Sedíte ve Stavovském divadle a je to velmi pohodlné, protože židle nepocházejí z období jeho vzniku, kdy měli lidé o něco kratší nohy. Nově je navrhnul architekt a designér Radim Ulmann, rodák z Klimkovic, tvořící značnou část svého života v nedaleké Ostravě. Specializuje se na divadelní nábytek, ale navrhoval desítky dalších interiérů. Dokonce jej pochválil princ Charles.
Radim Ulmann
|
"Celý život pracuji v Ostravě, navrhoval jsem interiéry dvou divadel a řadu dalších. Některé už zrušili - Čedok je rozbitý, stejně jako kancelář Českých aerolinií," konstatuje muž, který se vyučil po otci truhlářem a z politických důvodů nemohl absolvovat vysokou školu.
Expozice možná zůstane v Klimkovicích
Průřez jeho dílem byl již dříve k vidění v Praze v Lederburském paláci a v Českém Krumlově. "V dubnu bych měl vystavovat v Domě umění v Ostravě v rámci Mezinárodního festivalu architektů. Kvůli nedostatku peněz se ale ještě přesně neví, jak to bude," dodává s tím, že expozice by ale možná mohla zůstat natrvalo v rodných Klimkovicích.
"Radní by si to přáli, ale nevím, zda to bude možné. Zjistil jsem, že nábytek také sbírá Ostravské muzeum, tak se na ně budu muset obrátit," vysvětluje architekt, který pracoval také v Praze, ale třeba i v Krnově v rámci poboček pražského závodu Interiér.
"Třicet let jsem na volné noze a rozhodl jsem se udělat knížku o nábytku pro divadla. Realizuji nábytek nejen u nás, ale také v zahraničí. Třeba v Anglii nebo jsem dělal studii pro operu v Zürichu, tam to mají tak spráskané. Zkrátka nábytek má určitou životnost, začne vrzat, musí se přečalounit. Záleží na tom, kdo je zrovna ředitelem, jak moc tomu rozumí. Zpravidla pořídí nábytek, jaký se mu zdá vhodný. Velmi často špatný," zasvěceně konstatuje Radim Ulmann.
Divadelní ředitelé často nemají k nábytku vztah
V Ostravě měl ve své době velký ateliér v Porubě po scénografovi Šindlerovi, který působil například v Divadle Petra Bezruče. "Nejvíce chyb se u nás i ve světě děje tak, že divadelní ředitel nemá k nábytku patřičný vztah. Před dvaceti lety mi pražská umělecká komise svěřila Stavovské divadlo, nejstarší evropské divadlo posvěcené přítomností Mozarta. Dopadlo to velmi dobře, nejen podle mě, ale i podle odborníků," chlubí se právem Radim Ulmann.
Interiér ostravského Domu obuvi z roku 1957, jeden z prvních projektů Radima Ulmanna.
Interiér Snack baru Volha v Ostravě z roku 1983.
Radim Ulmann navrhl pro Ledeburskou zahradu pod Pražským hradem 250 unikatních sedadel.
Mimo klasická divadla měl příležitost realizovat úpravu Ledeburské zahrady v Praze, která je rovněž pod patronací prince Charlese. Při své osobní návštěvě si Ulmannovu práci velmi pochvaloval. "Ředitel Národního divadla mi řekl, že byl nadšen. Princ Charles je totiž vzděláním historik a má svoji školu. V Londýně není moc oblíben, protože je přísný památkář. Ale to mi vyhovuje, protože já jsem také přísný památkář. Dostal jsme od něj dopis, že mou práci sleduje s nadšením," říká Radim Ulmann.
Když nejsou peníze, architekt nic nezmůže
Princ Charles podle něj projevil přání, aby zůstal zachován zelený parter. "To znamená, aby nebyl zastavěn stabilními objekty. Nábytek musí být uschovatelný a odnesitelný v těsné blízkosti," vysvětluje odborníky uznávaný architekt. Radim Ulmann ctí dobové slohy a přichází s jejich parafrázemi. Někdy se ale nedaří přesvědčit zmíněné ředitele nebo zase chybí peníze. Původní křesla totiž vzhledem k proměně lidské anatomie nevyhovují.
"Tento malér se mi třeba nepodařilo úplně odstranit v divadle v Karlových Varech. Ale také třeba ostravské Divadlo Antonína Dvořáka je zbouchané, ale nemůžu s tím nic dělat, nebyly peníze," dodává Radim Ulmann, patrně jediný světový specialista na divadelní nábytek.
