„Lidi si uvědomují, že přehrada, která byla schválena vládou, opravdu bude. Nyní je načase, abychom se podívali do budoucnosti a popřemýšleli nad rozvojem naší obce,“ míní Pavlína Daňková, jedna z pětice občanů, kteří se společným otevřeným dopisem obrátili na místní zastupitele a vyzvali je ke změně odmítavého postupu vůči přípravám přehrady.
V dopise mimo jiné vyjadřují obavy, že pokud zastupitelé neschválí územní plán potřebný ke stavbě přehrady, přijdou Nové Heřminovy o státem slíbenou kompenzaci 424 milionů korun. „Hrozí, že stát částku obci nevyplatí a finanční prostředky přesune jinam. To by zásadním způsobem ovlivnilo rozvoj obce a poškodilo občany na mnoho let dopředu,“ stojí v dokumentu.
Skupina zároveň zastupitele vyzývá k novému hlasování občanů. Není to poprvé, část lidí z Nových Heřminov žádala referendum už v roce 2013. Platné referendum se uskutečnilo v roce 2008 a hlasující v něm přehradu odmítli. Výsledek je pro obec závazný.
„Nemáme důvod vyhlašovat nové. Jak často se má zastupitel ptát, jestli jej lidé chtějí? Požadujeme stále to, co jsme požadovali celých osm let,“ reaguje starosta Nových Heřminov Ludvík Drobný.
Dodává, že svůj názor lidé dali najevo i v roce 2014, kdy v komunálních volbách jeho sdružení, které se staví proti přehradě, zvítězilo. Zastánci nádrže seskupení v jiném subjektu naopak neuspěli. Otevřený dopis vnímá jako akci jednotlivců.
Proti přehradě se vedení Heřminov staví proto, že postup státu a Povodí Odry vnímá jako nátlak. Obec staví před hotovou věc. „Neustále překreslují a rozšiřují projekt. Před rokem a půl jsme s využitím dotací postavili nové dětské hřiště a najednou se dozvím, že přes něj povede sjezd pro nákladní dopravu do obce,“ uvádí starosta příklad jednoho ze sporných bodů.
Starosta: Slíbené peníze nepřijdou na účet obce
Podle Drobného přehrada není nutná, svůj názor opírá o odbornou studii Václava Čermáka, podle které stačí jen prohloubit a rozšířit koryto řeky Opavy. „Dodnes tuto studii nikdo neoponoval. Žádáme nezávislý objektivní odborný posudek. Pokud doloží, že je přehrada nezbytná, můžeme začít jednat,“ upřesňuje Drobný s tím, že vláda v roce 2008 o stavbě přehrady rozhodla na základě materiálů, které neodpovídají skutečnosti.
Ztráty slíbených více než čtyř set milionů se starosta nebojí. „Tyto peníze nikdy nepřijdou hotově na účet obce. Jsou vydávány za jakýsi dar nebo kompenzaci, ale mají sloužit pouze k vybudování toho, co má přehrada sebrat nebo vnutit,“ vysvětluje.
Například 40 milionů půjde na stavbu nového hřiště. O to stávající totiž vesnici přehrada připraví. Podobně je to s novými chodníky a cestami. „Takže pokud se nám podaří změnit plán protipovodňové ochrany, hřiště zůstane to, které máme, a komunikace také,“ dodává Drobný. Obec bude jednat s krajským úřadem, hodlá uspořádat také debatu s občany za přítomnosti právníka a dalších odborníků.
Povodí: Vznikly už stovky studií
Také skupina aktivistů o problematice diskutuje s lidmi. „Probíráme momentální situaci. Lidé jsou v současnou chvíli mnohem informovanější než doposud, zajímají se,“ přiblížila Pavlína Daňková.
Povodí Odry s žádnou další oponenturou projektu nepočítá. Uvádí, že pro výběr nejvhodnější varianty protipovodňové ochrany na Opavě už vznikly stovky studií. Studie Václava Čermáka podle technického ředitele Povodí Odry Petra Březiny při rozhodování hrála také roli. „Dokonce jako jeden z klíčových podkladů. Byla odborně a nezávisle posouzena,“ uvedl Březina. Doplnil, že na rozdíl od přehrady neřeší problematiku sucha a klimatických změn, kdy bude zadržená voda potřeba.
Povodí Odry již na přípravách přehrady pracuje, hotovo chce mít do roku 2020. „Ke čtvrtině roku 2017 je dokončeno či v realizaci pět staveb tohoto komplexu za zhruba 350 milionů korun,“ sdělila mluvčí podniku Šárka Vlčková.
