Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vydání půdy za narovnání hranice se zadrhlo, starostům vadí nejistota

  16:53aktualizováno  16:53
Už déle než rok čekají starostové měst a obcí v česko-polském pohraničí na další vývoj kolem údajné povinnosti vrátit severnímu sousedovi pozemky za narovnání hranice z 50. let. Většina s posunutím hraničních kamenů nesouhlasila, jenže nyní starostům vadí hlavně přetrvávající nejistota, jestli s pozemky mohou počítat.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Radek Kalhous, MAFRA

„Nikdo se s námi o tomto problému nebaví, což je nepříjemné. To vždycky někdo otevře nějakou Pandořinu skříňku, a pak vše utichne,“ postěžoval si starosta obce Hlinka na Krnovsku Marcel Chovančák.

Pokud se pozemkové plány uskuteční, přijde Hlinka o zhruba čtyřicet hektarů, což činí necelých pět procent katastru obce.

Problém vznikl na konci 50. let, kdy se na návrh Polska narovnávala hranice kvůli snadnějšímu hlídání. Jenže při směně pozemků si nakonec tehdejší Československo o 368 hektarů polepšilo.

Zmenšení katastru ztenčí díl z daní

Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí, pak vše utichlo. Ale zase jen dočasně.

O vydání pozemků se začalo opětovně hovořit v roce 2015, dokonce o něm jednala vláda. Vznikl i seznam navržených pozemků.

Zhruba osmdesát procent z nárokované plochy by měl „obětovat“ Moravskoslezský kraj. Přesně 288 hektarů. Většina obcí s tím nesouhlasila, byť jde výhradně o státní pozemky. Jenže každé zmenšení katastru současně znamená ztenčení dílu z daní.

Kauza ale znovu utichla a podle vyjádření ministerstva vnitra se v nejbližší době nic dít nebude.

„Česká republika nyní nepředpokládá zahájení projednávání mezinárodní smlouvy ani ústavního zákona, kterým je změna státních hranic podmíněna,“ konstatoval Ondřej Krátoška z tiskového odboru ministerstva.

Doplnil, že dosud nebyla ani schválena směrnice pro jednání. „Proto ani nelze s polskou stranou uskutečnit expertní jednání, na jejichž základě by mohl být návrh smlouvy vypracován,“ řekl.

Pozemky navržené po přemístění jsou blokované

Starostové jsou sice rádi, že o pozemky zatím nepřijdou, ale současně by rádi znali definitivní rozhodnutí. „Nemáme žádné informace, to nám dost vadí,“ potvrdil Jaroslav Vlk, starosta Třebomi na Opavsku.

Obec by měla v tuzemsku přijít o největší kus katastru – 46 hektarů. Starosta upozornil, že pozemky navržené pro přemístění do Polska jsou blokované. „My v této lokalitě chceme vybudovat rybník, uvedené pozemky leží v okolí, což nám znepříjemňuje situaci,“ přiblížil problém související s vyrovnáním.

Třebom navíc dlouhodobě avizuje, že kdyby se nakonec plán měl uskutečnit, bude se bránit soudně. „Jistě, podali bychom žalobu,“ potvrdil Vlk. „Polsko tady kdysi mělo jen deset hektarů, ale my máme přijít o mnohem více. To není správné,“ vysvětlil.

Podobně hovoří i starostka obce Písek na Jablunkovsku Věra Szkanderová. I tam s projektem dlouhodobě nesouhlasí.

„Máme za to, že problém byl vyřešen už dávno, a to například mezistátní smlouvou z roku 1958. Proto nás vytažení této věci hodně překvapilo a zbytečně se tím rozdmýchávají vášně,“ zdůvodnila.

Také jí vadí, že netuší, s čím obec do budoucnosti může počítat. „Nevíme, jestli se plán zcela zastavil, nebo bude pokračovat. Písek by přišel o pozemky v lokalitě Bahenec, kudy vede turistická stezka,“ zmínila Szkanderová.

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák uvedl, že za poslední rok se žádné jednání v této záležitosti nekonalo. „Jsem přesvědčen, že předmětem územního vyrovnání by měly být pouze takové pozemky, které jsou pro stát i pro obce zbytné, a jejichž vydání tedy nikomu nezpůsobí žádné komplikace,“ zmínil.

Autor:


Nejčtenější

Autobusák dostal za vjetí na přejezd podmínku. Odvolali se on i žalobce

Autobus ve Frýdku-Místku vjel na přejezd těsně před vlakem

Podmínečný trest a zákaz řízení udělil soud 56letému muži, který letos v únoru ve Frýdku-Místku jako řidič autobusu...

Kdyby nastal blackout, na mytí i praní by lidem jako kdysi stačil popel

Na Kamenitém v Beskydech spolek Koliba s Václavem Michaličkou z Muzea...

Kdyby na dlouho vypadly dodávky elektřiny, poradili by si s tím lidé, kteří minulý týden vyrazili na horu Kamenitý v...



Muži vyrývají příběhy lidí do desek. Dřevěná fotoalba jsou hitem

Dominik Čermák (vlevo) a Jan Ševčík jsou úspěšnými výrobci a prodejci dřevěných...

Na začátku byznysu dvou mladých mužů byla spořivost jednoho z nich. Jan Ševčík šel do obchodu a chtěl si pořídit...

Ostravské stopy: Město vypadalo strašně. Špinavá katastrofa, vzpomíná Hryc

Slovenský herec Andrej Hryc má hodně zážitků i ze Stodolní ulice. Jenže jak...

Nejnovější slovenskou kinematografii přijel nedávno na festival Kino na hranici reprezentovat známý slovenský herec,...

Slavný stadion Bazaly v současné podobě končí. Bude se bourat tribuna

Vizualizace stadionu Bazaly po plánované přestavbě.

Do šesti týdnů by měla zmizet hlavní tribuna někdejšího stadionu ostravského Baníku na Bazalech. Město, kterému areál...

Další z rubriky

Speciální vlaky či autobusy. Colours of Ostrava nabízejí extra dopravu

První den multižánrového festivalu Colours of Ostrava. (19. července 2017)

Posílení tramvajové dopravy pro návštěvníky festivalu Colours of Ostrava je už tradicí, letos ale bude spojů o polovinu...

Lidé se mohou vyjádřit k tramvajové trati do Poruby a Pustkovce

Plzeňští radní schválili peníze pro výstavbu tramvajových kolejí na Borská...

Lidé, které zajímají plány Ostravy na rozšíření tramvajové tratě do Poruby a Pustkovce, mají konečně šanci zjistit...

Hosté Meltingpotu vystoupí i mimo brány festivalu Colours of Ostrava

„Futuristický mnich" Bruno Marion tvrdí, že svět je za bodem zlomu a v chaosu....

Proslulé diskusní fórum Meltingpot je neoddělitelně spjato s festivalem Colours of Ostrava. Letos poprvé se na něj...

Najdete na iDNES.cz