„Dnes vstoupil do bran věčnosti dlouholetý ředitel ZOO Ostrava Petr Čolas. Vynikající odborník a hlavně skvělý člověk, který má hlavní zásluhu na tom, že se ostravská zahrada stala jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice. Čest jeho památce!,“ napsal primátor.
Podle informací iDNES.cz 55letý Petr Čolas podlehl těžké nemoci.
Absolvent Vysoké školy zemědělské v Brně nastoupil do ostravské zoo v roce 1990, tedy před třiceti lety, a vystřídal tam několik pozic. Po čtrnácti letech se stal ředitelem.
MF DNES letos v červnu poskytl rozhovor, ve kterém s láskou hovořil o místě, kterému zasvětil většinu svého profesního života.
„S týmem děláme vše pro to, abychom nejen zlepšili prostředí chovaných zvířat a budovali pro ně co nejpřírodnější a největší expozice, ale měníme a vylepšujeme i náš přírodní areál. A tím vším i řadou dalších aktivit pracujeme na tom, aby ostravská zoo byla respektovanou institucí na poli biodiverzity a mezinárodní ochrany přírody,“ řekl ředitel.
Loni nejvyšší návštěvnost v historii
„Naším cílem je, aby ostravská zoo pomáhala tam, kde může, a inspirovala návštěvníky k tomu, že každý musí začít sám u sebe a také chránit přírodu. Je to běh na dlouhou trať, ale já věřím, že se nám docela daří,“ dodal před dvěma měsíci.
Soustrast vyjádřil i moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. „Je to pro mě velmi nečekaná a smutná zpráva. Pan Čolas dokázal zoologickou zahradu úspěšně rozvíjet, je to pro region obrovská ztráta,“ konstatoval.
Se ředitelem Čolasem spolupracoval například i Petr Orel, ředitel Stanice na záchranu živočichů v Bartošovicích na Novojičínsku. Znali se velmi dlouho. „Určitě desítky let, byli jsme kamarádi. Už jsem tu hroznou novinu slyšel. Byl to velký odborník a skvělý člověk,“ konstatoval.
Zoologická zahrada v Ostravě byla založena v roce 1951 a se svými zhruba sto hektary je po Chomutově druhou nejrozlehlejší českou zoo. Chová více než čtyři tisíce zvířat, součástí je i botanický park se šesti kilometry naučných stezek.
Loni přišlo do ostravské zoo 580 091 návštěvníků, což bylo nejvíce v téměř sedmdesátileté historii zahrady.