Daniel Rákos doplňuje tekutiny.

Daniel Rákos doplňuje tekutiny. | foto: Jiří Seidl, MF DNES

Uf, to je dřina! Na vlastní kůži s Oceláři na soustředění v Tatrách

  • 0
Redaktor MF DNES Jiří Seidl vyzkoušel jeden den kondiční přípravy třineckých holejistů v Nízkých Tatrách. Tušil, že se sportovcům rovnat nemůže, tak obří rozdíl ve výkonnosti však nečekal. Ale zkušenost to byla k nezaplacení.

Musím si to přiznat. Nemám fyzičku extraligových hokejistů. Na kondičním soustředění jsem s Oceláři Třinec neudržel tempo ani jeden den. "A to jsi odpočinutý, zatímco my už trénujeme devátý týden," usmál se útočník Jan Peterek.

Být to dovolená, byla by to nádhera. Nízké Tatry, Demänovská dolina. Všude kolem parádní kopce. Jenže je to pořádná dřina.

Jsme ve středisku Jasná, takže nás ani nepřekvapí, že po nočním dešti a bouřce se rozjasňuje.

Záchrana. Nemusím běžet, raději fotím

Už před půl sedmou se scházíme před Mikulášskou chatou, kde Třinečtí pobývali. Lehké protažení a rozcvičení, které vedou kondiční trenéři Sajlerové, ještě jde. "A teď jdeme na lehčí výklus kolem plesa," hlásí Miroslav Sajler.

Muka v krásné přírodě

Tak jo. Začínáme zvolna. Na okruhu, který má přibližně osm set metrů, postupně rozlepuji oči, abych si na kamenech a kořenech stromů nezvrtnul kotník. Celé kolo vidím před sebou červená trika Ocelářů. Leč záhy zmizí.

Konečně prozřu. Ne, téměř v padesáti letech už ztracenou kondici nedoženu. Plíce mám roztažené, jako bych vylezl z Třineckých železáren přímo na Javorový. Ten má 1 032 metrů, ale tady jsme ještě o nějakou stovku metrů výš.

Naštěstí mám výmluvu, že nemusím běžet celá tři kola. Potřebuji udělat i nějaké fotky, aby bylo vidět, jak kluci makají.

Když se vrátím před chatu, všichni se protahují. Moje potem zalité nohy obsypali komáři, aby se nasnídali.

Sprintem do svahu. Lze to vůbec vydržet?

Nás čeká snídaně po osvěžující sprše. "Nejlepší je bílé pečivo. Pozor na párky, ty jdou jako první ven," varuje Jan Peterek před další tréninkovou fázi. Ta nás čeká od devíti hodin v kopci u sjezdovky. Fasujeme trekové hole a vyrážíme. Chůzi střídá poklus.

Když se vydrápeme do prudkého svahu, spatříme v trávě pestrobarevné pole kuželů. Ty tam rozmístili členové podpůrného týmu. Připravili osm zhruba třicet metrů dlouhých pořádně příkrých drah. "Ty barvy jsou sice hezké, ale ve třetí sérii vám už splývají," přiznává brankář Šimon Hrubec.

Dolů jdou hokejisté v podřepu, nahoru sprintem s pomocí holí, které jim slouží i jako náhražka hokejek. "Teď sprintujte nahoru, jako když bruslíte," nabádá hráče trenér Jiří Kalous. "Jdeme, jdeme," hecuje Miroslav Sajler.

Nohy mě bolí už z úprku na kopec. A teď ještě toto... Nestačím ani počítat, kolikrát hokejisté svůj úsek absolvovali. Vše je intenzivní, rychlé. Za čtyřicet pět minut mají hotovo.

Trénink nebolel? Tak to byl zbytečný

A pořád vypadají svěže. "Každý den však bolí," upozornil Jan Peterek. "A když ne, tak trénink stál za nic." Peterek si jen povzdechl, že ve svém věku, je mu jednačtyřicet, se do druhého dne dává stále hůře dohromady.

To jednadvacetiletý Šimon Hrubec si pochvaluje, jak rychle regeneruje. "No jo, ty jsi gólman," popichuje ho Peterek. Hrubec namítá, že je jen mýtus, že brankáři tolik nemusejí trénovat.

"Ale kdyby tě viděli běhat," pokračuje Peterek a staví se do brankářského postoje - jednu ruku má zvednutou jako lapačku, ve druhé jako by držel hokejku. "Tak i běží," dodává. Oba se smějí.

Kondice se musí trénovat celoročně. Jinak to nejde

Právě parta Janu Peterkovi chyběla v individuální přípravě, do níž se letos pustil. Proto aspoň na soustředění vyráží s týmem. "Legrace je hlavně s Martinem," zmiňuje útočníka Adamského. Ten se pořád usmívá. Tvrdí, že si tento týden užívá. "Vím, že už je konec," podotkl. "Teď nás čeká tři týdny dovolená a pak už půjdeme na led."

Trenér Kalous ale upozorňuje, že fyzická příprava je celoroční proces. "Kondici trénujeme pořád, v každém tréninku," dodal.

Ve třetí tréninkové fázi nemusíme nikam běžet ani se drápat do hor. Ale i tak cviky na obratnost a posilovna ničí moje tělo udržované pouze amatérským sportem zakončeným posezením u piva.

Už vím, že i v té další sezoně na tom kondičně nijak valně nebudu. Za to třinečtí hokejisté jsou už teď nabušení. Snad to poznají soupeři a ocení fanoušci.