Recept na kůrovce může být v pralese, ten broukovi odolává díky vodě

  16:32aktualizováno  16:32
Zatímco lesníci vyzývají lidi, aby šli na brigádu uklízet větve a dřevo po kůrovcové těžbě, vědci a ekologové tvrdí, že je to špatně. Tlející materiál podle nich zadrží v lese vodu, jejíž nedostatek může za přemnožení brouka. Jako příklad dávají prales Mionší na Frýdecko-Místecku, který kalamitou netrpí.

Přírodní rezervace Mionší. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Na ležícím dřevě rostou houby, slouží pro spoustu mikroorganismů, rozkládá se a tím pádem vytváří to správné vlhké mikroklima, které lýkožroutovi nesvědčí. 

„Stošedesátihektarový prales Mionší, kde platí bezzásahová zóna, tak kůrovci odolává. Je to díky tomu, že co tam spadne, to tam i zůstane ležet. Mezi spadlými dřevinami se tvoří malá jezírka. Voda odtud tak rychle neodteče, jako z dokonale vyčištěných lesů,“ říká vědecký pracovník Masarykovy univerzity v Brně Marek Vařeka, který o hospodaření v lesích a o zemědělství na severu Moravy z historického pohledu připravuje knihu.

V průmyslovém lese už za půl dne nikdo nepozná, že pršelo. Stromy jsou suchem oslabené a kůrovci podléhají. V lese, do nějž člověk nezasahuje, se voda drží i dva dny. Lesníci sami nedávno v Jablunkově při debatě s lidmi zmínili, že za to, že se české hory mění místy v měsíční krajinu, může především sucho.

V Mionší se navíc zachovala přirozeným výsevem a selekcí druhově pestrá skladba stromů. Letité jedle, smrk plus další listnaté stromy. Dále má prales tři patra, tak jak by to v lese mělo být. 

„Skládá se z vysokých stromů, pod nimi rostou mladší a dole nejmladší stromy. V pralesích také není les tak zahuštěný, proto jsou stromy košatější, mají více jehličí, které jímá vodu a světlo se dostane i do pater pod nimi,“ dodává Vařeka s tím, že z pralesů by si odborníci při obnově kalamitních oblastí měli vzít příklad.

Problémy stávajících lesů

Nyní jsou stromy natěsnané u sebe do dvou tří metrů, že i zvěř má problém projít. K dřevinám se nedostává světlo, neroste tam tráva. „Lesníci je sázejí nahusto proto, aby byly kmeny rovné, rychle rostly, což se děje, protože se táhnou za světlem. Z lesa je pak vyšší zisk,“ konstatuje Vařeka.

Fotogalerie

S jeho poznatky souhlasí i ekolog Miroslav Kutal z Hnutí Duha, který pracuje i jako akademický pracovník Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně. 

„Ve stejnověkých vyčištěných lesích bez mrtvého dřeva, které funguje jako houba, se prakticky nemá voda ani do čeho vsáknout. Problém je i v monokulturách. Obranný systém zdravých smrků útokům lýkožrouta odolá. Oslabené stromy na nevhodných stanovištích s nedostatkem vody hynou a umožní namnožení brouků. Ti pak napadají i zdravé stromy,“ podotýká Kutal. 

Řešením je v hospodářských lesích vysadit odolnější druhově pestré lesy, které lépe zadržují vodu.

„Určitě lze souhlasit s tím, že bezzásahová území jsou pro lesníky velkou inspirací. Lesy ČR chtějí nově posuzovat hodnotu každého jednotlivého stromu, což bude znamenat pro správce změnu pohledu na les,“ tvrdí vedoucí odboru marketingu a komunikace Lesů ČR Ondřej Kopecký. Kde bude potřeba, proberou stromy a pustí do lesa světlo i vláhu.

Lesy se časem změní

„Přestane platit staré konzervativní hledisko s cílem na produkci, ale v potaz se vezme i rekreační funkce lesa,“ popisuje Kopecký. 

„I my se postupně snažíme pěstovat lesy přírodě blízkým způsobem, třeba ponecháním těžebních zbytků v přírodě k zetlení, nebo celých stromů nastojato pro ptáky a hmyz. Ve většině případů soustředíme klestí do hromad nebo valů, případně jej štěpkujeme a na místě vysypeme,“ líčí mluvčí. 

Situace v kalamitních oblastech je však podle něj jiná. „Prioritní je zabránit erozi a degradaci půdy. Plochy rychle zalesňujeme a klestí brání výsadbě, proto se uklízí. Snižujeme oslunění pasek. Teploty v exponovaných místech nejsou příznivé pro růst dřevin. Chceme pěstovat různorodé a věkově pestré lesy. Lesník se musí dívat, co na konkrétním stanovišti dobře roste,“ vysvětluje Kopecký.

Při umělé výsadbě stromků Lesy ČR počítají s tím, že sníží teplotu u země. Další roky plánují podsadbu s většími rozestupy. „Například břízou, sice uměle vysazenou, ale ona si časem sama vytvoří přirozená patra. Lesy změní svoji tvář. Budou sice jiné, než je známe dnes, ale budou,“ uvádí Kopecký.

Nejčtenější

Sparta selhala. Slavia podzimním mistrem, s Plzní se jí výrazně vzdálily

Slávistická radost v utkání s Mladou Boleslaví, Peter Olayinka a Miroslav Stoch...

Podzimní část fotbalové ligy vyhraje Slavia, jasno je o tom už kolo před koncem. V 18. kole lídr porazil Mladou...

Mladý řidič vyjel do sněhu v letních gumách, zemřel po střetu s kamionem

Náraz osobní auto sešrotoval, řidič na místě zemřel. (11. prosince 2018)

Osmnáctiletý šofér BMW 318 zemřel ráno v Havířově. Na kluzké silnici náhle přejel do protisměru a srazil se s nákladním...

Hokejista, co si koupil sám sebe: Jsem hrozně rád, že jsem to udělal

Petr Šidlík (uprostřed) v dresu Vítkovic.

Nedávno rozvířil hokejové hladiny v Česku prohlášením, že se musel z Jihlavy vykoupit, přičemž Dukle zaplatil tolik,...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Chtěla drogy, sex si přála, tvrdí obžalovaný ze znásilnění na cyklostezce

Lubomír Varga (vpravo), obžalovaný ze znásilnění a loupeže, po příchodu do...

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ údajného znásilnění a loupeže na cyklostezce mezi Ostravou a...

Další z rubriky

Krnov chce uspíšit obchvat, zaplatí proto aktualizaci technické studie

Začala stavba obchvatu Otrokovic, který je součástí dálnice D 55.

Více než tři čtvrtě milionu z kasy krnovské radnice a z dotace Sdružení pro výstavbu komunikace I/11–I/57 čítají...

Ostrava plánuje nejvyšší rozpočet ve své historii, přesáhne deset miliard

Ostravský magistrát - Nová radnice a Baník

Vyrovnaný rozpočet ve výši 10,4 miliardy korun odsouhlasili ve středu zastupitelé Ostravy na rok 2019. Ve srovnání s...

Architektura Jubilejní kolonie doposud poutá pozornost, říká památkář

Jubilejní kolonie v současnosti.

Devadesát let. V lidském měřítku požehnaný věk, ale pro Jubilejní kolonii v ostravské městské části Hrabůvka to znamená...

Najdete na iDNES.cz