Mezi řečí došlo i na oblíbené Herzovo téma, filmový horor, a mimo jiné také na Ostravu. Natočil v ní totiž drama Zastihla mě noc o komunistické aktivistce Jožce Jabůrkové, a to tak dobře, že se v něm vyhnul pro tu dobu typické propagandistické povrchnosti.
Jeho nejlepší scéna, panika židů ve sprše, kteří se domnívají, že místo vody na ně spustí plyn, inspirovala Stevena Spielberga při natáčení Schindlerova seznamu.
Nejvíce si jej obecenstvo cení za geniální horory, jako je Spalovač mrtvol nebo Morgiana. Současné pokusy Čechů o natáčení hororů přitom Herz nevidí příliš pozitivně. „Ghoul byl špatný, okopírovaný podle jiného filmu, daleko zajímavějšího a lepšího, příběh neměl hlavu ani patu. Možná že jsem ale příliš hrubý,“ uvedl režisér, který letos oslavil 81 let.
Profil: Juraj Herz Filmový a divadelní režisér, scenárista a herec se narodil 4. září 1934. Natočil přes třicet celovečerních filmů. Řada z nich získala prestižní ocenění, například Zlatou medaili na slavném hororovém festivalu v Sitges za snímek Spalovač mrtvol. Cenu Zlatého Huga pak na festivalu v Chicagu 1973 za drama Morgiana. Jeho adaptace románu Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy se ucházela o slavnou Zlatou palmu v Cannes. Je trojnásobným držitelem Bavorské státní filmové ceny, včetně snímku Habermannův mlýn z roku 2010. |
Prozradil, že i on má v záloze scénář pro nový film, na který ale už léta marně shání producenty. „Dříve nás na Barrandově nezajímalo, kolik film stojí, dnes naopak už čtyři léta čekám na producenty, kteří by dali do mého filmu peníze. Byli by ale blázni, protože tady jej neprodají. Když tehdy nepřišlo na film milion diváků, tak to byla prohra, dnes když přijde 150 tisíc, tak už je to velký úspěch, všechno se změnilo. Do Spalovače mrtvol mi tehdy nikdo nekecal, mohl jsem si to natočit, jak jsem chtěl,“ sděloval publiku.
Cítil určitý dluh vůči Němcům
Poprvé se Juraj Herz v úloze hosta v Domě knihy objevil v únoru 2011. Tehdy přijel představit knihu, jež vyšla u příležitosti jeho snímku Habermannův mlýn, který se inspiroval předlohou opavského spisovatele Josefa Urbana.
Po letech se i nyní k tomuto velmi úspěšnému, leč kontroverznímu snímku opět vyjádřil. „Habrmannův mlýn byl román, který se nedal zfilmovat. Museli jsme najít scenáristu. Německý autor, kterého jsme sehnali, napsal špatný scénář, český scénář byl také špatný, výborný napsal až Honza Drbohlav,“ prozradil Herz. Celkem bylo asi devět verzí scénáře a teprve desátá vyhovovala režisérově představě.
Velká část lidí mu u filmu vytýkala, že byl nepříjemný vůči Čechům a má určité sympatie k Němcům. „Vyrostl jsem trojjazyčně a v té době jsem měl s Němci velmi dobré zkušenosti, jeden německý lékař mi zachránil život, když jsem byl v deseti letech těžce nemocný. Když jsem se do vesnice vrátil, tak už tam nebyl. Slovenští fašisti už byli dávno komunisty. Cítil jsem se být dlužníkem k Němcům, kteří se k nám chovali velice slušně a částečně nám zachránili život. Bylo to i jinak, ale je potřeba se na to dívat z obou stran,“ uvedl Juraj Herz.
V romské restauraci měli skvělá žebírka
Podzimní Ostrava Juraje Herze nadchla, zvláště díky početnému publiku, které na něj a besedu přišlo. „S návštěvou Ostravy jsem velmi spokojen, ve špatný den jsme byli v Brně, zrovna na Dušičky, a přišlo jen dvacet lidí, což se nám zdálo málo, ale Ostrava byla plná. Dobře ji znám, a když jsem slyšel, že mám jet do Ostravy, tak jsem se také nebránil, i když v mém věku už se nerad vydávám na delší cesty. Pokud to není zrovna Las Vegas,“ komentoval své dojmy po besedě.
Ostravu zná od 60. let, kdy do ní jezdil třeba na divadelní představení, ještě lépe ji ale poznal v letech osmdesátých. „Když jsme tady točili Zastihla mě noc, bydlel jsem v ní. Hledali jsme lokality, kde budeme točit, takže jsem ji prošel dost důkladně. Ale je to dost dávno. Tenkráte jsem se soustředil na natáčení a nijak jsem se nerozptyloval. Nejvíce se mi do paměti vštípily přestávky na oběd. Chodili jsme do romské restaurace, kde vařili skvělá žebírka,“ usmívá se Herz.
Snímky ze tří Herzových filmů (zleva): Spalovač mrtvol, Morgiana a Habermannův mlýn
Natáčel se v Ostravě film Zastihla mě noc především díky tomu, že hlavní hrdinka snímku Jožka Jabůrková se tady narodila? „Jednak tím, ale taky tím, že v Ostravě byly větší možnosti, bylo možné tady natočit vykradení skladu s potravinami. Dalo se tady střílet při jízdě s koňmi včetně scén s vojskem. Nechával jsem to všechno na architekta, ten říkal, že by se to mělo točit v Ostravě, protože tam je to exteriérově nejlepší. Habermanna jsme natáčeli na 41 místech a ty taky vybíral architekt. Odehrává se v oblasti severní Moravy a my jsme jej natáčeli na jihozápadě Čech,“ prozradil slavný režisér.
Co se týká Ostravy jako takové, tak mu k srdci nijak zvlášť nepřirostla. Nevidí ani možné propojení mezi černým humorem, který má tak rád, a černou Ostravou. „Nevzbuzuje ve mně černý humor. Jsou tu doly a já jsem bydlel na koleji, kde jsem musel tahat uhlí přes pět pater v Bratislavě, pak čtyři roky v Praze. K uhlí nemám dobrý vztah. Vadilo mi, když byla Praha špinavá, proto jsem také odešel do Mnichova, kde bylo všechno absolutně čisté,“ vysvětluje.
Přesto se i k němu doneslo, že se Ostrava dlouhodobě mění a že se ze starých hutí dělají ohromné věci. „Já ty staré konstrukce nemám rád, jsou pro mě depresivní. Jsem nadšen do moderní architektury, ale ne ve filmu. To mám naopak rád staré špinavé a rezivé věci,“ dodal Juraj Herz.
