Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdyby nastal blackout, na mytí i praní by lidem jako kdysi stačil popel

  18:30aktualizováno  18:30
Kdyby na dlouho vypadly dodávky elektřiny, poradili by si s tím lidé, kteří minulý týden vyrazili na horu Kamenitý v Beskydech. Učili se tam staré technologie a mohli několik dní sledovat, k čemu všemu se hodil popel. Třeba k praní prádla i na výrobu mýdla.

Na Kamenitém v Beskydech spolek Koliba s Václavem Michaličkou z Muzea Novojičínska celý týden předváděl staré technologie - bělení prádla, výrobu mýdla. Všechno šlo udělat z popela. | foto: Jana Gartnerová, MF DNES

Spolek Koliba společně s Václavem Michaličkou z Muzea Novojičínska předvádí několikrát ročně tradiční řemesla a zvyky, ke kterým šňůra v zásuvce nebyla nutná.

Tentokrát hrál hlavní roli popel. Pro vysoký obsah drasla neboli uhličitanu draselného byl v minulosti důležitou surovinou.

„Známe ho pod označením potaš, flus či salajka. Od něj dostaly název třeba Visalaje nebo část obce Horní Lomná Salajka. Draslo bylo nezbytné při výrobě skla, mýdla, kamence a při zpracování kůží. Popelářství proto v oblasti Beskyd hrálo prim,“ popisoval Michalička.

Salajka se musela seškrabovat

 Popeláři shromažďovali veškeré suché a vyvrácené stromy, ulámané vršky, větve či pařezy a odtahovali je na planiny a paseky, kde je v mělkých jamách spalovali na popel. Z dřevěného popela bylo však třeba surové draslo získat dalšími jednoduchými chemickými procesy.

Popel se prosíval a vyluhoval v kádích, loužil nejprve studenou a následně horkou vodou. Poté se louh odpařoval. Výsledkem bylo surové draslo - salajka, která se připekla k pánvi a musela se z ní vytloukat a seškrabovat.

„Toto surové draslo, nejčastěji nazývané flus, již bývalo používáno k různým účelům. Pro vytvoření konečné potaše muselo projít ještě přepálením ve zvláštní kalcinační peci. Salajka se však ve zdejší oblasti získávala i mnohem primitivnější formou. Takzvaným pálením škvarků z výhradně dřevěného popela,“ vysvětloval Michalička.

Fotogalerie

Kvůli tomu se však drasticky ničily i zcela zdravé stromy. Pálily se ještě rostoucí.

„Na jeden kilogram potaše padla až jedna tuna dřeva nebo na dva kýble popela spotřebovali lidé čtyři kubíky dřeva. Pak se ještě další velké množství dřeva protopilo,“ líčil Michalička.

Při zhotovování škvarků z popela se ve svahu položily dvě klády a mezi nimi se vybrala zemina. Prostor lidé vyplnili vrstvou dřevěného popela, klády zakryli syrovými větvemi a omazali vrstvou hlíny, aby se vytvořil komín.

Popelové škvarky rozváželi formani

Pod komínem rozdělali prudký oheň a udržovali ho, dokud se popel vlivem trvalé vysoké teploty neslil do hrud připomínajících svým tvarem právě škvarky. Tyto popelové filtráty byly jistou náhradou za drahou kvalitní potaš. Právě škvarky sloužily na bělení plátna i praní prádla.

„Formani rozváželi popelové škvarky do širokého okolí, ale nové účinnější prostředky tento svébytný produkt zákonitě vytlačily již v 19. století,“ doplnil Michalička.

„Jezdím ráda na tyto akce, říkali jsme si s manželem, že kdyby opravdu nastal blackout, alespoň v něčem bychom měli před ostatními navrch,“ podotkla s úsměvem Tereza Šafáříková z Karviné.



Nejčtenější

Když postavila dílnu, nechtěl tam ani pes. Dnes má tisíce zákazníků

„Venkovský styl je vlastně takové moje vidění světa. Žiji tak, proto to ze mě...

Vyučila se pánskou krejčovou a vydělávala si tím, že šila trička z kvalitního českého materiálu. Pak začalo v Česku...

Muži vyrývají příběhy lidí do desek. Dřevěná fotoalba jsou hitem

Dominik Čermák (vlevo) a Jan Ševčík jsou úspěšnými výrobci a prodejci dřevěných...

Na začátku byznysu dvou mladých mužů byla spořivost jednoho z nich. Jan Ševčík šel do obchodu a chtěl si pořídit...



Řidička uvázla v podjezdu zatopeném při lijáku, auto vytáhli hasiči

Vůz v zatopeném podjezdu.

Kvůli silnému dešti se odpoledne dostala do nepříjemné situace řidička ve Frýdlantu nad Ostravicí. S autem totiž vjela...

Aktivita šmejdů zase roste. Vydávají se za poradce a chtějí plnou moc

Tato žena si koupila na jedné předváděcí akci v Ostravě vysavač. Když ho...

Čím dál více problémů zaznamenávají města i spotřebitelské organizace s podomními prodejci. Ti se soustředí na starší...

Traktor s valníkem se na svahu převrátil, osmnáctiletý hoch zemřel

V Moravských Bránicích se převrátil traktor táhnoucí vlečku s dřevem. Jeho...

Tragická nehoda se stala dopoledne v katastru obce Býkov-Láryšov na Krnovsku. Převrátil se tam traktor s připojeným...

Další z rubriky

V Ostravě kvůli kůrovci jednal kalamitní štáb. Škůdci chce ztížit život

Na místě hustého lesa zůstává v revíru nové Vrbno na Vítkovsku jen pár...

Kůrovce už nezastavíme, ale můžeme jeho vliv oslabit a zmírnit škody, které napáchá. A do budoucna mu musíme...

Nezastavitelní míří do Českého Švýcarska. Pomozte pohybem handicapovaným

Jen loni prošlo Birell bránou na různých místech v České republice více než 200...

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému...

Kraj tíží staré ekologické škody za desítky miliard korun

Ropné laguny zůstávají velkou ekologickou zátěží Ostravy. (14. listopadu 2017)

Území poškozená za minulého režimu průmyslovou nebo zemědělskou výrobou mizí z Moravskoslezského kraje jen pozvolna....

Najdete na iDNES.cz