Vyplývá to z žebříčků největších znečišťovatelů v kraji, které každoročně sestavuje ekologické sdružení Arnika. Vychází v nich z Integrovaného registru znečišťování, kam firmy jednou ročně povinně nahlašují ta množství emisí, u nichž překročily předepsanou mez.
Jednotlivé látky z registru přitom Arnika sestavuje do kategorií třeba podle toho, jaký mají dopad na zdraví. Citelný nárůst množství vyprodukovaných zplodin je v porovnání let 2009 a 2010 dobře vidět třeba u Třineckých železáren.
Rakovinotvorné látky2009 2010 |
Ty například v kategorii látek poškozujících rozmnožování, kam Arnika na základě mezinárodních norem řadí arsen, benzen, chrom či třeba polyaromatické uhlovodíky, loni vypustily více než dvojnásobné množství emisí proti roku 2009, a zařadily se tak do čela kategorie.
Třinec vypustil i nejvíc rtuti a oxidu uhelnatého
Vévodily ale i dalším škatulkám stanoveným Arnikou. Loni z podniků v kraji vypustily nejvíc rakovinotvorných látek, oxidu uhelnatého, rtuti a karcinogenních polyaromatických uhlovodíků, ale jejichž množství oproti roku 2009 snížily.
Mluvčí železáren Lucie Drahošová nárůst emisí firmy v letech 2009 a 2010 vysvětluje tím, že loni vyrobila více oceli než o rok dřív.
"Oproti roku 2009 vyrobily Třinecké železárny o 13 procent oceli více. Tomu zákonitě odpovídá i zvýšená produkce emisí," říká mluvčí firmy a dodává, že množství zplodin, které huť produkuje, se snaží co nejvíc omezovat. Současně se chystá v nejbližší době do ekologických projektů investovat dvě miliardy korun.
Formaldehyd může z registru zmizet
Na předních pozicích žebříčků Arniky se ale objevuje například i ArcelorMittal Ostrava nebo chemička Dukol Ostrava, která v kraji produkuje trvale nejvíc emisí formaldehydu, který sama také vyrábí. Loni vypustila asi o 200 kg emisí této látky víc než o rok dřív.
Látky poškozující rozmnožování2009 2010 |
Podle jednatelky firmy Kamily Pavelcové to způsobil nárůst výroby, která se v roce 2010 oproti předchozímu roku zvedla asi o třetinu. "Je třeba ale říct, že ke znečištění ovzduší na Ostravsku, které tíží hlavně prach a další škodliviny, naše firma přispívá minimálně," podotkla Pavelcová.
Právě formaldehyd patří podle Arniky mezi látky, které zamýšlí ministerstvo průmyslu a obchodu vyřadit z Integrovaného registru znečišťování. Chce tak přiblížit parametry českého registru znečišťování registru evropskému.
Zástupci Arniky a například i několik desítek starostů a zastupitelů měst či obcí v Česku jsou proti tomu. Je podle nich důležité, aby povinnost firem hlásit nadlimitní množství třeba vypuštěného formaldehydu zůstala zachována.
"Je to potřebné například pro podrobný přehled o situaci ve znečištění ovzduší v konkrétních lokalitách," říká Jana Altunkaya z Arniky.
Těšínsko a Třinecko ovlivňuje i polský průmysl
"Například děti mé kamarádky odnesou každou ze smogových situací nemocí," říká Krystyna Przyhoda. Bydlí v Třinci, kde ovzduší zatěžuje průmysl, auta, domkaři i jedy z Polska.
"Ve městě je samozřejmě cítit, že jsou tu železárny. Hodně zplodin ale chytá asi i Český Těšín. Tam vanou jak jedy z Třineckých železáren, tak třeba z Polska," domnívá se mladá žena.
Hutě přinášejí tisícům lidí práci, ale také velmi zatěžují životní prostředí
I dětská lékařka z Třince, Mariana Jínková, říká, že kvalita ovzduší ve městě není dobrá, což potvrzují i údaje z měření, které zde provádí Český hydrometeorologický ústav.
"Je ale třeba říct, že za posledních dvacet let se ovzduší ve městě zlepšilo," uvádí lékařka a dodává obecně známý fakt: oproti oblastem s čistým vzduchem děti ve městě, kde se dýchá hůř, trpí častěji nemocemi dýchacích cest či třeba alergiemi.
