Za kilogram plastu pět korun, za kilogram papíru dvě koruny. Lidé v Budišově nad Budišovkou na Opavsku mohou od ledna sami ovlivnit, kolik zaplatí za odpad. Tím, jak budou třídit.
Barevné tašky na tříděný odpad |
"Museli jsme od Nového roku zdražit poplatek za odpad na 600 korun. Zároveň s tím ale mají lidé možnost ušetřit právě díky třídění. Za každé kilo tříděného odpadu se jim částka od poplatku odečte," popisuje místostarosta města Patrik Schramm.
Lidé si na úřadě vyzvedávají pytle s čárovými kódy, do nichž pak třídí. "Už se zapojilo 400 domácností, to je asi třetina města. Je o to velký zájem," dodává Schramm.
Někteří lidé díky třídění nezaplatí za odpad ani korunu
Budišov se inspiroval v Trojanovicích na Novojičínsku. Tam separaci bodují a jeden bod rovná se pět korun z poplatku za odpad. Za pytel plastů dva body, za pytel nápojových kartonů bod. Když to lidé sami odvezou do sběrného dvora, mají za každý pytel ještě bod navíc. Do systému se zapojilo 466 ze 700 místních domácností. "Jsou i takoví, kteří na poplatcích za odpad díky třídění nezaplatí ani korunu," přiznává starosta Trojanovic Jiří Novotný.
To třeba v Bohumíně čeká občany za ekologické chování sleva na biopopelnici. Podmínkou je kromě třídění odpadů i využívání sběrného dvora či ekologické vytápění domu. Stačí, aby občan podepsal čestné prohlášení a souhlasil s případnou kontrolou. "Každý domkař, který se zapojí, získá zdarma nádobu na bioodpad a pětisetkorunovou slevu na její vývoz," informovala o novince mluvčí města Lucie Balcarová.
Zapojit se lidé mohou do konce března, v pilotní části projektu město počítá až s 250 zájemci.
Česká republika za západní Evropou stále zaostává
Města třídění odpadů propagují, protože je cestou ke snížení poplatků za odpad i nákladů na jeho svoz. Kvůli novele zákona sice mohou poplatky za odpad vzrůst až na tisíc korun, navýšila se však jen část poplatku - za směsný odpad.
Když jej bude méně, města musí poplatky snižovat. Sníží se jim totiž náklady na odvoz. V současnosti radnice za odpad doplácejí, za tříděný odpad se jim naopak peníze vracejí.
Lidé v Moravskoslezském kraji vytřídí zhruba pět až dvacet procent papíru, plastu, skla a kovů z celkového množství odpadů, záleží na lokalitě. Největší rezervy má Bruntálsko a Karvinsko. "V roce 2011 vytřídil každý obyvatel Moravskoslezského kraje v průměru 35,2 kilogramů plastů, papíru, skla a nápojových kartonů. Čísla za loňský rok budeme mít v květnu," uvedla Šárka Nováková, mluvčí společnosti EKO-KOM, která se o třídění odpadu stará.
Ideální poměr tříděného a netříděného odpadu by však byl padesát na padesát. V západních zemích to je běžné.
