Pavel Fišer tašku s bateriemi srdeční pumpy odloží až po transplantaci srdce. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Pacient neměl jinou volbu. Srdce na baterie, nebo nevyhnutelný konec

  • 2
Napadlo ho se vším skoncovat. Ale byla to je myšlenka. Pak se 58letý Pavel Fišer z Orlové na Karvinsku rozhodl pro srdce na baterie. Tedy alespoň do doby, než se najde dárce skutečného orgánu.

První infarkt a první stent do zúžené srdeční tepny dostal před dvěma lety. Loni se funkce jeho srdce zhoršila. Letos už neměl velkou naději na přežití. Přesto váhal, zda souhlasit s neobvyklou operací. Měl strach. A ptal se sám sebe, jestli to má vůbec smysl.

"Říkal jsem si, jestli není lepší umřít," netají Pavel Fišer z Orlové. Věděl, že po opakovaných infarktech má jeho biologická pumpa výkonnost sotva třetinovou.

Srdeční selhání

Nejčastější důvod k hospitalizaci na interním a kardiologickém oddělení v České republice i západní Evropě. Vzhledem k rostoucímu výskytu srdečního selhání se v posledních deseti letech mluví o epidemii této nemoci. Srdeční selhání znamená slabost srdce jako pumpy.

Výsledkem je špatné prokrvení a nedostatečný přísun kyslíku do mozku, plic i kosterního svalstva.

Nemocný člověk je slabý, otékají mu nohy, špatně se mu dýchá. Více než sedmdesát procent lidí umírá do pěti let od prvních příznaků. Příčin je víc, nejčastěji nemoc věnčitých tepen a její akutní forma infarkt. Pokud nelze odstranit příčinu a nezabírají léky, zbývá transplantace srdce.

Orgánů je ale málo a řada lidí by se operace nedočkala. Nadějí je pro ně umělá pumpa, která se nejčastěji vkládá do levé srdeční komory - ta bývá namáhaná a postižená víc.

Nakonec se rozhodl, že ve svých osmapadesáti letech to ještě nevzdá. Souhlasil se zákrokem a stal se tak prvním pacientem, kterému lékaři Nemocnice Podlesí v Třinci napojili na poškozenou levou komoru jeho skomírajícího srdce malé mechanické čerpadlo poháněné elektrickým proudem - ve dne z baterií, v noci ze sítě.

Vyjít schody? Nemožné. Ale šlo to

"Baterie jsou v téhle brašně. Jediné omezení je, že ji musím nosit pořád při sobě, i při sprchování - na to mám speciální tašku. Jen před spaním musím baterie vždy vyjmout, dát do nabíječky a přístroj připojit přímo do sítě," popisuje současný život s umělým srdcem muž, který je měsíc po operaci a stále se zotavuje v nemocnici.

Nestěžuje si. Naopak. "Nic mě nebolí od chvíle, kdy jsem se probudil z umělého spánku. Cítil jsem se líp než předtím, jen jsem byl zesláblý. Když jsem se poprvé snažil vyjít schody, zdálo se to nemožné. Visel jsem na zábradlí. Ale nakonec to zvládl," říká muž.

Pokud nenastanou komplikace, už příští týden by ho měli lékaři pustit domů. Asi nejvíc se teď těší na svého psa, kterého neviděl asi tři měsíce. Po posledním infarktu už totiž putoval po nemocnicích.

První infarkt ho postihl poté, co se z domku v Dolních Domaslavicích na Frýdecko-Místecku přestěhoval do bytu v Orlové. Svoji roli sehrál stres ze série úmrtí v rodině i stěhování, ale muž přiznává i silnou závislost na tabáku.

Pavel Fišer s taškou s bateriemi srdeční pumpy. Vedle sedí kardiochirurg Piotr Branny.

"Kouřil jsem od osmnácti let, a to až tři krabičky denně. Teď už jsem nekuřák," netají muž, kterému by měla mechanická pumpa pomoci přežít do doby, než se dočká transplantace biologického srdce od zemřelého dárce.

"Určitě by bylo lepší mít normální srdce. Baterie vydrží nejdéle dvanáct hodin a člověk na to musí pořád myslet. Mám sice i speciální tašku na záda, abych měl volné ruce a mohl pracovat třeba na své zahrádce, ale pořád je to určitý druh omezení," vysvětluje Fišer.

