Choval krávy, pak přešel na ovce a nakonec si pořídil lyžařský areál, který postupně zvelebuje. Petr Mikeska z Čeladné zkrátka chce, aby bylo co dělat v létě i v zimě. V budoucnu plánuje podnik předat v dobré kondici synovi.
Věnoval jste se zemědělství, co vás to napadlo, vybudovat lyžařský areál?
Měl jsem to v sobě dlouho. Sám jsem jezdil na běžky, a když se naskytla pak příležitost, koupil jsem pozemky a začal stavět vlek. To místo se mi líbilo, chtěl jsem je otevřít světu.
Bylo to těžké?
Bylo to tady ponuré a zarostlé. Zkrátka jak se říká, kočka by se tady neprotáhla.
Jaké byly vaše začátky?
Měl jsem obrovské štěstí na počasí. V listopadu roku 2005 jsme koupili rolbu z Rakouska, nastrojili ji a 14. listopadu začalo sněžit. A do konce března tady byly spousty přírodního sněhu. První sezonu jsme prostě měli úžasnou. Od té doby je k nám však příroda o něco skoupější.
Jak jste si na stavbu vleku vydělal?
Podnikal jsem v zemědělství, ale šli jsme do toho bez koruny. Trochu jsme si půjčili, postavili vlek s malým zázemím a postupně jsme přidávali další věci.
Jak dlouhá je cesta od zemědělce k majiteli lyžařského areálu?
Já jsem pořád obojí. Jenom už namísto hovězího dobytka chovám jen ovce. Ty se tady do toho prostředí hodí mnohem lépe. Ale není to o tom, že bych byl v létě zemědělec a v zimě vlekař. Obojí se musí dělat celý rok. Proto tady máme vybudovaný areál, který mohou v létě využívat cyklisté a v zimě lyžaři.
Dá se vůbec v Podbeskydí, kam Opálená prakticky patří, konkurovat například Krkonoším, Tatrám nebo velkým beskydským zimním střediskům?
Určitě dá, i když asi nikdy nenabídneme lyžování na ledovci, máme ovšem jiné výhody. Jednou z nich je, že jsme relativně blízko od Ostravy nebo Frýdku-Místku. A nabízíme návštěvníkům kompletní servis – od půjčovny lyží, přes dětskou lyžařskou školičku až po park pro snowboardisty.
Když jsou vhodné sněhové podmínky, projíždíme tady stopu prakticky kolem celého masivu Ondřejníku, která má celkem dvaadvacet kilometrů. K tomu pořádáme zabijačky a připočíst je nutné i nádherný výhled na Lysou horu.
A co v létě?
V létě máme zase zázemí pro cyklisty. Sjezdovka se mění v bikepark, půjčujeme kola, koloběžky i dvoumístné buginy, na nichž se mohou lidé i s dětmi projet po vytyčeném okruhu. A když tady potom k večeru jen tak sedíte, do toho cinkají zvonečky pasoucích se ovcí a přes údolí vidíte Lysou horu, to lidi bere a rádi se k nám vrací.
Pomáhá s návštěvností například takový skatepark?
My jsme byli snad první v kraji, kdo měl více než deset překážek vedle sjezdovky, kde se mohli mladí vyřádit. Ale je to hlavně služba, lákadlo, protože se často stane, že snowboardista vyjede jednou nahoru, pak už na vlek nestoupne a přitom je celý den na svahu. Tam si zajezdí, posedí, pokecá s kamarády, vyšlápne si kopeček a zase jede. Takže peníze to nepřitáhne. Je to ale služba, která přitáhne lidi a nabídka musí jít i tímto směrem.
Je poloha vašeho skiareálu nacházejícího se spíše v údolí nad Čeladnou výhoda, či nevýhoda?
Je jasné, že jsme klimaticky někde jinde, než je třeba Bílá, ale zase tak nízko nejsme, aby to bylo úplně mimo a my neměli sníh. Navíc mají lidi rádi taky sluníčko. A k tomu se v sevřených beskydských údolích ne vždy dostanete. A k lyžování patří i to sednutí na lehátko a opalování. A samozřejmostí je i večerní lyžování.
Je o něj velký zájem?
Letos jsme začali lyžovat 1. ledna. Všechno bylo super, počasí i lidi. Na večerní lyžování pravidelně jezdilo přes sto návštěvníků. Pak zase přišla obleva. Sníh teď sice máme, ale mohlo to být ještě o něco lepší.
Co vlastně dnes člověk potřebuje, aby si mohl postavit svou sjezdovku?
Pozemek, peníze a vodu, ta je hodně důležitá kvůli zasněžování. Z horského potůčku ji nenaberete a spotřeba sněžných děl je obrovská. I proto jsme si tady udělali takový malý rybníček, který jsme později rozšířili. Díky němu máme dostatek vody. A plánujeme s ním další věci, třeba v létě by se v něm dalo koupat. Znáte něco lepšího, než si při horské tůře skočit do vody?
Aby to neskončilo tak, že v zimě bude teplo a v létě zima.
Vždy bude rozhodovat počasí. Máme nový stroj na výrobu běžeckých tratí, ale ještě jsme s ním letos nevyjeli.
Jezdíte na dovolenou?
I tam jsem už jednou byl. A na jaře plánujeme se synem cestu do Alp.
