Rodák z Nového Jičína odjel mezi horolezce, v jejichž výpravě tehdy byl. "Dostal jsem pozvání do vesnice Bieno, odkud většina členů výpravy pochází," řekl Sulovský, který do italských hor vyrazil včera i s manželkou. "Už se těším, až se s chlapama po deseti letech uvidím, protože spoustu kontaktů jsem ztratil. Jsem moc rád, že mě pozvali."
Leopold SulovskýJeden z nejlepších českých horolezců se narodil v roce 1954 v Novém Jičíně, žije v Ostravě. Kromě Mount Everestu vylezl i na osmitisícové Dhaulagiri, Makalu a Čo Oju. |
V Bienu, na kraji údolí Valsugana, to bude velká sláva. "Italové si to umějí užít. Připraví upomínkové předměty, budou promítat film. Bude to fajn." Leč chybět bude Battista Bonali, s nímž Sulovský nahoru vylezl. Dva roky poté italský horolezec zahynul na Huascaránu.
Co se před dvaceti roky na Mount Everestu dělo? Viditelnost byla špatná, ale nefoukal vítr. Mráz dosahoval 40 stupňů Celsia. Sulovský Ušel dvanáct patnáct kroků a dvě tři minuty se vydýchával.
Italská výprava, jejímž byl členem, uspěla na druhý pokus. Bylo to 17. května 1991 v 16:25 hodin. Na vrcholu Sulovský stanul s Battistou Bonalim. Jako první se pokusili dostat nahoru Fausto di Stefani, který už měl na kontě devět osmitisícovek, a Juliano de Marki.
Jenže di Stefaniho ve výšce 8 350 metrů sklátily střevní potíže. Di Stefanimu přestaly fungovat ledviny a měl omrzlé ruce i nohy. Šlo mu o život. Kamarádi ho museli dostat do pátého výškového tábora.
Leopold Sulovský našel fixní lana po americké výpravě, s jejichž pomocí nemocného horolezce stahovali dolů.
"To byla samozřejmost, udělal by to každý," odmítl Sulovský, že by šlo o hrdinský čin. Na záchraně di Stefaniho se podílela i švédská expedice.
Kuřácký mýtusK výstupu Leopolda Sulovského na Mount Everest se váže i jeden mýtus. A to, že si na vrcholu coby vášnivý kuřák zapálil... |
Zdržení přišlo Sulovskému vhod, protože se po přechozené chřipce stihl dát do pořádku a s Bonalim vytvořili další cílové družstvo.
"Je fakt, že nevím, kde ten vrchol může být," popisuje závěrečný výstup v knize Horolezec Leopold Sulovský. "Vylezeš stěnu a najednou máš nad sebou pás skal a nevíš, jak vylezeš nahoru."
Sulovský se nahoře, když čekal na Bonaliho, potkal s novozélandským horolezcem, přičemž setkání vylíčil takto: "Pískám na něj, jenže on se neozývá, jenom sedí. Sice se na mě podíval, ale dál nic. Myslel jsem, že když se setkám s někým na Everestu, že to bude něco..."
Po návratu Sulovský řekl: "Na Everest bych už nešel. Mám k němu úctu, byl jsem tam dvakrát, jednou jsem ho vylezl, za což jsem mu poděkoval." Poprvé se o výstup pokoušel v roce 1987.
Sulovský má rád menší expedice bez nosičů, bez kyslíkových přístrojů. Láká ho atmosféra, prostředí hor. "Je to jako droga," říká. A velkou roli podle něho hraje psychika. "Když ji nemáte, můžete na tom být fyzicky sebelépe a je vám to k ničemu."
Sulovský: Lákají mě prvovýstupy, nejradši mám HimálajeJaké to je být úplně prvním Čechem, který vystoupil na nejvyšší horu světa? "Příjemné," řekl Leopold Sulovský, který byl členem italské expedice vedené Orestem Fornem. "Hlavně mi to pomáhalo, když jsem sháněl peníze na další akce. První Čech na Everestu zní dobře." Co se vám dnes vybaví, když se řekne Mount Everest? Takže vám nevadí, že už navždy budete spojovaný s Mount Everestem, byť máte na kontě i další hodnotné výstupy? Kterého výstupu si nejvíce vážíte? Máte nějakou vysněnou horu, na kterou byste chtěl ještě někdy vylézt? Pořád mě lákají prvovýstupy. Za jedny prachy je to pikantnější, ale že bych měl nějaký sen, který jsem si nesplnil, to nemám. Mám rád prostředí Himaláje, hned bych tam zase jel. Takže, kdyby vám někdo dal vybrat, do kterého pohoří vyrazíte, bude to Himálaj? Ale stále více lidí leze i na Everest. Kam se horolezectví za 20 let posunulo? |