Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Do Ostravy se mi nechtělo, teď nelituji, říká Ellerová

  17:55aktualizováno  17:55
Až poslední asi dva roky si pedagožka, terapeutka, zpěvačka i básnířka Yvetta Ellerová uvědomuje, že se Ostrava stává jejím domovem. Ačkoliv v ní bydlí už třicet let. Právě tato osobnost vypráví v seriálu MF DNES a iDNES.cz Ostravské stopy o svém vztahu k moravskoslezské metropoli.

Yvetta Ellerová pomohla zachránit kostel svatého Václava i lipovou alej v Komenského sadech. | foto: Adolf Horsinka

Jméno Yvetta jí rodiče vybrali prý podle zpěvačky Yvetty Simonové, i když tenkrát nebylo v kalendáři. A není doposud. Dokonce v kostele při křtu to nechtěli dovolit, ale rodiče trvali na svém.

A tak je Yvettou a od dětství zpívá. V Ostravě je známá například z účinkování v pěveckém seskupení Norská trojka. Předtím zpívala ve sboru Slezská Ostrava, ze kterého vzešlo pěvecké kvarteto Complotto. Po sametové revoluci v roce 1989 založila alternativní mateřskou školu zaměřenou na waldorfskou pedagogiku a umělecké činnosti. Žádná taková v Ostravě nebyla.

Yvetta Ellerová

  • Narozena v roce 1961 v Opavě, vystudovala předškolní pedagogiku, psychologii a hudební výchovu na Univerzitě Palackého v Olomouci, rovněž absolvovala obor Periodizace a synchronicita dějin v Bratislavě.
  • Působila jako ředitelka alternativní mateřské školy v Ostravě, kterou založila. V současnosti se věnuje terapii dětí i dospělých a přednáškové činnosti.
  • Píše pohádky, básně, libreta, skládá hudbu, také koncertuje.
  • Poezii publikovala ve sbornících V trhlinách puklin (2012) a Briketa – sborník ostravské poezie (2014).
  • Pro Českou televizi psala autorské pohádky pro děti, například Malované pohádky.
  • Nedávno jí vyšel překlad pohádkové knížky Jakuba Erika Grocha Tuláček a Klára.
  • tři děti, jejím mužem je básník Petr Hruška.

„Začínala jsem z nuly, všechno se podařilo a dětem jsem otevřela na jednadvacet let bránu k jejich přirozenosti. Bylo to s dětmi krásné, takže jenom zlá mysl mohla po takové době dovolit zrušení školky. K té hořkosti se nechci vracet. Ale dlužno říci, že jsem byla ze všech těch kontrol, administrativy, úředničiny i pomluv tak vyčerpaná, zmordovaná, a dokonce vážně nemocná, že mi ten odchod asi zachránil život,“ vzpomíná se smutkem v hlase.

Oživení Černé louky nezapadlo

Možná se málo ví, že v době, kdy Ostrava usilovala o titul Hlavní město kultury, přišla s nápadem vybudovat na Černé louce vzdělávací kampus, k tomu koncertní síň, galerii a sociální bydlení.

„Znělo to utopicky bláznivě, když jsem se tenkrát poprvé sešla v kavárně s Čestmírem Kopeckým a vyprávěla mu o své vizi. Díkybohu mne nevyhnal. Naopak, celý jeho tým pak tyto myšlenky skvěle rozpracoval do projektu s názvem Klastr Černá louka. Měla jsem radost. Vlastně pořád mám, pořád je to živé. Myslím, že jsem takový skrytý iniciátor,“ vypráví.

V současné době se Yvetta Ellerová vrací k psaní pohádek, ale věnuje se i jejich překládání. Nedávno vydalo ostravské nakladatelství Protimluv v jejím překladu slovenskou pohádku Erika Jakuba Grocha Tuláček a Klára.