Umělé srdce = pumpa

Nemocnému srdci pomáhá čerpat krev malá mechanická pumpa. Je spojena s kontrolním zařízením a bateriemi mimo tělo.

Příslušenství váží dva kilogramy, jedna baterie vydrží okolo deseti hodin. V noci je pacient připojen k síti. Při výpadku elektřiny přístroj alarmuje a jeho záložní baterie vydrží půl hodiny.

Jak dlouho bude jeho zesláblé srdce bít souběžně s mechanickou pumpou, nikdo neví. "Pro někoho se najde srdce do měsíce, jiní lidé čekají v seznamu kandidátů vhodných k transplantaci rok i déle," vysvětluje primář kardiochirurgie Nemocnice Podlesí Piotr Branny, který muže operoval.

Třinecké učili pražští specialisté

Implantovat mechanickou pumpu se učil v pražském IKEM, který Pavla Fišera zařadil na čekací listinu na transplantaci. I na první operaci v Třinci dohlíželi dva odborníci z tohoto institutu: kardiolog a anesteziolog.

Donedávna totiž implantovali mechanické podpory srdce pouze lékaři v Praze a Brně. Třinecká Nemocnice Podlesí, která patří Agelu, se tak stala teprve třetím pracovištěm v zemi a prvním v Moravskoslezském kraji, které zákrok nabízí.

Kromě Pavla Fišera už lékaři implantovali jiný typ pumpy také mnohem mladšímu pacientovi. "Ten ale dostal jiný typ přístroje. Jeho srdce bývá dočasně napojeno pomocí hadic na srdeční podporu - přístroj, který stojí u postele pacienta," vysvětluje kardiochirurg Piotr Branny.

Zdravotní komplikace čekají na příležitost

Hadicemi je propojena i malá pumpa v srdci Pavla Fišera s kontrolérem a dvěma bateriemi, které jsou mimo jeho tělo. Většinou nosí muž celé příslušenství v malé černé brašně na dlouhém uchu přehozeném přes rameno a krk.

"Brašna je lehká, váží asi jen dvě kila," říká muž smířlivě. Ještě před pár lety by totiž s sebou musel tahat mnohem těžší a větší zavazadlo - asi jako nákupní tašku.

Za posledních devět let dostalo přenosná mechanická srdce zhruba 250 pacientů z celé země, většina v Praze, někteří v Brně.

Pavel Fišer leží v nemocnici už přes měsíc. "Chvíli totiž trvá, než si organismus pacienta zvykne na novou situaci. Zpočátku také hrozí řada komplikací od infekcí až po zhoršenou funkci plic. Pan Fišer měl zpočátku velké potíže s dýcháním, zhruba týden musel byl připojený na přístroj," vysvětluje Piotr Branny.

K ještě lepší léčbě pomůže hybridní sál

Primář třineckého kardiocentra Marian Branny uvedl, že implantace srdečních pump, se kterými se může nemocný volně pohybovat, je nejvyšším stupněm léčby selhávajícího srdce. Na řadu přichází obvykle až poté, když nepomáhají léky a jiný typ léčby není možný.

"V roce 2010 jsme vytvořili tým lékařů, který prošel speciálním tréninkem, a ve spolupráci s pražským IKEM jsme vytvořili třetí specializované centrum srdečního selhání v zemi. Jeho součástí je ambulance srdečního selhání, lůžkové oddělení, diagnostický komplex zobrazovacích metod, katetrizační a operační sály," říká Branny.

Dodal, že v květnu budou mít lékaři k dispozici i takzvaný hybridní sál - třetí v pořadí a zároveň nejmodernější operační sál svého druhu v zemi. Jeho součástí je totiž angiolinka. Ta umožní lékařům dělat další složité výkony na srdci, třeba měnit chlopeň přes srdeční hrot.

Nové centrum srdečního selhání vzniklo v Moravskoslezském kraji mimo jiné i díky velmi dobré spolupráci obou lékařů se shodným příjmením. Kardiochirurg Piotr Branny a kardiolog Marian Branny jsou nejen kolegové, ale také bratranci.