Zatím je pod kontrolou, ale do budoucna může ohrozit obyvatele Ostravy i části Karvinska. Řeč je o teplé, silně mineralizované vodě se zvýšeným obsahem soli, chloridů, síranů a částečně i železa, která plní zavřené důlní šachty v Ostravské pánvi.
Aby se voda nepřelila do funkčních karvinských dolů, státní podnik Diamo ji odčerpává a vypouští do Ostravice. Není ale jasné, co bude, až těžba na Karvinsku skončí. V úterý proto vyjela do bývalého ostravského Dolu Jeremenko komise města pro bezpečnost a integrovaný záchranný systém.
„Výsledkem je doporučení, aby se vedení Ostravy začalo zabývat na odborné úrovni bezpečnostními riziky spojenými s ukončením čerpání i možnostmi budoucího využití důlních vod ve prospěch obyvatel,“ říká předseda komise Ivo Hařovský. „Důlní vody mohou být bezpečnostním problémem, ať už se v OKD těží, či nikoli. To je důvod, proč se tím zabývala bezpečnostní komise a do dvou měsíců bude zabývat i bezpečnostní rada města,“ dodal zástupce ředitele krajských hasičů Vladimír Vlček.
Věž s dispečinkem, která řídí čerpání vody.
„Po ukončení udržovacího čerpání ve vodní jámě Jeremenko začne stoupat hladina důlních vod, což může mít dopad i na mělké vody podzemní a vody povrchové. Rizika spojená se vzestupem hladiny důlních vod je nutné řešit v předstihu,“ upozorňuje i Naďa Rapantová z VŠB–TU Ostrava.
Primátor Ostravy Tomáš Macura řekl, že komise je poradním orgánem rady města a té zatím oficiální podnět nepřišel. „Až přijde, bude se jím rada zabývat,“ podotkl.
Hařovský upřesnil, že čekal na písemný zápis z jednání komise a teprve včera ho předal magistrátu. Vedoucí oddělení krizového řízení města Jiří Šnábl závěry komise potvrdil a ujistil, že vedení města se jejím doporučením bude zabývat.
Otázka využití důlní vody je aktuální kvůli útlumu těžby i suchu. „Když se příliš sníží průtok vody v Ostravici, Diamo nesmí slanou vodu vypouštět. Na podzim se to stalo dvakrát, jednou trval zákaz asi tři týdny,“ říká Eliška Mašková z Povodí Odry.
Čerpání důlních vod v Ostravské pánviPůvodně skončilo v roce 1997 po ukončení těžby. V roce 2001 bylo obnoveno na vodní jámě Jeremenko. Nyní státní podnik Diamo udržuje hladinu důlní vody v hloubce minus 388 metrů (pod hladinou moře). Ročně odčerpá asi 5,5 milionu m3 důlní vody, kterou vypouští do řeky Ostravice. Oblast zatopení pod Ostravou zaujímá plochu 73 km2. |
„Naším úkolem je připravit se na různé problémy. Zároveň komise došla k závěru, že by bylo užitečné důlní vodu využívat,“ uvedl Hařovský. Myslí si to i řada dalších lidí. „Stojí za to zjistit, zda lze vodu v budoucnu využít k energetickým, průmyslovým nebo třeba léčebným účelům,“ říká náměstek hejtmana kraje Daniel Havlík.
Podle odbornice Rapantové nelze důlní vodu vzhledem k jejímu složení a teplotě využít jako zdroj pitné vody, ale může sloužit balneologickým nebo energetickým účelům.
Záměrů už byla řada: rekreačních, léčebných i pěstitelských. Ale byly tak drahé, že zůstaly na papíře. Jen Diamo využívá podzemní vodu k ohřevu vody na koupání pro zaměstnance a k vytápění jedné své budovy.
„Voda má 27 stupňů, je slaná, není nutné ji čistit, ale způsobuje korozi potrubí, proto musí být trubky ze sklolaminátu,“ líčí ředitel závodu Odra Josef Havelka.
Členové komise viděli v Jeremenku rovněž podzemní přečerpávací elektrárnu, která je pilotním projektem ověřujícím možnost využití důlní vody k výrobě elektřiny, a také dispečink, který řídí čerpání důlní vody a monitoruje výstup metanu.
Právě vytlačování důlního plynu je přitom další riziko stoupající hladiny podzemí vody při ukončení čerpání... Díky těžbě v OKD zatím stát ročně dotuje čerpání vody z Jeremenka a jámy Žofie na Karvinsku částkou téměř 150 milionů korun. „Bylo by užitečnější ty dotace a slanou vodu využít na smysluplný projekt, třeba k rekreačním účelům. Pomohlo by to zvýšit zaměstnanost v regionu,“ míní ostravský radní Lukáš Semerák.
