Nenalíčená s plastikovým kalíškem v ruce sedí uprostřed zatím prázdného hlediště na Slezskoostravském hradě. V tuto chvíli známá herečka Vanda Hybnerová vypadá jako člen technického štábu.
Její přirozenost a nenucenost vůbec nenasvědčuje tomu, že se za několik okamžiků promění v královnu Amazonek Hippolitu. Ostrava je pro ni sice vzdálené město, ale nikoliv neznámé.
„Vzhledem k tomu, že je to tak strašně daleko od míst, kde žiju, je pro mě Ostrava místo, kam se dostanu hlavně díky pracovním příležitostem. Pokaždé je to velice milé. Byli jsme tady mnohokrát s Divadlem Komedie, s Divadlem Palace, s Dejvickým divadlem nebo loni na Shakespearovských slavnostech,“ vzpomíná herečka.
Nedávno taky navštívila Černou louku. „Byli jsme tady s tanečním studiem Atla v Cooltouru, což je krásný prostor a pracují v něm skvělí lidé. Těším se na ně, protože jsme se domluvili na podzimní spolupráci, takže je možnost, že bych do Ostravy přijela s dalším představením.“
Jak je to u ní se znalostí Ostravy? Vanda Hybnerová ji zná jen z určitých uhlů pohledu.
„Z mé profese vyplývá, že přes den tady moc času nestrávím, takže znám Ostravu hlavně v noci jako většina umělců (smích), ale s mým pokročilejším věkem už večírkům moc neholduju,“ poznamenává.
Ostravu si nedávno byla prohlédnout z ptačí perspektivy. „Byla jsem se podívat na radniční věži, takže znám Ostravu z vrchu, znám hutě, kde jsme byli několikrát s Divadlem Komedie. Před rokem a půl jsem je navštívila se svým osobním projektem, s divadelním fotoateliérem v hutích na Salonu nevěsta. V jedné z velikých hal jsme fotili retro snímky. Takže s Ostravou mám spojené jenom hezké zážitky.“
Samozřejmě se nabízí otázka, jak na herečku zapůsobily tuny ostravské oceli. „Dolní oblastí Vítkovic jsem se prošla jako turista a je skvělé, že se ji podařilo zrenovovat, než aby se z ní staly paláce hrůzy, v současné úpravě je to úžasné místo,“ dodává Vanda Hybnerová.
Ostravu vnímá především přes herecké kolegy a spoustu přátel, kteří jezdí hostovat do Prahy.
„Navzdory tomu, jak drsný kraj a drsné město Ostrava je, pochází odtud hodně lidí, básníků, spisovatelů, muzikantů, mám mezi nimi spoustu přátel. Třeba herec Tomáš Dastlík - typický člověk, který nasál zdejší atmosféru,“ vzpomíná herečka.
ProfilVanda Hybnerová
|
Na televizní obrazovce se společně objevili v napínavém příběhu kopřivnického scénáristy Romana Vojkůvky a známého režiséra Petra Nikolaeva Na druhý pohled.
„Roman Vojkůvka se přijel podívat do Prahy na jeden den natáčení. Hovořil o dalších scénářích. Jsou to všechno hodně napínavé příběhy, jak on říká, částečně inspirované skutečností,“ vypráví o setkání Vanda Hybnerová.
Scénář byl podle ní už na první pohled úžasný. „Oslovil mě tím, jak je strašně zásadní v životě udělat rozhodnutí a napravit chybu. To, že někdo má radši osobní prestiž, dožije ve strachu či zvolí raději smrt než by se přiznal. To si myslím, je v dnešní době zásadní téma. Takových lidí je asi kolem nás hodně.“
Protože zmínila ostravský noční život, nelze se nevyhnout zdejší nejznámější ulici. „Stodolní samozřejmě znám. Dokonce i v takových podobách, kdy je úplně prázdná. Hráli jsme v Ostravě 2. ledna a zůstali přes noc. Rozhodli jsme se navštívit Stodolní a naskytl se nám neuvěřitelný pohled,“ popisuje Vanda Hybnerová.
Na nejrušnějším místě v Ostravě totiž nebyl otevřený ani jeden podnik.
„Všude byl takový ten neuvěřitelný bordel po silvestru. Pak nám otevřeli jeden bar, kde byl ještě takový ten úžasný autentický novoroční zápach, a tam jsme si dali jedno pivo. Před patnácti lety jsem tady ale tančila na barech, jak si to prožije v určitém věku snad každý.“