Hudba a poezie ji provází i v soukromí, vždyť je ženou básníka Petra Hrušky. „Celá léta vedeme s Petrem spor, jestli je hierarchicky, dá-li se to tak říci, nejprve hudba a potom slovo, nebo naopak,“ říká a pokračuje: „Píši od mládí, ale když jsem potkala Petra, strčila jsem všechno do krabice, protože vedle krásy jeho poezie se moje ruka zastavila. Až teď, skoro před důchodem, začínám v krabici dělat pořádek. Nevytahuji staré, ale rodí se nové – básně, libreta, pohádky.“

Beton pod okny a bez zahrádky? Nikdy

Ellerová pochází z Děhylova a místní loděnice se jí stala vkladem do budoucna. Právě tam se naučila plavat, skákat šipky z plata, jezdit na kajaku, sjíždět řeky.

Ale jak se sblížila s městem? „Ostravu jsem znala jen z výletů do města s maminkou, když jezdila ke kadeřníkovi. Pamatuji si, jak jsme nikdy nevynechaly návštěvu mléčného baru (dnešní KFC – pozn. red.). Ovšem nikdy by mne nenapadlo, že bych tady mohla někdy bydlet. Říkala jsem si: ‚Jak tady můžou lidé žít? Toto je jejich domov? Beton pod okny a bez zahrádky?‘“

Jenže odříkaného chleba největší krajíc. Navíc láska hory přenáší. Yvettu Ellerovou přenesla z milého Děhylova do Ostravy, rovnou do centra na Tyršovu ulici. „První noc jsem v bytě, který se Petrovi moc líbil, plakala. Vůbec jsem do Ostravy nechtěla. Dnes jsem vděčná. Sobě, že jsem to zvládla, a Petrovi, že mi ukazoval krásy Ostravy.“

Mastná a černá, taková byla Ostrava, když se do ní v roce 1989 nastěhovali. „Mastná špína, která nešla umýt. Všude bylo něco černého a lepkavého. S úklidem nám po nastěhování pomáhali zpěváci ze sboru Slezská Ostrava. Stačila však krátká procházka s kočárkem a peřinky byly jako ‚popepřené‘. Naštěstí jsme měli chalupu v Beskydech a zahradu u babičky v Děhylově,“ popisuje někdejší časy.

S Ostravou se Ellerová vyrovnává dlouhá desetiletí a její zjištění se ustálilo na konstatování, že jde o město dvou protikladů.

Parkoviště před katedrálou? To je utrpení

„Ostrava má pro mě dvě polohy, je jako mince o dvou stranách. Tu spodní tvoří temnota vykradené země, vyrabovaného uhlí, které tahle země darovala člověku. Vrchní stranu tvoří přirozená potřeba toto místo prosvětlit, aby bylo aspoň trochu k životu. A umění je jedna z cest,“ připodobňuje žena, která se umění věnuje už desítky let.

Upozorňuje, že lidí s přirozenou potřebou věnovat se umění je v Ostravě možná víc, než by se dalo předpokládat. „Vím, že v Ostravě se v umělecké oblasti dělají a dějí dobré věci. Dějí se skrz tyto lidi a je jedno, jestli umělce nebo nadšence pro umění, dějí se skrz jejich ruce, které vidím jako prodloužené srdce,“ říká.

Ellerová má v Ostravě i mnoho oblíbených míst. „Miluju třeba výhled na katedrálu Božského Spasitele. Bývá večer krásně nasvícená, to si připadám jako v Itálii. Jenže náměstí před kostelem je pokažené – bílé kvádry, tupé parkoviště – krása zvadlá jako hyacint. Teď vkládám naději do rekonstrukce divadla, že se třeba něco vylepší i na parkovišti,“ líčí ostravská patriotka.

