Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pozoruhodné zvyky ve Freudově rodišti: lidé chodí s palmami a pálí metly

  8:55aktualizováno  8:55
Svěcení palem nebo házení metel, to jsou jen některé z téměř zapomenutých zvyků, které v uplynulých letech obnovili v Příboře. A to dokonce s takovým úspěchem, že se na akce kromě místních přijíždějí podívat i přespolní.

Příborský zastupitel Mořic Jurečka, který inicioval obnovení velké části lidových zvyků ve městě. | foto: archiv Mořice Jurečky

Oživování starých tradic mimo jiné ocenila také porota, která letos Příboru udělila titul Historické město roku. Velký podíl na tom si připsal zastupitel Mořic Jurečka, který inicioval obnovení velké části lidových zvyků.

Jak jste se dostal k oživování starých tradic v Příboře?
Mám rád kulturu a různé společenské akce. Kvůli tomu mne před několika lety napadlo zkusit obnovit akce, které tady byly kdysi běžné a které by mohly oslovit jak mladé lidi, tak i starší generaci, jež si ještě původní akce pamatuje. Většinou pocházel prvotní impuls od mých rodičů a dalších pamětníků, kteří vyprávěli, jak to tady před padesáti lety chodilo. Využil jsem také toho, že jsem zastupitel, a spolu s místní kulturní komisí jsem se do toho pustil.

Kdy to bylo a s čím jste tehdy začali?
První věcí, kterou pomáhal oživit, byla tradice svatovalentýnské pouti. To bylo někdy v roce 2004. Byla to práce celého kolektivu lidí, od té doby akce postupně zraje a proměňuje se... Větší boom nastal v roce 2008, kdy jsme obnovili zaniklou tradici masopustu, která se v Příboře držela až do šedesátých let.

Fotogalerie

Masopust má většina lidí spojených s vesnicemi. Jak to vypadá u vás ve městě?
Snažíme se zachovat tradici, aby akce nebyla o víkendu, ale přes týden o masopustním úterý. Scházíme se na náměstí před radnicí, hlavními postavami jsou medvěd a jeho vodič, kromě toho přichází každý rok různé maškarní postavy. Přidávají se lidé v civilu, máme vlastní kapelu, postupně procházíme jednotlivými částmi města. Tak, jak to má být, navštívíme doma i starostu města, a večer jsme pravidelně končívali pochováním basy v restauraci na Mexiku. V příštím roce to už bude vypadat trochu jinak. Máme znovu otevřený kulturní dům, takže průvod by měl končit tam. Akce má celkem úspěch. Rok od roku přibývá domácností, které na nás čekají a otevírají nám dveře. Oživili jsme tehdy také vynášení smrtky a vítání jara.

To jsou celkem známé zvyky. Vy jste ale v Příboře oživili i celkem neobvyklé svěcení palem...
Palmový průvod patří do předvelikonočního období půstu. Naši předkové slavili Květnou neděli tak, že mládenci z okolních vesnic nosili do kostela doma vyrobené imitace palem. Byly tvořené dohromady spojenými pruty, které byly omotány zeleným chvojím, na nich se vytvořily hlavice ozdobené pestrobarevnými pentlemi, které symbolizovaly korunu palmy. A aby to bylo hodně barevné, dělaly se na to ještě krepové růže. Ze všech příborských vesnic se nosilo po jedné palmě, bylo jich pět šest. Dnes chodíme se čtyřmi palmami, obejde se kostel, farář je posvětí, pak se zanesou do kostela, kde jsou čtyři místa, kam se postaví. Kdysi se ještě ten den vynášely ven, rozpletly se a ratolesti se rozstříhaly na menší části a lidé si je sázeli na zahrádky, aby chránily jejich domácnosti. Dnes je to jinak, palmy zůstávají až do Zeleného čtvrtku v kostele, potom se odstraní, na Bílou sobotu se dají zpět a v kostele zůstávají až do svatodušních svátků.

Jak jste na tento zvyk přišli?
Pamatuji si to ještě jako kluk, někdy ze začátku sedmdesátých let. Palmy tehdy měly devět až deset metrů, mne jako dítěti se zdály obrovské. Dnes už je děláme kratší, mají jen pět šest metrů. Když jsme o akci přemýšleli, vycházeli jsme ze starých fotografií a vyprávění pamětníků. Zajímavé je, že v okamžiku, kdy jsme svěcení palem udělali poprvé, našla se v jedné stodole v Klokočově jedna z těch původních palem. Oproti dnešním byla silnější a delší. Zjistili jsme tak, že jsme při vytváření palem nebyli daleko od pravdy.

