříve jsme přijímali telefonáty z celé republiky, pak jsme se omezili jen na Moravskoslezský kraj a následně už jsme celou akci museli dočasně pozastavit," sdělila proděkanka pro studium lékařské fakulty Ivona Závacká.
I když se univerzitě hlásili i mladší lidé, převážné většině z nich je 50 a více. Někteří z dárců se podle mluvčí zmiňovali, že chtějí být užiteční i po smrti a vnímají to jako jakousi splátku společnosti. Jiní se zase obávají toho, že by se nikdo nepostaral o jejich pohřeb, protože žijí osaměle.
"Jeden ze starších mužů se vědě upsal proto, že má určité sexuální potíže a nemůže se ani s pomocí lékařů dopátrat jejich příčiny," uvedla mluvčí univerzity Eva Kijonková s tím, že muž s nadsázkou podotkl, že snad příčinu jeho strádání odhalí po jeho smrti mladí medici. Kdo změní názor, může své rozhodnutí darovat tělo vědě kdykoliv odvolat.
Těla musíme nejdříve balzamovat a zafixovat
Mluvčí uvedla, že těla zesnulých jsou velmi vzácným a nedostatkovým studijním materiálem a u každého se musí vystřídat desítky studentů.
"Žádné modely či 3D atlasy pro výuku těla mrtvých nenahradí. Navíc i v případě darovaného těla je potřeba jejich předpřípravy," uvedla Kijonková.
Cílem je, aby se studenti učili pracovat s živými lidmi. "Těla se nejdříve musejí balzamovat a konzervovat fixační tekutinou. Jen tak nabudou podobné vlastnosti, jako má živý člověk," vysvětlil děkan lékařské fakulty Arnošt Martínek.
Ve smlouvě, kterou se školou podepisují, se dárci zavazují k tomu, že o svém rozhodnutí informují rodinu, svého lékaře nebo například ústav, ve kterém žijí. Ti pak po jejich smrti neprodleně uvědomí Ústav anatomie Ostravské univerzity.
Ústav podle Kijonkové garantuje, aby se s tělem vždy nakládalo v souladu se zásadami lékařské etiky. Ústav také po dvou letech zajistí kremaci (bez obřadu) a rozptyl popela, uložení urny nebo její předání pozůstalým.
