Jako kdyby v roce 1997 hrozbu plošných povodní nikdo nebral vážně. Úřady ani lidé. První šok přivodily rok předtím bleskové povodně na Bruntálsku. Ale hodnoceny byly spíše jako náhodný problém. Nikdo netušil, že to je generálka k něčemu ještě mnohem horšímu.
A to, co v červenci 1997 udeřilo, zaskočilo všechny. „Dostali jsme tehdy informaci, že voda pravděpodobně vystoupí jen v okrajových částech. Jenže přišla mohutná vlna a během několika hodin zaplavila celé město. Seděli jsme bez elektřiny při svíčce na radnici a nevěděli, co dál. Byla to bezmoc,“ vzpomíná tehdejší i nynější starosta Bohumína Petr Vícha.
Od jihozápadu procházela přes Českou republiku studená fronta provázená četnými bouřkami. A tlaková výše mezi Azorskými ostrovy a jižní Skandinávií zastavila vzduch extrémně nasycený vlhkostí na nezvykle dlouhou dobu na jednom místě. Nad moravskoslezským regionem. „Zcela mimořádný byl plošný rozsah dlouhotrvajících srážek s dobou opakování delší než 500 let,“ potvrdil Břetislav Tureček z Povodí Odry.
Dvacet obětí záplav
Taková kvanta srážek nemohla země ani koryta řek pojmout. Od soboty 5. července se voda valila obcemi na Krnovsku i Bruntálsku, pod vodou se ocitl Krnov, následně velká část Opavy, Ostravy i Bohumína. Nejkritičtější bylo pondělí 7. července a dva dny poté. Na Novojičínsku vykolejil rychlík, mnoho domů nápor vody nevydrželo.
Výsledná bilance záplav, zřejmě nejhorších za několik století, byla strašlivá: dvacet obětí, stovky, možná tisíce evakuovaných. Škody za desítky miliard korun. Změnilo se však něco po dvaceti letech? Byly by následky podobné povodně srovnatelné?
Ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč je přesvědčený, že situace by byla hodně jiná, podstatně lepší. „Od té doby se značně vyvinula předpovědní povodňová služba, takže bychom předpokládám věděli, co se na nás z oblaků bude hrnout. Obrovský pokrok nastal i v součinnosti integrovaného záchranného systému,“ řekl Pagáč.
Podle něj by i vybudovaná protipovodňová opatření záplavovou vlnu někde zastavila, jinde alespoň zmírnila.
Chybí nádrž Nové Heřminovy
„Je řada obcí, které se už nemusí bát, například v Malých a Velkých Hošticích na Opavsku,“ zmínil Pagáč. Upozornil, že mnoho lokalit je chráněno alespoň částečně, přičemž se po modernizacích zvýšila bezpečnost přehrad. „Nyní pracujeme na Šancích, následovat bude Morávka,“ podotkl.
Povodně 1997 v kraji
|
Za slabé místo ředitel Povodí Odry označil oblast horní Opavy, tedy zejména oblast Krnovska. „Stále chybí nádrž Nové Heřminovy,“ zmínil Pagáč plánovanou přehradu, kterou odmítá obec s odůvodněním, že chybí posouzení jiných protipovodňových opatření, než dojde ke zničení části obce přehradou.
I v městech doufají, že v případě povodní by už jim čelili mnohem účinněji než před dvaceti lety.
„V Bohumíně zbývá ochránit před velkou vodou už jen Pudlov. Hráze budu chránit před stoletou vodou městskou část Pudlov se 1 400 obyvateli i rozvodnu elektřiny pro většinu Bohumína,“ uvedla mluvčí Bohumína Lucie Kolková s tím, že s výstavbou by se mělo začít v září 2018 a hotovo snad bude o dva roky později.
Ve městech zůstávají riziková místa
Mluvčí Krnova Dita Círová připustila, že lidé po dvaceti letech možná očekávali více protipovodňových opatření: „Postup bohužel brzdí nedokonalá legislativa a soukromí vlastníci.“
I ona upozornila, že chystaná opatření souvisejí i s plánovanou přehradou Nové Heřminovy. Protipovodňovou funkci má plnit rovněž připravovaný severovýchodní obchvat Krnova.
Riziková místa jsou podle mluvčího Romana Konečného také v Opavě. „Na malých tocích dochází k revitalizaci a k navýšení průtoků, ale na řece Opavě celkově schází její regulace na horním toku, podobně jako je tomu na řece Moravici,“ sdělil Konečný.
Mezi další opatření Povodí Odry patřila protipovodňová stěna v městské části Vávrovice, ale kvůli nesouhlasu místních občanů byl plán odložen.
