"Sraz ve tři na Jiráskově náměstí." "Kde?" "No na Kuřim rynku!" "Aha. Tak to řeknu hned, ne?" Takový rozhovor byste mohli zaslechnout v Ostravě. Kromě oficiálních místních názvů totiž v povědomí obyvatel existují i jména nestandardizovaná, která nejsou nikde evidována, ale běžně se vyskytují v komunikaci.
Jiráskovo náměstí v centru Ostravy, neboli Kuří rynek.
I na ně se zaměřil Jaroslav David z katedry českého jazyka na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, který ve spolupráci s kolegou Přemyslem Máchou z Přírodovědecké fakulty vytvořil projekt Paměť města - názvy míst.
Snaží se v něm mapovat místní jména v několika vybraných lokalitách včetně "živých" zeměpisných pojmenování kolujících mezi lidmi, ale taky přispět k uchování názvů míst v povědomí hlavně mladší generace pomocí výstav, publikací, interaktivních webových stránek či třeba popularizačních přednášek.
Vědci se zaměří i na obce v horní části povodí Morávky
Jednu z expozic, která je součástí projektu, si aktuálně můžete prohlédnout v Knihovně města Ostravy, kde v úterý 15. ledna v 17:00 hodin proběhne beseda s Jaroslavem Davidem. A nejnovější výstavu najdete v havířovském Kulturním domě Petra Bezruče.
"Ve výzkumu jsme se zaměřovali především na vybrané ‚mladé‘ místní části Ostravy - Dubinu, Hošťálkovice, Hrabůvku, Porubu, Vítkovice a Zábřeh, ale zabývali jsme se i centrem města. Naše zjištění jsme se zároveň vždy snažili uvádět v kontextu celé Ostravy," říká Jaroslav David, který se s kolegou v dalších částech výzkumu rozhodl věnovat místním názvům v Havířově a také v obcích v horní části povodí Morávky a Vsetínské Bečvy.
Na výstavách, které jsou součástí projektu a k nimž vyšly i doprovodné publikace, se dozvíte mimo jiné, z čeho pochází název Ostrava - z historického názvu řeky Ostravice znamenajícího "prudkou či ostrou vodu" - nebo jaká pojmenování navrhovali v 50. letech lidé pro nové město, dnešní Havířov. Mezi 2 350 návrhy byl tehdy třeba Šachtín, Míruocel, Horníkograd nebo Socialov.
