„Výsledky studie ukázaly, že nízkoemisní zóny by kvalitu ovzduší příliš nezlepšily. Například množství polétavého prachu PM 10, jehož průměrná roční koncentrace je v centru kolem 35 mikrogramů na metr krychlový, by kleslo asi o 0,7 mikrogramu na metr krychlový za rok,“ vysvětluje ostravský primátor Tomáš Macura.
Připustil, že výsledek ovlivnily nastavené parametry. Ostrava totiž zvažovala zakázat vjezd do centra města autům, která nesplňují normu Euro 3, což jsou většinou vozy starší patnácti let.
„Asi bychom dosáhli lepšího výsledku při stanovení přísnější normy Euro 6. Ale tu splňují jen nová auta, která má málokdo,“ dodal Macura s tím, že zamítnutí zón projednalo město i s obvody.
Starosta Poruby: Opatření by bylo drastické a přínos malý
Starosta Poruby Petr Mihálik s verdiktem radních města souhlasí. „Studie ukázala, že kvůli nutným objízdným trasám by nízkoemisní zóna mohla být jen v malé části našeho obvodu. Opatření by bylo poměrně drastické, ale jeho přínos minimální,“ míní starosta.
Podotkl ale, že i Poruba by uvítala zavedení dočasných regulačních řádů, o nichž nyní město uvažuje místo trvalých nízkoemisních zón. „Regulační řády by nám v době smogu umožnily rychleji reagovat na danou situaci,“ uvedl Mihálik.
Primátorova náměstkyně pro životní prostředí Kateřina Šebestová uvedla, že tak jako při zadávání studie proveditelnosti nízkoemisních zón oslovilo město šest specializovaných firem, nyní osloví tytéž znovu.
„Chceme prověřit možnosti zavedení regulačních řádů v době smogových situací. Studie proveditelnosti ukáže, zda to má smysl a za jakých podmínek,“ líčí Šebestová.
„Regulační řád může obsahovat soubor různých dopravních omezení, například povolí vjezd podle sudých a lichých čísel na poznávací značce, zakáže vjezd autům nad šest tun, nebo třeba sníží průjezdní rychlost. Jedním z možných opatření by mohla být i bezplatná MHD v době smogové regulace,“ nastínil primátor Macura.
Podle něj dosud regulační řád nevyužívá žádné české město, ale připravuje ho Praha. „Pokud studie potvrdí, že dočasná opatření při smogu pomohou, regulační řád by mohl platit už v příští zimní sezoně,“ míní primátor Ostravy.
Nízkoemisní zóny zatím nechce žádné město v kraji
Se zaváděním nízkoemisních zón zatím nepočítají žádná města v kraji, přestože podle ministerstva životního prostředí patří mezi vhodná. Argumentem Opavy, Frýdku-Místku, Krnova, Orlové, Bohumína i dalších měst pro jejich zamítnutí jsou většinou chybějící objízdné trasy. Například Opavané čekají na severní obchvat. A podobně jsou na tom obyvatelé dalších měst.
„Dokud nebude postaven obchvat města, nemají auta kudy jinudy jezdit,“ říká jasně kupříkladu mluvčí Krnova Dita Círová.
„Kdyby se Ředitelství silnic a dálnic rozhoupalo s přípravou obchvatu Skřečoně, Dolní Lutyně a Dětmarovic, tak by se pak o vyhlášení nízkoemisní zóny v našem městě dalo uvažovat,“ argumentuje starosta Bohumína Petr Vícha.
„Dokud nebude mít město obchvat, neměla by nízkoemisní zóna smysl. Největší automobilová zátěž je na průtahu městem, který vede centrem. Denně jím projede na 45 tisíc vozidel a exhalace z nich se šíří všude kolem. I kdybychom zavedli nízkoemisní zónu například v blízkosti místeckého náměstí, byly by tam exhalace z průtahu,“ líčí mluvčí Frýdku-Místku Jana Matějíková.
Ani Bruntál o zřízení nízkoemisní zóny neuvažuje. „Prioritou je pro nás vymístění těžké dopravy mimo město vybudováním obchvatu,“ říká mluvčí radnice Jiří Ondrášek.
