Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Současné a původní město? Nezaměnitelné, říká Františák

  17:55aktualizováno  17:55
Když klarinetista Igor Františák v roce 2001 založil v Ostravě přehlídku věnovanou duchovní hudbě nazvanou Svatováclavský hudební festival, netušil, že se z ní stane nejrozsáhlejší festival duchovní a staré hudby v Česku. Od jeho seznamování se s Ostravou přitom už uplynulo pětadvacet let a podle něj se „černé“ město za tu dobu výrazně změnilo.

Igor Františák založil prestižní Svatováclavský hudební festival. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Frýdecko-místecký rodák se v roce 1989 do hornické metropole vypravil na studia. „Zhruba první čtyři roky jsem na ostravskou konzervatoř každodenně dojížděl vlakem, takže město jsem víceméně znal pouze od vlakového nádraží Ostrava-střed pěšky směrem na konzervatoř,“ vzpomíná klarinetista a dodává, že škola tenkrát sídlila v Hrabákově ulici nedaleko hornické průmyslovky.

„Současná Ostrava je s tou původní nezaměnitelná. Nenapadlo by mě ani ve snu srovnávat dnešní Ostravu s tím, co jsem znal před lety. Dnes vnímám Ostravu jako moderní a rychle se měnící evropské město s mimořádným potenciálem, který by však bylo zapotřebí adekvátním způsobem uchytit a systematicky s ním pracovat,“ míní.

Profil: IGOR FRANTIŠÁK

  • Narodil se v roce 1974.
  • V letech 1989–1995 studoval na konzervatoři v Ostravě klarinet a pokračoval na Umělecko-pedagogické katedře Ostravské univerzity.
  • Jako sólista vystupoval s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Slovenským komorním orchestrem, Janáčkovým komorním orchestrem, Talichovým kvartetem, Wihanovým kvartetem, Wallingerovým kvartetem a řadou dalších.
  • Je zakládajícím členem Stadlerova klarinetového kvarteta a souboru Ensemble Moravia.
  • V současnosti působí jako odborný asistent hry na klarinet a komorní hry na Fakultě umění Ostravské univerzity.
  • V roce 2001 založil Svatováclavský hudební festival.

 „Naštěstí pro město už dávno není typická těžba uhlí a plné tramvaje upracovaných horníků, které by se mi s vyslovením slova Ostrava mohly vybavit. Osobně se cítím být Ostravákem v pravém smyslu. Přes všechny problémy spojené především se znečištěným vzduchem a častými inverzemi je Ostrava mým skutečným domovem a je mi zde upřímně dobře.“

Oázou kavárna u Sýkoráku

Protože se Igor Františák dlouhodobě pohybuje v centru Ostravy, což je dáno tím, že vyučuje na Fakultě umění Ostravské univerzity, díky spolupráci s Českým rozhlasem vítá i možnost vyrazit mimo město.

„Nemám příliš prostoru na relax, a pokud se přesto nějaká ta chvilička najde, raději uteču z města ven. A pokud zůstávám v centru města, tak je mou malou oázou kavárna nacházející se nedaleko Sýkorova mostu.“

Ostravu ale stále objevuje a z jeho pohledu tak získává nové perspektivy. „Musím se ale přiznat: přestože se považuji za ostravského patriota, dostal jsem se na ostravskou radniční věž poprvé teprve před několika týdny a byl jsem naprosto okouzlen, jaký nádherný výhled na celou Ostravu a Beskydy máme. Z té výšky je vnímání města značně odlišné od toho, co každodenně zažíváme tady dole,“ dodává.

Rovněž z nedávné doby jsou jeho vzpomínky na setkání s kolegy v legendární restauraci U Köhlera v Janáčkově ulici. „Podle mého názoru tam vaří skvěle, což bylo ideální v okamžiku, když se do Ostravy sjeli vynikající klarinetisti z nejrůznějších zemí světa, aby byli účastni vůbec prvního českého klarinetového kongresu, který se v Ostravě konal,“ přibližuje další ze svých kulturních aktivit, kterým se věnuje.

Ostraváci jsou rázovití, ale také velmi pracovití

„Jen je potřeba zabezpečit následný rozvoj a systematicky podporovat organizátory podobných akcí, kteří často pracují s ukrutně podfinancovanými rozpočty. Jako důležitou vnímám také prezentaci ‚skutečného umění‘ směrem k Ostravanům. Pokud se chceme společně podílet na rozvoji Ostravy, je nezbytné, aby její občané měli důvod zde zůstávat, a to nejen kvůli pohodlí velkoměsta s obrovským množstvím obchoďáků, ale také pro jeho klady, mezi které bezpochyby patří kvalitní zaměstnání, vzdělání, kultura, sport a tím také plnohodnotný společenský život,“ vysvětluje.

Přes všechna případná negativa je ale pro Ostravany podle Igora Františáka charakteristická pracovitost. „A to i ve smyslu kraje svérázného a rázovitého, jak to zpívá Jarek Nohavica. V posledních letech totiž prošla Ostrava skutečně neuvěřitelným rozvojem a vznikla zde také řada skvělých kulturních projektů, které výrazným způsobem prezentují Ostravu i daleko za hranicemi našeho regionu. Je to hodnota, kterou sice nelze přesně změřit a vyčíslit, ale která má mimořádný význam a dopad na kvalitu života,“ dodává na závěr uznávaný klarinetista.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sanatoria Klimkovice.
Klimkovice bojují proti hluku. Chtějí zabránit rozrůstání logistické zóny

Válku s hlukem a kamiony musíme vyhrát, byť některé bitvy jsme zatím prohráli. Tak lze zhodnotit počínání zastupitelů Klimkovic, kteří ve středu na bouřlivém...  celý článek

Letecká záchranná služba.
Chlapci se těžce zranili při pádu z kola, k oběma spěchal vrtulník

Dva malé cyklisty zachraňoval v sobotu odpoledne na severu Moravy vrtulník. Asi hodinu poté, co letečtí záchranáři předali lékařům urgentního příjmu...  celý článek

Autor publikace Slezská Ostrava v proměnách času Česlav Piętoň
Ke Slezské Ostravě patřily visuté dráhy, říká Česlav Piętoň

Badatel a sběratel Česlav Piętoň po sedm let mapoval zajímavosti z historie Slezské Ostravy. Nyní je vydává souborně v knize.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.