„To, co jsme před nedávnem zažili na Šancích, v menším uskutečníme na vodním díle Morávka. Akce má stavební povolení a je technicky připravená,“ informoval Miroslav Janoviak, investiční ředitel Povodí Odry.
Cílem je, aby Morávka uměla čelit i extrémní vodě. Stavební práce, které se odhadují na dvaadvacet měsíců a přijdou na 175 milionů korun, se zaměří na železobetonové konstrukce nádrže, například bezpečnostní přeliv, sekundární přeliv či takzvané spádiště přehrady. Náklady pokryje dotace ministerstva zemědělství.
„Vodohospodářsky po modernizaci může převádět až desetitisíciletou vodu, tedy 470 metrů krychlových za sekundu,“ upřesnil technický ředitel státního podniku Břetislav Tureček s tím, že Morávka má v kombinaci s přehradou Šance a Žermanickým přivaděčem obrovský protipovodňový význam.
„V roce 2010 protékalo Frýdkem-Místkem 550 metrů krychlových vody za sekundu, a nebýt těchto tří vodních děl, tak by to bylo 800 metrů krychlových a město a obce okolo by byly zaplavené,“ doplnil Tureček.
Přehrada, jež je také zdrojem pitné vody, se bude opravovat za provozu a i tehdy bude schopná čelit případné velké vodě. V průběhu stavby bude její hladina o dva metry níž, při předpovědi nadměrných srážek a předpokladu povodní se upustí další dva metry.
Opravám Morávky předcházela rekonstrukce takzvaného Žermanického přivaděče, uměle vybudovaného koryta z 50. let minulého století, které slouží k převodu vody z Morávky do řeky Lučiny, která je přítokem nádrže Žermanice.
„Loni začátkem listopadu jsme přivaděčem převedli zkušebně jeden milion metrů krychlových vody a v Žermanické přehradě je dostatek vody,“ sdělil generální ředitel státního podniku Jiří Tkáč.
Modernizaci systému už má za sebou Těrlicko i Šance
Po modernizaci bude Morávka kromě vyšší schopnosti čelit povodni i pod modernějším technicko-bezpečnostním dohledem.
„Většina našich přehrad byla postavena v 50. až 70. letech minulého století, kdy byly také vybaveny zařízeními technicko-bezpečnostního dohledu. Modernizaci nicméně nevyvolalo pouze stáří těchto zařízení, ale také analýza dlouhodobých poznatků získaných při provozování nádrží a potřebou získat nové, podrobnější a rychlejší informace,“ konstatoval Břetislav Tureček.
Systémy sledují například průsakový režim nádrže a podloží, deformace stavby, její posuny, sedání či náklon i širší okolí přehrady a její břehy. Všechny naměřené údaje se okamžitě přenášejí a vyhodnocují na ostravském centrálním dispečinku Povodí Odry.
Modernizaci systému má za sebou již Těrlicko a Šance. Letos na jaře se uskuteční zkušební napuštění Šancí až po bezpečnostní přeliv, aby se systém prověřil.
„Bude to ale odvislé od hydrologické situace na začátku roku, tedy zda bude dostatek vody z jarního tání,“ vysvětlila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
S modernizací systémů kontrolujících přehrady v Moravskoslezském kraji se počítá i do budoucna, v letech 2023 a 2024 je v plánu modernizace vodního díla Baška na říčce Baštice.
