Ostravské stopy: Ostrava je náš Rituál, líčí metalista František Štorm

  17:55aktualizováno  17:55
Více jak čtvrt století trvalo legendární blackmetalové kapele Master’s Hammer, než se vrátila zpátky do Ostravy, aby předvedla fandům to nejlepší ze své tvorby. A v seriálu Ostravské stopy vzpomíná na někdejší poměry lídr kapely František Štorm.

František Štorm - legenda tuzemské metalové scény. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

V nově otevřeném klubu Brick House na Dole Hlubina a za spolupráce karvinské kapely Inferno pokřtili Master’s Hammer minulou sobotu nové CD Fascinátor. Atmosféra se dala krájet, klubem zněly záhrobní zvuky, monumentální tympány, šlehaly plameny, šklebili se kostlivci a na kytary hráli démoničtí zakuklenci.

„V Ostravě jsme před sedmadvaceti lety nahrávali první desku. Jmenovala se Rituál a bylo to ve studiu C, tedy Céčku. Točil ji Miloš Dodo Doležal a máme na to krásné vzpomínky. A teď se sem vracíme,“ říká František Štorm, lídr Master’s Hammer.

Štorm si dobře pamatuje i na začínající Kabáty

Proč se Rituál natáčel právě v Ostravě? Podle Štorma je to přirozené. „Tehdy v tuzemsku neexistovalo lepší studio než ostravské studio Céčko. Nahrávali jsme v něm pod vydavatelskou společností Monitor, která nám to zařídila. A nebylo to poprvé, už dříve nás pozvali do Plesné ohledně spoluúčasti na přelomovém Ultrametalu,“ vzpomíná Štorm.

František Štorm a kapela Master’s Hammer

  • Master’s Hammer je blackmetalová skupina, která vznikla v roce 1987. Debutové album Rituál vyšlo v roce 1991, nahrávalo se v Ostravě.
  • Zatím poslední CD Fascinátor bylo v Ostravě pokřtěno minulý týden. Kapela si vydobyla obrovské renomé i na zahraniční scéně.
  • Hlavní osobností skupiny je František Štorm (1966), který žije v Domaníně u Třeboně. Kromě toho, že jde o skladatele a muzikanta, tak je rovněž respektovaný typograf, držitel Ceny Revolver Revue.
  • Jeho kniha Eseje o typografii získala nominaci na cenu Magnesia Litera.
  • Štorm se do Ostravy vrátil koncertovat po svém předloňském debutu s formací Mortal Cabinet.

Ještě před Rituálem se v Ostravě totiž natáčela jiná přelomová deska s účastí již tehdy kultovních Master’s Hammer, a tou byla Ultrametal. „Nahrávky se liší. Ultrametal byla kompilace metalových kapel, která sloužila firmě Monitor k tomu, aby si zmapovala tuto scénu a rozhodla se, které kapely pak dál chtějí vydávat samostatně. Například se na ní objevili Debustrol, Törr nebo Kabáti, tehdy však hrající ve stylu thrash. Prostě Kabáti na startovní čáře,“ přidává se k Štormovi ve vyprávění kolega Jan Přibyl alias Silenthell.

Na výjimečném atmosférickém zvuku desky Rituál měl zásluhu hlavně technický štáb v Plesné.

„S Dodo Doležalem jsme natáčeli do dvou tří hodin do rána. Bylo to hodně hektické, byly přesně určené termíny. Sotva jsme přijeli, tak se na nás tlačila už další kapela. Všechno jelo hrozně rychle. Běžně jsme jezdili do Ostravy vlakem, ale stalo se, že nás Kočandrle, zakladatel Monitoru, vezl škodovkou erkem, to bylo takové nóbl komunistické auto. Jinak ve vlaku jsme byli dost neukáznění pasažéři, občas dost opilí,“ vzpomíná s úsměvem na návštěvy Ostravy Přibyl.

Podle Štorma se ve studiu C zúročila zejména technická kvalita čtyřiadvacetistopého audiopásu, na který se nahrávalo.

S dnešním stylem natáčení se to nedá srovnat, a proto je „ostravský“ Rituál tak zvukově jedinečný. Kapela přitom měla za sebou už čtyři demonahrávky, ale bohužel s nepříliš kvalitním zvukem, takže ostravská zkušenost ji posunula o třídu výše. Dokonce až do Norska – centra blackmetalové scény.

Aniž vlastně kdokoliv tuší, že za úspěchem alba stojí Ostrava. Pokud se kdekoliv v zahraničí zeptáte na nejlepší československou metalovou kapelu, snad každý vám bez váhání odpoví: Master’s Hammer.

V Porubě byly hospody, kde se scházeli metalisté

Alba Rituál a Jilemnický okultista z počátku 90. let jsou patrně to nejlepší, co v tuzemsku v extrémním metalu vzniklo.

Ostrava se na Rituálu podepsala také nepřímo svým zázemím v podobě restauračních zařízení. Zážitky měli hudebníci z návštěv u známých, které má Přibyl v Porubě.