Ostrava jako pohádkové město

A hned se zastavuje u dalšího z kostelů. „Přidávám kostel svatého Václava, který chtěli v 90. letech zbourat. Jenže já ho měla ráda, právě v něm byla pokřtěná dcera Anežka. A tak jsem založila Občanské sdružení Sv. Václav a kostel zachraňovala před zbouráním. A zachránila. Pochopitelně ne sama, ale s pomocí přátel, umělců a jiných. Kdepak radních, ti se hněvali, co si to dovolujeme.“

Podobně se zasloužila o zachování lipové aleje v Komenského sadech. „Tu chtěli radní také před pár lety jedním šmahem vyrubat. Jenže díky sdružení Sv. Václav se podařilo podruhé zachránit něco podstatného, ačkoliv to bylo ještě o mnoho těžší. To je obrovská radost. Snad nebude potřeba zachraňovat nic do třetice,“ doufá.

K jiným oblíbeným místům Yvetty Ellerové patří také výlety do blízkého okolí. „Například kousek dál Hlučínské jezero, mimo hlavní pláž je to blažené místo. Nebo zapadlejší místa v samotné Ostravě, za Gagarinovým náměstím, místa se sluncem, nejen zapadajícím, to je krása. Nebo halda Ema, jako v pohádce O dvanácti měsíčkách – teplo i v zimě a kytky kvetou i ve sněhu. Kde to najdete? A pak že Ostrava není pohádkové město, viďte?“




Nejčtenější

RECENZE: Konečně událost roku! V kině by Dukla 61 byla zjevením

Z filmu Dukla 61 (Martha Issová)

Konečně se zrodila domácí filmová událost roku. A je příznačné, že nevznikla pro kina, nýbrž na televizní půdě. Příběh...

Dvacet let čekání skončilo. Začíná se stavět obchvat Frýdku-Místku

Poklepáním základního kamene začala v úterý dlouho odkládaná stavba první části...

Za necelé čtyři roky má skončit trápení obyvatel Frýdku-Místku, jehož středem projíždí denně na čtyřicet tisíc...



Karviná, Ostrava, Jihlava. Záchranu mají ve své moci, přesto jeden spadne

Karvinský Pavel Košťál (v bílém) dotírá na Pavla Dvořáka z Jihlavy.

Je dost dobře možné, že z fotbalové ligy v sobotu po devatenácti letech spadne tým, který v sezoně posbíral alespoň...

Nečekaný krok před zápasem o všechno: Karviná odvolala trenéra Muchu

Legendární záložník fotbalové Sigmy Josef Mucha slaví 47. narozeniny.

Pouhé dva dny před klíčovým zápasem sezony odvolalo vedení fotbalové Karviné trenéra Josefa Muchu i jeho asistenta...

Osmistovka: Poklidné hornické sídliště se postupně změnilo v ostudu Karviné

Milan Sivák by se z Osmistovky stěhoval hned. Stěhují se zde prý problémoví...

Lokalita Karviné, nazývaná místními „Osmistovka“, má mezi lidmi natolik špatnou reputaci, že ceny nemovitostí v jejím...

Další z rubriky

Výstavou roku je expozice zaměřená na proměny lesa v čase

Expozice s názvem Říše prastará, mocná i zkrocená, se zaměřila na proměny lesa...

Větší ocenění výstava uspořádaná muzeem v tuzemsku získat nemůže. A za loňský rok se může pyšnit hlavní cenou nazvanou...

VIDEO: Muž podezřelý z krádeže řetízku se po činu převlékal mezi kamerami

Muže zachytily kamery po loupeži

Policisté pátrají po muži tmavé pleti, který ve středu okradl v Karviné na ulici starou paní. Zeptal se na cestu a pak...

Ostrava opraví historická i nová jatka, poslouží umělcům

Vizualizace možné příští podoby objektu bývalých jatek v Ostravě od polského...

Do zchátralého komplexu památkově chráněné historické části bývalých městských jatek v Ostravě nastoupí brzy stavební...

Najdete na iDNES.cz