„Hvězdy občas překvapí, třeba zpěvačka Björk udělala taneční párty pro svůj tým,“ říká Sedlák o zážitcích z minulých čtrnácti ročníků.
Festival Colours of Ostrava má před sebou patnáctý ročník. Oslaví jej ve velkém stylu?
Myslím, že půlkulaté výročí se v programu nijak neodráží. Bude to unikátní ročník jako každý z čtrnácti předcházejících, kdy přivážíme to nejzajímavější ze současné světové hudební scény, bohatý doprovodný program a poprvé mezinárodní fórum Meltingpot. Milou a hezkou připomínkou výročí budou dvě výstavy fotografií našich dvorních fotografů z historie festivalu.
Jak to v areálu vypadá v těchto dnech a co ještě musíte zajistit?
Přípravy jsou samozřejmě v plném proudu. V areálu rostou pivní stany, staví se hlavní, největší stage. Jsou postavené buňky pro zázemí umělců, roste dětská zóna ČEZ Family Park. Je to obdivuhodné, jak zde díky práci stovek lidí vyroste jednorázové město pro desetitisíce lidí a pak během pár dní zmizí.
Co čeká vás osobně během těchto přípravných dnů? Co všechno musíte zvládnout a jak vypadá váš denní režim?
Vlastně to není nic neobvyklého, jako pro všechny, kdo podobné akce připravují - ráno vstát, začít vyřizovat e-maily od médií, žádosti o rozhovory, zjišťovat podmínky několika desítek kapel pro fotografování a natáčení, do toho spoustu telefonů a tak dále. No a v noci s tím končím. V současné chvíli festival stojí především na lidech, kteří od rána do noci přímo na místě pracují - stavbaři, bedňáci, jejich šéfové, ředitelé areálu, techniky, vedoucí produkce.
Jak se to změní v průběhu samotného festivalu?
Jakmile se festival rozběhne, pak je to s mým týmem starost o rozhovory, hlídání podmínek fotografování a natáčení u pódií, rozhovory, vstupy do médií, odpovídání na aktuální otázky. Máme akreditováno přes čtyři sta novinářů z celé Evropy, desítku televizních štábů, travel bloggery, každý z nich má nějaké prosby, požadavky, všichni potřebují poslat včas svůj článek či reportáž do redakce. Ale je to radost, protože díky tomu mohu být na festivalu v centru dění, pracovat a zároveň si užívat skvělou muziku.
Vy děláte promo řadě dalších festivalů, jako je třeba Letní Letná a jiné. V čem se liší práce pro Colours of Ostrava?
Pro mě je to srdcovka, na Colours of Ostrava pracuji již od druhého ročníku. Již tehdy jsem byl nadšený z programu, měl jsem rád třeba Gorana Bregoviče, a děkuju Zlatě za tu šanci se na festivalu podílet - spojit koníček, volný čas, zálibu v kultuře, hudbě s prací. Oproti jiným akcím, kde jsem měl na starosti publicitu a novináře, tak u Colours je moje práce více o koordinaci dalších spolupracovníků - máme tým na sociální sítě u nás, dále v Polsku, na Slovensku i třeba v Holandsku a ti musí včas dostat informace, jaké jsou novinky, program, kdy co oznamujeme a podobně.
Festival Colours of Ostrava podrobně |
Jak se vám pracuje s umělci, kteří na festival do Ostravy přijedou? Mají nějaké zvláštní požadavky, přání? Nebo komunikují spíše přes své agenty?
V první fázi domlouvání vystoupení komunikujeme s agenty a agenturami, konkrétní domluvy o ubytování, technice, příjezdech, odjezdech, zvukových zkouškách probíhají již s manažery kapel nebo přímo tour manažery, kteří kapely na turné doprovází. Pokud mohu mluvit za kolegy, kteří vše toto mají na starosti, pak kapely oceňují profesionální věcný přístup našich lidí, kteří jsou odborníci na danou věc, a také péči, která se jim v Ostravě dostane. Šéf techniky třeba dostal několikrát „vyznamenání“ za skvělou technickou přípravu a skvělý průběh na místě. Je třeba si uvědomit, že často režim kapely v létě vypadá tak, že přijedou na místo, ubytují se, proběhne zvuková zkouška, krátký odpočinek, koncert a hned nasedají do tour busů, aby stihli včas koncert další den téměř přes půl Evropy. Je to náročný život, a proto kapely mají své požadavky, aby se cítili komfortně, vše bylo připraveno a nemuselo se nic řešit na místě. Vzpomínáme na jeden rider (seznam požadavků od dané kapely – pozn. red.), kde bylo napsáno: „Když myslíme toto, myslíme toto. Nemyslíme něco podobného, tamto nebo tohleto, co podobně vypadá. Myslíme toto a to také dostaneme!“ A občas samy kapely či hudebníci překvapí - třeba když zpěvačka Björk udělala po koncertu v backstage taneční párty pro svůj tým.
