Každý se učí jiný obor, přesto sedí v lavicích jedné třídy. Zájemců o zedničinu, klempířinu nebo nástrojařinu je tak málo, že školy musí jejich třídy spojovat. Všeobecné předměty mají společné, při těch odborných se dělí do skupin. Na jednu třídu tak v odborných předmětech připadnou i tři učitelé, a ty není z čeho platit. Přispěje kraj.
"V kraji je to osmnáct škol, kterým z rozpočtu půjdou čtyři miliony korun. Tyto školy v jedné třídě učí dva i tři obory, protože celou jednooborovou třídu nenaplní," uvedl vedoucí krajského odboru školství Libor Lenčo.
Nezájem o učební obory trvá už dlouho, víceoborové třídy skládají jednotlivé střední školy zhruba posledních pět let. "Zájemců pořád ubývá. Letos jsme zaznamenali největší propad a počítáme s tím, že nejméně tři další roky bude pokles pokračovat. Teprve okolo roku 2015 by se to mělo stabilizovat a postupně by čísla mohla jít i nahoru," vysvětlil ředitel Střední školy technických oborů v Havířově-Šumbarku Jaroslav Knopp.
Zaměstnavatelé jsou radši za řemeslníky se zkušenostmi
Havířovská škola je jednou z těch, kterým kraj přispěje. V jedné třídě tam spolu do lavic usedají například klempíři a karosáři. "Právě pro obory jako je zedník, tesař nebo klempíř se velice těžko získávají zájemci," doplnil Knopp.
Na trhu práce přitom o řemeslníky zájem je. Podle Anežky Dombkové z ostravského úřadu práce je poptávka velká. "V profesích jako elektrikář a dalších nabídky máme. Trh se teď oživuje a nabídek přibývá," řekla Dombková.
Zároveň však dodává, že čerstvému absolventovi učebního oboru nespadne práce jen tak do klína, velmi důležitá je praxe. "Pro absolventy je těžší najít práci. Pokud zaměstnavatel nemá větší pracovní skupinu, kde jej má kdo zaučit, většinou člověka bez praxe nechce," vysvětlila Doubková.
Podle psycholožky Ludmily Mrkvicové je snaha rodičů dostat své děti na obory s maturitou přirozená. "Každý rodič si přeje, aby jeho dítě dosáhlo výš než on sám. I když je rodič řemeslník, většinou dítě na řemeslo nesměruje," řekla.
Šikovný zedník nebo tesař se určitě nemají zle
I ředitelé základních škol pozorují, že dávat žáky na obory s maturitou je už několik let trendem. "Rodiče preferují spíše ty maturitní. U některých dětí se pak stane, že v prvním ročníku vyhoří a stejně hledají něco jiného maturitního," okomentovala ředitelka opavské Základní školy T. G. Masaryka Lenka Štichauerová.
Podle psycholožky Ludmily Mrkvicové je to škoda. "Šikovný řemeslník se dnes může mít velmi dobře. Ani to však rodiče nepřesvědčí, chtějí si skrze děti naplnit sny, které se nepodařili jim," vysvětlila Mrkvicová.
Absolventů s výučním listem je tak stále méně. "Před deseti lety jsme měli tři třídy. Teď máme v prvních dvou ročnících jednu společnou třídu elektrikářů pro silnoproud a slaboproud. Ve třetím ročníku se nám je tak tak podaří rozdělit do dvou tříd, když k nim přibudou žáci z maturitních tříd, kteří se rozhodli přejít na učební obor," popsala zástupkyně ředitele ostravské Střední školy elektrotechnické Hana Maršálková.
Kraj málopočetné třídy finančně podporuje už třetím rokem. Obory chce udržet, radní však nevylučují, že by se jich mohlo dotknout slučování.
