Vizualizace Pleskotova návrhu na rozšíření Domu umění o stavbu s názvem Bílý...

Vizualizace Pleskotova návrhu na rozšíření Domu umění o stavbu s názvem Bílý stín. | foto: Archiv Domu umění

Bílý stín nezmizel. Přístavba Domu umění se snad začne stavět do dvou let

  • 2
Je jich třiadvacet tisíc a nikdo je nikdy neviděl pohromadě. Umělecká díla ze sbírky ostravského Domu umění čekají, až je spatří svět všechny najednou. Dočkají se v roce 2020? Naději mají, ale je kolem toho spousta „úředničiny“.

Ostravský Dům umění má v sobě tolik pokladů, že by mu to mohl závidět kdejaký hrad či zámek.

„Moc se o tom neví. Nikdy nebyly vystavené v úplnosti. Nikdo je nikdy neviděl vcelku. Ani já,“ řekl o dílech skrytých v Galerii výtvarného umění v Ostravě její ředitel Jiří Jůza. Přál by si, aby vznikla přístavba, díky které by se všechna díla dostala na světlo světa.

„Stálá expozice by Ostravě pomohla. Ukázalo by se, že město má obrovskou a kvalitní historii. Za první republiky byla Ostrava, co se týká umění, první po Praze,“ připomněl Jůza.

Dům umění po svém dokončení v roce 1926.

O přístavbě se mluví již desítky let. „Pokoušeli se ji řešit už před rokem 1989, ale o Bílém stínu se mluví přibližně od roku 2010, kdy Ostrava kandidovala na Evropské hlavní město kultury,“ uvedl ředitel.

Bílý stín. Tak se jmenuje studie předního českého architekta Josefa Pleskota. Díky přístavbě by se výstavní plochy současného Domu umění rozšířily o zhruba 5 770 metrů čtverečních.

Stálé expozice by zabraly přibližně 2 150 metrů čtverečních, další výstavy asi 1 250 metrů čtverečních. Vedle toho by v Domě umění vznikla řada víceúčelových sálů, místností pro výuku školáků, ateliéry, laboratoře i dětská galerie.

Přístavba přijde na půl miliardy korun

„V současné době má Dům umění jen 750 metrů čtverečních ploch. Mohl jsem získat hezké výstavy ze světa, ale museli bychom mít alespoň tisíc metrů čtverečních. Ostrava přichází o výstavní příležitosti,“ poznamenal Jůza.

Proč tedy přístavba ještě není hotová? Protože to všechno trvá. „Je kolem toho strašně moc úředničiny. Ono se to nezdá, všechny přípravné práce nejsou vidět, ale než si úředníci předají vše potřebné, tak to nějaký čas zabere,“ sdělil ředitel.

Ředitel Domu umění v Ostravě Jiří Jůza.

Bílý stín má na krajském úřadu velkou podporu, což potvrdila jeho mluvčí Petra Špornová. „Přístavba Domu umění je zařazena v rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2015. V současné době je akce v přípravě, shromažďují se podklady pro vydání územního rozhodnutí,“ uvedla Špornová.

Důležité bude sehnat peníze, asi půl miliardy korun. Něco by se dalo sehnat i z evropských fondů. A když všechno půjde, jak má, stavět by se mohlo začít v letech 2016 až 2018. Přístavba Domu umění by tak mohla být hotová v roce 2020.

Bílý stín by měl sedm pater a jen v prvních třech by byly stálé expozice, některé z nich interaktivní. „Hlavní vstup bychom zachovali přes současný Dům umění, ale jinak by to bylo průchozí z mnoha směrů,“ popisuje ředitel Jiří Jůza.

Bílý stín umožní bezbariérový vstup

Architekt Josef Pleskot, který je autorem studie, mluví o otevřeném domě, který by měl být nejen symbolem umění, ale i demokracie a přístupu vysoké kultury pro všechny. Tak, jak to kdysi zamýšlel i ostravský stavitel a sběratel umění František Jureček.

Nová přístavba by stála hned vedle Domu umění, k propojení by došlo díky odbourání zadní stěny. V suterénu by byly velkokapacitní šatny, kavárna i bookshop, rampou by se suterén propojil s prvním patrem. „Dům umění je v současné době bariérový. Rádi bychom dělali programy pro lidi s postižením, ale v podstatě není lidské síly je tam dostat. Díky přístavbě bychom se stali také bezbariérovými,“ říká ředitel.

Ostravský Dům umění v současné podobě.

V prvním patře by bylo dětské centrum přístupné přes přednáškový sál, stálé expozice a dostatek sedacích a odpočinkových zón, aby měli návštěvníci své soukromí - mohli by se zastavit, sednout si a něco si přečíst.

V druhém i třetím patře by byl hlavní expoziční prostor a místnosti k výuce oddělené tak, aby nerušily přicházející návštěvníky.

„Byl bych rád, kdyby byly stálé expozice zdarma, přístupné všem,“ říká Jůza. V dalších patrech by byly neustále obměňující se výstavy, další prostory pro výuku, terasy, kanceláře, dílny, knihovna, studovna i víceúčelový sál.

„Kdyby se zrovna nepoužíval k přednáškám, koncertům nebo konferencím, mohla by tam být multimediální databanka, třeba videoart, kde by si lidé mohli vybrat video a podívat se na něj. Ale to už je jen moje idea,“ zakončuje ředitel.