Na festivalu bude spousta zajímavých osobností z celého světa, málokdo z nich viděl Ostravu a rozhodně je nezná ani většina Ostravanů, protože je nemohla zatím zažít na koncertě. Na koho byste v této souvislosti rád upozornil a proč?
Asi bychom při upozorňování strávili týden, tak je rozsáhlý program. Ale pokud upozornit, pak na dva takové póly – ANOHNI, dříve zpěvák Antony and the Johnsons – aktuální elektronický hudební projekt, oceňovaný kritiky po celém světě, odrážející současné otázky politické i společenské. Na straně druhé 2Cellos – dva brilantní cellisté, kteří hrají coververze známých hitů – s obrovskou energií, s velkou show, která bude bavit davy. Nedávno třeba hráli před padesáti tisíci lidmi v Záhřebu. A další dva póly – Drive stage s divokou atmosférou barů, hospod, hudebních klubů. A na straně druhé třeba islandští Kiasmos se zasněnou elektronicko-neoklasickou hudbou přesně určenou pod hvězdnou oblohu.
Colours of Ostrava 2015: Kasabian
Z většinového programu půjde především o hudbu, její koncertní provedení. Nabídnou hvězdní hudebníci také třeba i něco navíc? Rozšíří své vystoupení o nějaký další rozměr, anebo to je tak, že přijedou splnit povinnost a zase zmizí?
Mám pocit, že na Colours hudebníci většinou nabídnou něco navíc, protože na festivalu je velmi vnímavé publikum, které tam přišlo přesně na toho hudebníka či kapelu. Hudebníci na Colours cítí energii z publika, soustředění, a to se odráží i na jejich výkonu, dávají do toho více, než jen rutinu.
Můžete prozradit něco o soukromém programu hvězd festivalu, jak dalece se zajímají o místo svého pobytu, chtějí po organizátorech i vyplnění volného programu anebo mají individuální zájmy?
Konkrétní věci samozřejmě nemůžeme prozradit. Ale všechny do jednoho „dostane“ industriální areál jako něco výjimečného a často na to vzpomínají i později. To je zajímá, proto si pamatují Colours a Ostravu. Vyplnění volného času se různí – velké hvězdy často ani volný čas nemají, přijedou, vystoupí a pokračují dále. Menší naopak často vyráží do areálu si užít festival, zajímá je hudba na dalších scénách. Výjimečně po nás chtějí doporučit něco v okolí Ostravy, ale je to skutečně výjimka.
Kdo z hudebníků přijede jako první a proč? Kromě toho, že to bude dáno požadavkem na termín jejich vystoupení.
Do Ostravy jako první přijede Joel Sebunjo, není v tom nějaký zvláštní důvod, vždy záleží, jak vychází předchozí koncerty, přesuny v rámci Evropy nebo celého světa.
Na co vy se nejvíce těšíte z pestrého programu?
Kdybych měl přes den čas, chodil bych na Meltingpot – obrovská sestava hostů i zajímavá témata, je to unikát a budu ho mít sto metrů od štábu. Z kapel pak Aurora – mladá norská zpěvačka, obrovský talent, Kovacs – holandská zpěvačka, jejíž hlas připomíná Amy Winehouse, nebo písničkář Passenger. Mám rád bývalé buskery, muzikanty, kteří se dříve živili hraním na ulici. Museli zaujmout okolojdoucí, aby jim hodili peníze. A na jejich koncertech je tato „životní“ škola vidět. Vedle Passengera třeba dále Damien Rice, Glen Hansard apod.
Čeho se naopak nejvíce obáváte?
Asi počasí, to neovlivníme, ale jsme připraveni.
