„Je to škodlivina, která nemá vlastní významný zdroj a tvoří se řadou komplikovaných fotochemických reakcí z oxidů dusíku, nemetanických těkavých organických látek, metanu a oxidu uhelnatého. Tvorbu ozonu ovlivňují meteorologické podmínky, převážně intenzita slunečního svitu, teplota, rychlost větru a výskyt srážek,“ uvedla Vladimíra Volná z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Kvůli vysoké míře slunečního záření se přízemní ozon tvoří hlavně v létě a nejvyšších hodnot dosahuje odpoledne, kdy je intenzita slunečního svitu nejvyšší.
Maximální osmihodinový denní limit 120 mikrogramů na metr krychlový na stanicích v kraji ozon překračoval i tento týden, nejvíce v pondělí.
Od začátku června letos měřicí stanice v Moravskoslezském kraji hlásily nadlimitní hodnotu přízemního ozonu ve více než dvaceti dnech. Jde například o Ostravu-Radvanice, Opavu, Karvinou či Ostravu-Fifejdy. Od začátku roku mají tyto lokality za sebou třicet a více dní s nadlimitním množstvím přízemního ozonu v ovzduší.
Nejnižší koncentrace měří ve městech
Rekordmanem je v tomto ohledu Červená hora v katastru obce Budišov nad Budišovkou na Vítkovsku. Ta má od začátku června za sebou 37 dní s nadlimitním množstvím ozonu, od začátku roku pak 56 takových dní.
Také v Ostravě-Mariánských Horách dýchali lidé v létě ozon poměrně často, od začátku června 32 dní, od začátku roku 44 dní. Legislativa přitom toleruje maximálně 25 překročení v roce v průměru za tři roky.
Nejhůře bylo v kraji na začátku července, kdy koncentrace přízemního ozonu například v Ostravě-Fifejdách dosahovaly až ke 170 mikrogramům na metr krychlový.
Nejvyšší koncentrace přízemního ozonu však meteorologové obvykle zaznamenávají na takzvaných venkovských pozaďových lokalitách. Přízemní ozon se totiž také díky reakci s oxidem dusnatým rozkládá, což snižuje jeho koncentrace ve městech. „Nejnižší koncentrace měříme ve městech, převážně na dopravně zatížených lokalitách. Důvodem jsou právě reakce s oxidem dusnatým, který je emitován především z dopravy,“ upřesnila Volná.
Mezi krajské rekordmany tak patří stanice umístěné spíše v horských oblastech Beskyd a Jeseníků.
„Z našich stanic na území Moravskoslezského kraje bych uvedla lokality Červená hora a Bílý Kříž, kde byly v posledních třech letech 2015 až 2017 nejvyšší průměrné roční koncentrace této škodliviny,“ doplnila Volná.
Pálení očí, bolesti hlavy i tlak na hrudi
Moravskoslezský kraj republice na rozdíl od polétavého prachu v koncentracích přízemního ozonu jednoznačně nevévodí. V první desítce míst, která letos nejčastěji stanovený osmihodinový limit překročila, je právě Červená hora, a to na osmém místě.
Účinky přízemního neboli troposférického ozonu na zdraví jsou ale dráždivé. „S projevy, jako je pálení očí, bolesti hlavy, dráždění nosu, krku, tlaku na hrudi a kašle. V závislosti na výši koncentrace, délce působení a vnímavosti osob může dojít i ke snížení plicních funkcí,“ uvedla ředitelka krajské hygienické stanice Helena Šebáková.
V ohrožení jsou zejména starší lidé a děti
Jako prevenci hygienici radí v podstatě totéž, co v zimě při vysokých koncentracích polétavého prachu.
„Při venkovním pobytu v odpoledních hodinách se zdržet zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Doporučení platí zejména pro osoby s chronickými dýchacími potížemi, starší lidi a malé děti,“ uzavřela Šebáková.
Polétavý prach se většinu letní sezony drží pod limitem, i když ve čtvrtek například ve Věřňovicích hraniční denní hodnotu přesáhl.
„Ovšem imisní pozadí této škodliviny v našem kraji je obecně vyšší než v jiných částech republiky, a to především vinou velké koncentrace všech zdrojů znečišťování u nás i v Polsku. V chladné části roku se k tomu přidávají horší rozptylové podmínky a lokální topeniště,“ podotkla meteoroložka Volná.
