Ten chrám působí oproti okolním domům drobně. V těchto dnech ale zažil i tak početnou návštěvu lidí, až bylo těžké uvěřit, že se všichni dovnitř vtěsnají.
Pravoslavní věřící od 6. ledna slaví Vánoce. A pravidelně - až do 14. ledna, kdy jim začne nový rok - se scházejí ke svátečním bohoslužbám.
"Liturgie se nyní konají zhruba co druhý den," říká pravoslavný kněz Nikolay Popov, který je představeným Pravoslavné církevní obce v Ostravě a celebruje bohoslužby v michálkovickém chrámu Narození svaté Bohorodice.
Největší slávu chrám zažil v noci z pondělí na úterý. Tehdy sem přijely desítky věřících na velkou vánoční bohoslužbu. Kostelem vonělo kadidlo a zněly písně i slova liturgických textů.
Slavnostní mše končila až v půl druhé v noci
"Letos přišlo opravdu mnoho lidí. Bylo to krásné. Mše začala 6. ledna v devět hodin večer a končila až v půl druhé v noci," připomněl Nikolay Popov bohoslužbu, během níž věřící rovněž v průvodu třikrát obcházeli chrám stojící jen nedaleko Dolu Michal.
Příchodem Vánoc pravoslavným věřícím skončil čtyřicetidenní půst a začaly svátky. Zatímco štědrovečerní večeře 6. ledna byla ještě skromná a bezmasá, oběd, u něhož se věřící sešli o den později, už byl slavnostní. Podávala se třeba pečená husa.
Sváteční mše jsou v michálkovickém chrámu celebrovány až do 14. ledna zhruba co druhý den.
Kněz Nikolay Popov celebruje jednu z letošních vánočních bohoslužeb v michálkovickém chrámu.
Jak říká Nikolay Popov, farníků hlásících se k ostravské Pravoslavné církevní obci rok od roku přibývá.
"Když jsem v Ostravě jako kněz před deseti lety začínal, na bohoslužby chodily tři babičky. Teď o Vánocích bylo v chrámu sto padesát lidí," usmívá se Nikolay Popov.
Mezi věřícími nejsou jen lidé z Česka, ale často i z Řecka, Ruska, Ukrajiny, Srbska, Bulharska. Do michálkovického chrámu jezdí mnozí i z dálky. A to proto, že tu při bohoslužbách nezní čeština, ale staroslověnština.
"Je to jazyk, v němž původně pravoslavné liturgické texty vznikaly. A sem - do českých zemí, na Moravu a do Slezska - patří," přiblížil kněz důvod užívání staroslověnského jazyka.
