Už deset let je v důchodu. Mohl by si užívat zaslouženého volna. Je to ale přesně naopak. Petr Majer je tak aktivní, že zvládá zastávat hned několik funkcí. Tou časově nejnáročnější je funkce kronikáře obce Bystřice.
„Kronikářská práce se nedá ošidit. Nejde o zachycení všeho, to by ani nešlo, ale podstatné události v kronice být musí,“ uvedl Petr Majer, který si stanovil sedm pravidel kronikáře.
Petr Majer se v roce 2014 stal Kronikářem roku.
„Kronikář pracuje každý den, má za úkol zachytit především současnost, musí myslet na to, že paměť je pomíjivá a čas je neúprosný, kdo nezná historii, nepochopí současnost, kronikář musí být v obci vidět, lidé ho mají znát, kronikář musí být nestranný a měl by spolupracovat s kronikáři okolních obcí,“ vypočítal.
Velmi často přednáší ve školách, v knihovně, v domově s pečovatelskou službou, a to nejen v Bystřici, ale také například v Jablunkově, Nýdku, Třinci, Českém Těšíně a dalších městech.
Pro obyvatele Bystřice zavedl Setkání s kronikářem
Obzvlášť velký ohlas mezi dětmi měly besedy s pamětníky nazvané Babičko, povídej – Stareczko opowiadej konané v informačním centru. Pro širší veřejnost pak pořádá přednášky a besedy a od roku 2011 zavedl pro obyvatele Bystřice takzvaná Setkání s kronikářem.
„Je to odpoledne každou druhou středu v měsíci a občané mají mimo jiné možnost nahlédnout do obecní kroniky, případně získat radu, jak sestavit rodokmen a podobně,“ přiblížil.
Kronika na webu obce není, ale Petr Majer na něm zařadil soubor nazvaný: Bystřice v proměnách času.
„Na časové ose od první zmínky o obci v roce 1423 po současnost jsou zachyceny nejdůležitější mezníky. Soubor je otevřený veřejnosti a každý se tak může na jeho doplňování či upřesňování podílet,“ popsal kronikář.
Vedení obce si je vědomo důležitosti práce kronikáře a snaží se Petru Majerovi vytvořit optimální podmínky pro jeho práci.
„V posledních čtyřech letech mám k dispozici svou kancelář v budově úřadu a zde mohu mít depozitář a archiv. K přepisování textů mám vyčleněnou jednu pracovnici, která je zároveň zaměstnankyní informačního centra. Kromě jiného denně monitoruje tisk, články vztahující se k Bystřici vystřihuje a zakládá do šanonů po jednotlivých letech.“
V archivu kronikáře nechybí kopie ani originály některých dokumentů vztahujících se k obci, fotografie a zvukové nahrávky, hlavně z rozhovorů s pamětníky. Výhodu má Petr Majer v tom, že jej obyvatelé na podzim roku 2014 zvolili zastupitelem, takže je o všem, co se v Bystřici děje, podrobně informován.
Letos Večery zaměří na badatelskou kronikářskou práci
Kromě funkce kronikáře Bystřice věnoval Petr Majer loni spoustu času Večerům regionální historie konaným v třinecké knihovně.
„S touto myšlenkou přišla PR manažerka knihovny Regina Szpyrcová. Nejprve jsme vybrali jedno téma s válečnou tematikou druhé světové války. Zájem předčil naše očekávání, a tak jsme vybrali další témata a z jednoho večera jich bylo najednou sedm,“ popsal Majer.
V uplynulém roce se tak zájemci díky němu mohli dozvědět řadu zajímavých informací o pilotech z Těšínska, kteří bojovali na západní frontě 2. světové války, o partyzánském hnutí, o vojácích z regionu, kteří bojovali v Normandii u Dunkerque v letech 1944 až 1945, o Židech na Třinecku v letech 1939 až 1945, o plukovníku Antonínu Velebnovském, pilotu RAF, který zahynul v bitvě o Anglii, o občanech z Těšínska, kteří bojovali v uniformě wehrmachtu, ale také o československých legionářích, kteří se narodili v historických hranicích Těšínska a kterých kronikář našel neuvěřitelných 562. Zájem veřejnosti jej ohromně potěšil.
„I letos budeme pokračovat, jen změníme obsahovou náplň Večerů. Tentokrát jsou zaměřeny na badatelskou kronikářskou práci. První lednový večer jsme věnovali spolku spiritistů z Bystřice v letech 1908 až 1938. V pořadí druhý bude o práci sdružení dobrovolných hasičů na Třinecku. Ten se uskuteční 23. února od 17 hodin.“
