„Ve srovnání s ostatními je kraj na absolutní špici, máme nejvíce dětí v pěstounské péči. Daří se nám hledat obětavé lidi, kteří nabídnou zázemí a lásku dětem, které by jinak musely vyrůstat v dětském domově,“ sdělil náměstek hejtmana Jiří Navrátil.
V regionu je v náhradní rodině téměř tři a půl tisíce dětí. Druhý je Středočeský kraj, kde u pěstounů žije něco málo přes dva tisíce dětí.
„Ten rozdíl je znatelný. Jsou zcestné spekulace, že důvodem je vyšší nezaměstnanost a honba za příspěvky. Už v 70. letech minulého století, kdy byla prakticky nulová nezaměstnanost a příspěvky se pohybovaly v řádech stokorun, byl na severní Moravě zájem o pěstounství nadstandardní,“ řekl Navrátil.
Náhradní rodinná péče
|
Důvodem podle něj může být skutečnost, že si odborníci v čele s profesorem Matějčkem právě zde ověřovali potřeby rodinného zázemí a uskutečnila se řada pilotních projektů náhradní rodinné péče.
Důsledkem je ubývání lůžek v dětských domovech a mění se i děti v nich. „V dětských domovech nenarazíte na zdravé dítě, zůstávají ty chronicky nemocné, které jsou těžko umístitelné do rodin. Dochází také ke snižování kapacit,“ uvedla ředitelka opavského Dětského centra Čtyřlístek Marie Černocká.
Jen za poslední rok snížili lůžka ve Čtyřlístku na polovinu. „Ještě minulý rok byla kapacita v dětském domově dvacet lůžek, dnes máme deset,“ dodala. Také ostravský Domeček ubíral, má méně než půlku lůžek než před třemi lety.
Největší zájem je v Ostravě
Nejvyšší počet zájemců o pěstounství je právě v Ostravě. Město ve své působnosti eviduje na šest set pěstounských rodin, každoročně se hlásí zhruba dvacítka dalších. Osmdesát procent se pěstouny stane.
„Každý rok máme nové žadatele o pěstounskou péči. Jejich počet však nestačí k tomu, aby byly takto zajištěny všechny děti, které jsou v přechodné pěstounské péči nebo v ústavním zařízení,“ komentovala mluvčí ostravské radnice Andrea Vojkovská. Dodala, že aktuálním problémem je i nižší zájem lidí stát se přechodným pěstounem.
Velký zájem je i v Havířově, Karviné a Frýdku-Místku. V dětských domovech v kraji přesto zůstává šest stovek dětí, jen v Ostravě dvě stovky. Kraj i krajská metropole proto dlouhodobě hledají další zájemce. V půlce října na Den pěstounství bývají pěstouni oceňováni, kraj právě vyzývá veřejnost k nominacím.
Loni byla oceněna i Kateřina Havelková, matka tří již velkých dětí, jež přijala do rodiny mentálně postiženého Standu a později i Elišku s Downovým syndromem.
„Postižené děti jsem si vzala proto, že to mají v životě těžké už tak, natož ještě když nemají oporu v mámě nebo rodině. Chtěla jsem to změnit, tak jsem začala u sebe,“ řekla tehdy.
