„Bývá nás padesát až šedesát, někdy i stovka. Celkem nás jsou dvě stovky. V Česku je to největší skupina, která se schází pravidelně,“ říká Otakar Zemek.
Jak jste s otužováním začal?
Přes běhání. Třikrát týdně jsem běhal jednadvacet kilometrů v rámci tréninku na maraton. Na internetu jsem se tehdy dočetl, že pro regeneraci je skvělé namočit si nohy po kolena do studené vody. Jednou v únoru jsem si tak máčel nohy v řece, když šly kolem nějaké mladé maminky a ptaly se mě, jestli chodím v zimě plavat. Chtěl jsem se předvést. Tak jsem se svlékl a skočil jsem do vody. Hned se mi to zalíbilo a přidal jsem se k otužilcům. Tehdy jsem ještě bydlel v Praze a plaval jsem v Braníku.
Jsou lidé, kteří mají nějaké strasti. Pak vejdou do ledové vody a můžu pozorovat, že je ty problémy opustily.
