Za sedm let existence ostravského fondu pro ozdravné pobyty dětí z Ostravy za čerstvým vzduchem vyrazilo bezmála patnáct tisíc školáků. Jejich výjezdy do hor však desítkami milionů dotuje především město. Ostravský magistrát k témuž vyzývá největší znečišťovatele ovzduší marně. Až na výjimky se velké společnosti přesvědčit nedaří.
„Loni jsem znovu oslovila všechny velké znečišťovatele v regionu a mrzí mě, že někteří z nich na mou výzvu vůbec nereagovali. Přitom se jedná o děti třeba i jejich zaměstnanců, které by mohly ve smogové sezoně vyrazit do hor,“ popsala poslední zkušenost náměstkyně primátora Ostravy Kateřina Šebestová, která má životní prostředí na starosti.
Zatímco z městské kasy do Fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším od roku 2010 do loňska šlo v součtu 52,5 milionu korun a Ostrava na další smogovou sezonu ohlásila, že má na tyto účely dalších 15 milionů, příspěvky firem v součtu za celých deset let činí 10,5 milionu korun.
Miliony daly pouze dvě firmy
Z toho 7 milionů pochází od huti ArcelorMittal a 2 miliony od OKK Koksoven.
„Výši příspěvku domlouváme s městem. Chceme, aby lidé mohli těžit z toho, že zde jako firma podnikáme,“ uvedla mluvčí společnosti ArcelorMittal Barbora Černá Dvořáková. OKK Koksovny dvoumilionovou částkou na ozdravné pobyty přispěly v roce 2010.
Od té doby se projektu neúčastní. „S ohledem na plnění podmínek stanovených při změně majitele v prosinci 2013 i momentální situaci na trhu s koksem jsou naše současné možnosti poskytnutí příspěvku výrazně omezeny. Ale budou znovu posouzeny vedením společnosti,“ vysvětlil výkonný ředitel OKK Koksoven Zdeněk Durčák. Tento první příspěvek je i přesto vyšší než peníze od zbývajících firem dohromady.
Kolik přispívá město a firmy
|
Někteří znečišťovatelé přispívají v deseti či statisících, ale většina vůbec. Z deseti pravidelně oslovovaných firem jich šest v letech 2010 až 2016 nepřispělo nic. Ostrava oslovuje ty, jejichž činnost má největší dopad na ovzduší na Ostravsku.
Firmy své peníze raději rozdělují přímo nebo mají vlastní nadační fondy. Vzdálenější znečišťovatelé podporují své nejbližší sousedy.
„Magistrát je informován o našem rozhodnutí podílet se na financování aktivit dětí z obcí v sousedství naší společnosti. Naše spolupráce trvá již několik let,“ popsal například Ivo Klimša, předseda představenstva Biocelu Paskov.
Stejně tak ČEZ, jehož dětmarovická elektrárna je čtvrtým největším producentem polétavého prachu na Ostravsku, nechce cílit pouze na Ostravu.
Šest tisíc korun na dítě
„Nezaměřujeme se jen na Ostravsko, ale na celý region. V loňském roce jsme rozdělili mezi města, obce a neziskové organizace v Moravskoslezském kraji přes 18 milionů na společensky odpovědné projekty,“ uvedl mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Hlavním donátorem fondu tak zůstává stále magistrát. V poslední smogové sezoně se ozdravného pobytu za peníze ostravského fondu zúčastnilo 2 957 dětí. Díky spolufinancování krajských dotací se jejich počet navýšil o další více než dvě stovky.
„Nejpopulárnějšími destinacemi jsou oblast kolem Zlatých Hor a Karlova Studánka a okolí v Jeseníkách, Bílá a okolí v Moravskoslezských Beskydech nebo Karolinka ve Vsetínských vrších,“ uvedla mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.
Ozdravný pobyt musí trvat nejméně dva týdny, a to jen v oblastech nezasažených smogem. Peníze jim hradí ubytování, jídlo, dopravu, pojištění i doprovodný program. Pobyt jednoho žáka vychází zhruba na šest tisíc korun.
