Dobré i špatné zprávy dostali v posledních dnech manažeři průmyslových podniků. Zatímco v boji o miliardové dotace z Evropské unie se jim daří, na domácím poli, kde chtějí dosáhnout snížení poplatků na obnovitelné zdroje, prohráli. Vláda neschválila jejich návrh na výši poplatků na příští rok.
"Máme potvrzeno, že Brusel souhlasí s vyplacením podpory na sekundární odprášení konvektorové ocelárny za necelých 900 milionů korun, která sníží prašnost ocelárny o třetinu," řekl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.
"Odprášení spékacích pásů aglomerace je ještě ve hře, v pátek jsme, podvanácté v řadě, odesílali sérii odpovědí na otázky k tématu, podle ústní dohody by o této akci mělo být rozhodnuto v polovině srpna," dodal ředitel.
Ve stejném balíčku se bude schvalovat i dotace pro společnost ArcelorMittal Ostrava. "Žádné konkrétní informace ještě nemáme, jen tu, že se dotace bude schvalovat v polovině srpna," řekla tisková mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Barbora Dvořáková Černá.
Peníze nám mohou chybět v konkurenčním boji
Zatímco bruselské peníze na ekologii by do regionu zamířit měly, miliardy pošlou firmy z kraje do Prahy. Jako poplatky na obnovitelné zdroje elektřiny. A to se majitelům a manažerům vůbec nelíbí.
"V roce 2012 jsme zaplatili 420 milionů korun, příští rok to má být 495 milionů. To jsou částky, které nám pak v konkurenčním boji mohou chybět," vysvětluje Jan Czudek. Obdobný názor má i personální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj.
"Na poplatcích za obnovitelné zdroje energie jsme v roce 2010 zaplatili přes 160 milionů korun, v roce 2011 částka vzrostla na 368 milionů a loni na 418 milionů, letos by to mělo být 581 milionů. To znamená, že převážná část prostředků, které bychom mohli využít na modernizaci a zachování konkurenceschopnosti, jdou právě na tyto poplatky. Přitom v Unii jsou tyto poplatky podstatně nižší," řekl Jan Rafaj.
Podle Jana Czudka by mohla jedna z cest vést přes audity solárních společností - přes zjištění, nakolik byly jejich náklady vysoké a zda by neměly dostávat nižší subvence za vyrobenou energii.
Generální ředitel Vítkovic Jan Světlík zase navrhuje zastropování příspěvků v rozumné výši a případné doplácení rozdílu ze státního rozpočtu.
"To, co se podařilo vyjednat, je maximum možného," říká ministr průmyslu Jiří Cienciala. "Nižší varianta, 420 korun za MWh, navrhovaná svazem průmyslu, by stála stát osm miliard, i při schválené částce 495 korun za MWh bude stát doplácet čtyři miliardy," dodal ministr.