„Chodili jsme do místních restaurací, zapadli jsme někam do lesa, bylo to úplně šílené. Pamatuju si zejména na restaurace Zuzana a Koliba. Byla tam zahrada, kde se za komančů scházeli metalisti. Tehdy se nedalo vystupovat, i když přímý zákaz jsme neměli,“ líčí Štorm s Přibylem. K ilustraci, jak to tehdy bylo s undergroundovou metalovou scénou, může sloužit i Štormova osobní zkušenost.

„Po prvním nepovoleném koncertu na Zbraslavi jsem byl předvolán na výslech. Nemusel jsem na něj jít, ale dostavil jsem se ze zvědavosti. Bylo léto roku 1989, přede mnou byli dva policajti – hodnej a zlej. Ptali se na různé blbosti a chtěli po mně, abych donášel na svoje kámoše. Nejzajímavější na tom bylo, že za sebou měli skříň plnou metalových fanzinů (fanouškovské magazíny – pozn. red.), neudržel jsem se a říkám: Pánové, vy máte větší sbírku než já. To je super: Root, Kryptor, Insania... Měli napíchnutou veškerou síť undergroundu,“ vzpomíná Štorm a současně se ptá, kde všechny tyto věci skončily.

„Bylo by dobré je zmapovat, protože tyto fanziny mají dnes velkou historickou cenu, ale i výtvarnou, byly skvěle udělané. Byla by škoda, kdyby zmizely v nenávratnu,“ obává se Štorm.

V okolí Ostravy bylo o něco svobodněji

Zajímavostí je i fakt, že oproti prorežimně korektní Ostravě se blackmetalové scéně dařilo více v jejím okolí.

„Zvláště v jiných místech tohoto kraje to tehdy hodně žilo. Pamatuju, jak jsme těsně po revoluci jezdili třeba do Havířova na Sepulturu,“ vzpomíná Přibyl.

I proto nejspíše Master’s Hammer koncertoval právě mimo Ostravu. „Třeba ve Frýdku, v nějakém místním kulturáku, pak taky v Karviné. Dokonce v roce 1987 jsme jeli s Törrem na festival do Českého Těšína, kde hrály polské kapely, tak jsme se tam zúčastnili jako jejich známí a kamarádi. Ostrava se nám kdovíproč vyhýbala. Dnešní koncert v Brick House je tak pro nás ostravská premiéra, po tolika letech. Nahrávali jsme v ní dvakrát, ale nikdy jsme tady paradoxně nevystupovali. Je to zvláštní, až se sám divím,“ zakončuje Štorm vyprávění o Ostravsku.



Nejčtenější

Nejraději znovu a lépe. Socha Špinarové čelí kritice odborníků i veřejnosti

Socha Věry Špinarové byla odhalena v Husově sadu v centru Ostravy. (17. 10....

K soše zpěvačky Věry Špinarové míří jeden kritický komentář za druhým. Velké části veřejnosti i odborníkům se nelíbí...

Tušil jsem, že bude velmi kontroverzní, říká autor sochy Špinarové

David Moješčík ve svém ateliéru v Janovicích při pracích na soše Věry Špinarové.

Vtípky, petice, výzvy k předělání. Ostravská socha Věry Špinarové od veřejnosti zatím sklízí zejména kritické ohlasy....



Do střechy vozu s pražskou značkou někdo v Ostravě zasekl krumpáč

Podnikateli z Ostravy někdo zasekl do střechy luxusního vozu krumpáč.

Nepříjemné překvapení čekalo v neděli odpoledne na podnikatele Michala Kubíčka z Ostravy. Do střechy jeho luxusního...

Zůstane huť bez proudu? Ústup Mittalu z Ostravy připomíná taktiku spálené země

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Pozvolné odpoutávání společnosti ArcelorMittal od ostravské hutě připomíná ty nejdrsnější pohádky bratří Grimmů, kde se...

Sparta je novým lídrem, Vary střílely v Pardubicích, slaví i Plzeň

Hokejisté pražské Sparty porazili brněnskou Kometu.

Hokejová Tipsport extraliga má nového lídra. Je jím pražská Sparta, která na vlastním ledě před 15 tisíci fanoušky...

Další z rubriky

Znásilnili mě, štkala žena. Když se vyspala ze čtyř promile, odvolala to

Alkohol (ilustrační foto)

Vypadalo to na mimořádně závažný případ vícenásobného znásilnění v Havířově. Jenže když se údajná oběť vyspala ze silné...

Tušil jsem, že bude velmi kontroverzní, říká autor sochy Špinarové

David Moješčík ve svém ateliéru v Janovicích při pracích na soše Věry Špinarové.

Vtípky, petice, výzvy k předělání. Ostravská socha Věry Špinarové od veřejnosti zatím sklízí zejména kritické ohlasy....

Lékaři už plánují další operace v Africe. V horku a se skromným vybavením

Jihlavský lékař se v Jižním Súdánu setkal s takovými diagnózami, jež neznali

Gastroenterolog Vítkovické nemocnice v Ostravě Vincent Zoundjiekpon, který pochází ze zápodoafrického státu Benin,...

Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce
Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní rozpočet financoval dětské skupiny a nově také mikrojesle. Do nich chodí hlavně děti, které nezískaly místo ve státní školce, ale jejich rodiče nastupují do práce dřív než po třech letech mateřské dovolené.

Najdete na iDNES.cz