Lokalita takzvaných Laubů mezi ulicemi Velká a Muzejní vydala na denní světlo zejména předměty denní potřeby, nejstarší z poloviny 14. století, ale našla se i lopata a uhlí z poloviny minulého století.
„Zlato, dinosaury nebo mumie jsme nenašli. Naším úkolem bylo zjistit, zda pod sutí existují původní sklepy, což se podařilo. Byly zasypány původní demolicí a my jsme ji znovu vybagrovali,“ uvedla archeoložka Barbara Marethová na přednášce v Národním památkovém ústavu v Ostravě.
Výzkum začal loni v říjnu, skončil letos v červnu. Metoda bagrování byla použita vzhledem ke stavu objektů po demolici v 60. letech, kdy se dělníci snažili bourané zdivo nahrnout do sklepů.
V suti a zejména pod ní našli archeologové především stavební prvky pocházející částečně z nadpodlažních domů, které byly zbořeny ve dvou fázích. Nepomohla tehdy ani argumentace Státního památkového ústavu v Brně, že jsou památkově cenné. Přitom například dům číslo 54, jehož základy se nacházejí na nároží u městského muzea, byl obýván už v 16. století šlechtici.
Archeologové našli secesní dlažbu, lahve či kus dýmky
Po vytěžení jeho sklepu a také dalších pěti objektů se našly drobnosti. „Vedle stavebních prvků, jako je část portálu vstupu do domu č. 54, části Laubů, soklů nebo litinového sloupu je to především řada kamenných dlaždic nebo secesní dlažba, u ní ale neumíme konkrétně zařadit, z které části domu může pocházet,“ uvedla archeoložka.
Nalezené předměty jsou součástí každodenního provozu, který v Laubech panoval už od 14. století. Našly se ale také lahve nebo skleněný popelník z předválečné doby.
„Řada lahví je z 19. století, stejně jako hlavička dýmky. Zajímavá je ale třeba keramika, takzvaný loštický pohár ze 16. nebo 17. století. Nedalo se z něj sice pít, protože má drsný povrch, ale byl majetkem zámožných majitelů. Jeho vyobrazení nalezneme například i na slavném obraze Hieronyma Bosche Zahrada rajských potěšení,“ přibližuje nálezy Barbara Marethová.
Nalezeny byly také dětské hračky, hlinění koníci s glazurou nebo neglazurovaná keramika, která tvořila běžný domovní odpad.
Nejžádanější parcely
Prozkoumány byly nejen pozůstatky kamenných a cihelných sklepů, ale také archeologické terény, jež se dochovaly pod nepodsklepenými částmi domů. Zachyceny byly pozůstatky suterénů. Ty patřily k domům vystavěným současně se založením města. Ale na těchto sklepech už byly znát zásahy v průběhu staletí, jak byly přestavovány podle potřeb majitelů.
Ulice Velká byla totiž důležitou komunikací spojující Hrabovskou bránu a náměstí a parcely podél ní patřily k nejžádanějším. Navzdory tomu výsledek archeologických výzkumů není nijak ohromující. Přesto splnil svůj účel, podle něhož chtělo město ověřit, zda a v jakém stavu sklepy jsou.
Archeologové nemohli nijak potvrdit lidovou hypotézu, že se poblíž Laubů údajně nacházela tajná chodba vedoucí ze Slezskoostravského hradu do některé z místních hospod. Spíše to považují za nesmysl, protože chodba by měla v cestě nestálé a sypké koryto Ostravice.
Nepodařila se prokázat ani existence místních chodeb. „Jedině, že by byla v rohové zdi, ke které jsme se bohužel nedostali, protože asfaltové návrší nebylo dostatečně odkryto,“ konstatovala památkářka Petra Kaniová. Průzkum byl podle ní nadprůměrně dobře zvládnutý, s přesnými údaji odpovídajícími dané době. „Vytvořili jsme obrovskou digitální konzervu, která je nám dále k dispozici a můžeme ji porovnávat. Například si vypomáháme analogiemi mezi ostravskými středověkými sklepy a opavskými, které se nám zachovaly úplněji,“ řekla Kaniová.
V současnosti jsou Lauby přikryté geotextilií a zasypány. Doposud odkryté zadní části sklepů budou demolovány. „Zakonzervovaná část může sloužit v budoucnu k dalším výzkumům, ta odkrytá je už nyní ve špatném stavu, záleží na městu, jak rychle přikročí ke stavebním pracím anebo k dalšímu výzkumu,“ shodují se památkáři.
