Už 82 dní dýchali k úternímu datu lidé v ostravských Radvanicích nadlimitní množství škodlivin v ovzduší. V závěsu jsou pak Věřňovice, které mají za sebou 75 takovýchto dní. Ze zákona by jich přitom nemělo být více než 35.
„Podle monitorovací stanice Zdravotního ústavu překročily Radvanice denní limit 36krát už 16. března a 70krát pak 4. prosince. Také ostatní stanice, které letos mezi prvními vyčerpaly ‚smogovou kvótu‘, jsou v kraji – patří mezi ně Věřňovice, Karviná, Bohumín, Ostrava-Českobratrská, Orlová a devět dalších stanic,“ vyjmenoval Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Moravskoslezský region tak patří mezi nejznečištěnější místa v Evropě. „Ostravské Radvanice dlouhodobě překračují jak platné limity stanovené zákonem a evropskou směrnicí o ovzduší, tak doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pro znečištění jemným prachem. Radvanice tak patří mezi evropskou ‚smogovou extraligu‘. Srovnatelně vysoké zamoření jemným prachem mají totiž jen nejznečištěnější oblasti Polska, Bulharska či severní Itálie,“ doplnil Šuta.
Někteří obyvatelé Radvanic už zažalovali stát
Lidem v Radvanicích už ale mnohokrát došla trpělivost a několik místních už podalo žalobu. Stát žalovala například Pavla Skýbová. Městský soud v Praze ale její žalobu letos na podzim zamítl kvůli tomu, že žalobkyně dostatečně neprokázala svou újmu. Skýbová nyní zvažuje, zda podá dovolání k Nejvyššímu soudu.
„Počkám si, až obdržím písemný rozsudek, a pak se s právníky poradíme, co dál. Žalobu sice musel podat jednotlivec, ale je za mnou kolektiv lidí. Stojí nás to úsilí i nervy, tak se teprve rozhodneme,“ popsala Skýbová.
Lidem v Radvanicích se dýchá prokazatelně hůře než jinde v republice. A například když fouká směrem od sousední hutě ArcelorMittal, je to znát.
„Fyzicky lze skutečně rozpoznat, že člověk dýchá škodliviny. Už nehodlám ani polemizovat o tom, zda překročení limitů má dopad na lidské zdraví. Je to jasný fakt, který dokládá řada studií. Vadí mi ovšem netečnost a lhostejnost politiků k problému,“ doplnila Skýbová.
Nové vedení kraje připravuje programové prohlášení, v němž se chce zaměřit mimo jiné na kontrolu průmyslových podniků. „Podobně jako budou nově probíhat kontroly domácností, chtěli bychom lepší monitorování toho, co do okolí vypouštějí podniky,“ řekla náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová.
ArcelorMittal už přitom dlouhodobě splňuje evropská kritéria. „Všechna zařízení pro omezování emisí v našich závodech včetně koksovny a ocelárny jsou plně v souladu s technikami BAT (nejlepší dostupné technologie). Tohle potvrdil i přezkum podmínek integrovaných povolení,“ zmínila mluvčí hutě Barbora Černá Dvořáková.
Podnik investoval zhruba 700 milionů jak do ekologizace koksovny, tak ocelárny.
„Poslední ekologická akce v hodnotě téměř 35 milionů korun se konala na koksovně v loňském roce jako součást 13 investic spojených s instalací nejmodernějších tkaninových filtrů. Nyní uvádíme do provozu nově postavený fluidní kotel za 1,5 miliardy korun, který nahradí čtyři uhelné kotle,“ pokračovala Černá Dvořáková.
Vzorem pro Radvanice by mohl být polský Krakov
Řešení ale vidí třeba ostravská organizace Čisté nebe.
„Při změně integrovaného povolení má krajský úřad možnost stanovit dodatečné podmínky nebo jít až nad rámec BAT, pokud to vyžadují lokální podmínky. Oproti jiným lokalitám se to už na Ostravsku do jisté míry děje, nicméně s významnou finanční podporou státních dotací. Nehradí je většinou sám znečišťovatel. Navrhujeme přezkum všech zdrojů, ne jen přezkum stávajících povolení,“ popsala ředitelka organizace Anna Plošková.
Vzorem by pro Radvanice mohl být polský Krakov. „Tady město úplně plynofikovali, aby se zamezilo znečištění z jiných zdrojů. Veškeré tyto náklady by pak měl platit znečišťovatel jako kompenzaci za špatný zdravotní stav místních obyvatel,“ doplnila Plošková.
V Radvanicích se ale naměřené hodnoty jednotlivých stanic různí. Ta, která měří v bezprostřední blízkosti hutě, hlásí už oněch 82 nadlimitních dní, zatímco zařízení blíže centra obvodu pak 46 dní. Měření se liší jak co do výsledků, tak typů měřicích stanic.