Dalším nepříliš známým zvykem je házení metel...
V Příboře se kdysi po obou březích Lubiny dělaly svatojánské ohně. Vatry nejen ze dřeva, ale i z přebytků domácností, které se daly spálit. Lidé se u nich sešli a házely přes vodu zapálené metly. Je to věc typická pro Příbor, která se udržela až do sedmdesátých let. Nyní je to tak, že technické služby postaví na dvou místech poblíž centra, po obou stranách Ludiny, velké vatry. O nejbližší sobotě kolem svatého Jana, tedy okolo 24. června, se ohně zapálí a přehazují se hořící březové metly. Vše samozřejmě pod dohledem strážníků a hasičů. Je to hojně navštěvovaná akce, jezdí na ni i lidé z okolí.

Jaký je ohlas na tyto obnovené tradice?
Je vidět plynulý nárůst zájmu. Chodí všichni, od mládeže přes rodiny s dětmi až po starší generace. A začínají také jezdit lidé z okolí, které to zaujalo. Město akce podporuje a využívá je při své propagaci. Osobně jsem rád, že můžeme lidem připomenout věci, které se tady udržovaly celá staletí a pak zanikly. Jsme na tom přece jinak než na vesnicích, kde se často podařila kontinuita dodržet až dodnes. Uvidíme, jestli se tyto tradice zachovají i nadále. Ale to je věc současné mladé generace, zda o to bude mít zájem.



Nejčtenější

Syrové borůvky už nejíme, říká žena, které zničila játra liščí tasemnice

Primář Petr Kümpel ukazuje CT snímek jater napadených tasemnicí liščí.

Infekční oddělení Slezské nemocnice v Opavě má v péči čtyři pacienty nakažené vzácnou a životu nebezpečnou liščí...

Našli jste zmiji? Tak ji přineste, vybídl otec chlapce. Had dítě uštkl

Zmije obecná (Vipera berus)

Nerozvážné žertování dospělých s dětmi na dovolené v Jeseníkách skončilo hadím kousnutím. Dvanáctiletý chlapec a jeho...



Vítejte v nejhorším městě kraje, hlásá cedule v Jablunkově

Cedule vlevo od vstupu na koupaliště, které navštěvují i lidé ze Slovenska a...

Vítejte v Jablunkově, v nejhorším městě v kraji. Ceduli s tímto nápisem pověsil na venkovní stěnu místní restaurace...

Bohemians - Ostrava 0:1, rozhodli bratři Šašinkové. A Baník je čtvrtý

Milan Baroš (vpravo) z Ostravy pod tlakem Davida Bartka z Bohemians,.

Souboje, snaha, velmi slušná divácká kulisa. A dlouho žádné góly. Až z jedné z posledních akcí zápasu udeřil hostující...

Deset let od Studénky: Bolest pozůstalých sílí s marným hledáním viníka

Na místě se záhy objevili záchranáři, hasiči, policisté. Pomáhali i lidé z

Dnes je to přesně deset let od neštěstí ve Studénce, při kterém zemřelo osm lidí. Mezinárodní rychlík jedoucí na trase...

Další z rubriky

Nejsou stavební firmy, situace je kritická, zní z měst v kraji

Stavební stroje se ve Svitavách pustily do práce.

Slavnostní otevření rozhledny v podobě pohraničního bunkru ve Stěbořicích na Opavsku se odsouvá. Důvodem je situace na...

Nad krajem létá jeřáb i čápi s vysílačkami na noze a na zádech

Jeřáb má vysílačku upevněnou na noze.

Ochránci přírody z ostravské zoo umístili vysílačku na pravou nohu sedmitýdenního mláděte jeřába popelavého na...

Ostravské stopy: Mávl jsem a diváci si představovali, že je tma, říká Pavelka

Z inscenace Thomase Zielinského a Petra Kolečka Úl (Ondřej Pavelka a Jana...

Herec Ondřej Pavelka měl ve své kariéře štěstí na pozoruhodné filmové role, hrál například ve filmech Deváté srdce,...

Mitsubishi ASX  1.6 MIVEC 2018 ·...
Mitsubishi ASX 1.6 MIVEC 2018 ·...

r.v. 2018, naj. 421 km, benzín, 1. majitel
420 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz