Radim Pavlica se stal profesionálním horským záchranářem roku 1990.

Radim Pavlica se stal profesionálním horským záchranářem roku 1990. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Vadí mi bezohlednost a agresivita, říká náčelník Horské služby Beskydy

  • 2
Náročnou zimu mají za sebou členové Horské služby Beskydy. Zasahovali u mnohem většího počtu úrazů než předešlý rok, ale ani nyní se rozhodně nenudí. Náčelník Radim Pavlica proto upozorňuje, že jarní hory určitě nelze podcenit.

Letošní zima se vymykala tím, že po několika letech opět připomínala správné roční období. A horští záchranáři v Beskydech měli i kvůli tomu podstatně více napilno.

„Loni jsme v zimní sezoně vyjížděli ke 420 případům, kdežto letos už téměř k šesti stovkám. A to naše zimní sezona trvá až do konce dubna,“ uvedl náčelník Horské služby Beskydy Radim Pavlica.

Moravskoslezské hory zná dokonale, vždyť už v roce 1985 se stal dobrovolným horským záchranářem a o pět let později už byl profesionálem. A beskydskou horskou službu vede šestnáct let.

Byla letošní zima opravdu tak jiná?
Spíše byla normální, jen v posledních letech jsme si odvykli. Nyní začala začátkem prosince a skončila někdy v polovině března. Ačkoliv srážek nebylo mnoho, vždyť na Lysé hoře nebyl více než metr sněhu, což je poměrně málo. Jinak jsme měli vše: mrazy, sníh, náledí... Po delší době vyšly i vánoční svátky, takže horská střediska byla plná lidí. Proto jsme měli hodně napilno, a to nejen na sjezdovkách, ale i ve volném terénu. Chodníky byly zledovatělé, tak bylo například dost zlomenin.

A nebylo to také tím, že si mnoho lidí za poslední roky od pořádné zimy odvyklo?
Tak určitě to sehrálo roli. Zkušení turisté se zaskočit nenechají, naopak ti sváteční možná byli překvapení, jak zima na horách může vypadat. A své túry občas hodně podcenili.

Jaké jsou nejčastější chyby lidí, které pak musíte zachraňovat?
Musím to rozdělit na lyžaře a turisty. U lyžování je to jasné: sjezdovky jsou v tuzemsku úzké a na nich hodně lyžařů, což vede k poměrně častým střetům a zraněním. A ve volném terénu to je určitě podcenění počasí, a tím pádem také vybavení i oblečení. I na zledovatělý povrch si lidé nevezmou například nesmeky, nemají hůlky. Pak hodně akutně hrozí nebezpečné pády.

Naštvete se někdy při zásahu kvůli lajdáckosti lidí?
Ano. Ale ne při lajdáckosti a nezkušenosti, to lze ještě pochopit. Hodně mi však vadí, když jsou lidé na horách bezohlední a agresivní. Takových případů je také dost.

Můžete být konkrétnější?
Po srážce dvou lyžařů jeden druhému vzal lyži a odjel. A zraněný sjezdař zůstal na sjezdovce. To jsem opravdu nechápal.

Jak se projevily nové technické pomůcky, například speciální mobilní aplikace Horské služba?
Jednoznačně pozitivně a doufám, že si tuto aplikaci stáhne co nejvíce turistů. Stejně tak je vhodná i aplikace Záchranka. Díky využití aplikace známe přesnou polohu buď zraněného člověka nebo toho, kdo případ oznamuje, navíc přenos je velmi rychlý a jde přímo k nám. Při využití aplikace Záchranka se kontaktuje číslo 155. To vše zkracuje dobu zásahu.

Ale člověk musí mít u sebe funkční mobil.
Tak to je snad už samozřejmé. Pokud se někdo vypraví do hor na celý den a ráno má baterku na dvaceti procentech, tak je celkem velká pravděpodobnost, že odpoledne už bude mobil vybitý. Funkční mobil je důležitý.

Je něčím současné období přechodu ze zimy do jara z pohledu turisty zvláštní?
Neřekl bych zvláštní, ale záludné ano. Dole vládne jaro, tedy často už teplo a sucho, takže mnozí lidé vycházejí do hor třeba jen v teniskách. Jenže v Beskydech jsou ještě v dubnu zbytky sněhu, mnoho míst zůstává namrzlých. A pak je takový turista hodně nemile překvapený. Také například nepočítá s tím, že přes poledne sníh taje, takže pokud si nazuje nekvalitní obuv, je brzy promočená. Jak říkám: kvalitní obutí je na horách základ.

Člověk by si řekl, že po zimě a před letní sezonou máte na horách docela pohodu...
Tak to rozhodně ne. Kromě toho, že musíme být vždy připraveni k výjezdu, tak opravujeme zimní techniku a musíme ji správně uskladnit. Současně už se chystáme na léto, takže třeba čtyřkolky přezouváme z pásů na kola. Údržba je hodně důležitá. A právě jaro je doba, abychom pořádně zapracovali i na sobě. To znamená, že začínají sportovně-metodické dny, ve kterých cvičíme například evakuaci lidí z lanovky nebo zásah ve skalnatém terénu. Začínají lékařské prohlídky i fyzické prověrky.

V jakém personálním stavu se nyní Horská služba Beskydy nachází?
Personálně máme plno, a to jak u zaměstnanců, tak dobrovolníků. Takže nikoho dalšího v současnosti nehledáme. Vím, že v některých jiných oblastech nové lidi hledají, tuším, že například na Šumavě a v Jeseníkách. My však podstav nemáme, zájemců je dost.

Co v Beskydech znamená plný stav?
V letním období dvanáct zaměstnanců a pětašedesát dobrovolných záchranářů. V zimě posílíme převedením pěti dobrovolníků do stavu profesionálních záchranářů.

Zvýšení počtu základen horské služby, kterých je nyní sedm, neplánujete?
Ne, současný počet základen dostačuje. Možná někdy v budoucnosti, ale nyní to není zapotřebí.

Chystáte na léto něco nového, například ještě vylepšíte vybavení?
Ne, v minulém roce jsme dostali dva terénní automobily a jeden víceúčelový vůz, takže plánujeme jen základní obměnu techniky. Léto bude určitě hodně náročné. Před deseti lety jsme měli v letní sezoně tak stovku zásahů, loni už přibližně čtyři sta.

Čím to je způsobeno?
Do českých hor přijíždí stále více lidí. A Beskydy nejsou výjimkou. V posledních letech byla teplá léta, což tento vývoj jen umocnilo. Mnoho rodin tráví na horách dovolené, mají široké možnosti vyžití. Více cyklistů, široká nabídka různých adrenalinových sportů, to vše může skončit zraněním. Tak uvidíme. Horští záchranáři určitě budou připraveni.