Řezbář Jan Vitásek se svou 3,6 metrů vysokou sochou svatého Floriána.

Řezbář Jan Vitásek se svou 3,6 metrů vysokou sochou svatého Floriána. | foto: Archiv Obecního úřadu Nýdek

Řezbář vytesal obřího Floriána. Světec se ale do kostela nevešel

  • 6
Ta socha je unikát. Svatý Florián, kterého řezbář Jan Vitásek vytesal pro hasiče v polském městečku Kamieńsk, měří tři metry šedesát a váží zhruba tunu. Je dokonce tak monumentální, že se nevejde do kostela, kam jej kamieňští požárníci plánovali umístit.

"Na soše jsem pracoval letos zhruba dva měsíce. Od doby, co roztál sníh," vypráví šestapadesátiletý řezbář, kterého k nejnovějšímu dílu váže silné pouto už proto, že sám kácel sto deset let starou lípu, z níž později sochu vytesal.

Tvorba Jana Vitáska

* Zatím nejvyšším dílem, již řezbář vytesal, je poutač obce Libochovany, která leží mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem. Jedná se o opracovaný topol, který má na výšku osmnáct metrů.

* U Žermanické přehrady na pomezí Frýdecko-Místecka a Karvinska zase z dubu, jenž odumíral, vytesal devítimetrový kříž s podobiznou svatého Jana Nepomuckého. Sochy svatých Floriánů vytesal už tři.

Monumentální kmen lípy rostoucí u evangelického kostela Nýdku na Třinecku chtěl v co největší míře využít – i proto má dílo tak velké rozměry.

Jakmile měl hotovu hrubou podobu sochy, dal si od tvorby několik dní pauzu. "Po několikatýdenní intenzivní práci člověk potřebuje chvíli oddychu na to, aby pak mohl vypilovat detaily."

Hotovo bylo na konci června

A že těch detailů na soše bylo. Řezbář svatému Floriánovi, patronu hasičů, hutníků a vlastně všech profesí souvisejících s ohněm, vytesal nohy s botami, suknici, brnění, meč, štít, řemeny a opasky i přilbici s hřebenem.

Zcela hotovo měl na konci června. "Ani se nedá popsat ten pocit, když takovou sochu dokončíte. Sednete si, díváte se a hlavou vám běží film ukazující celý její příběh: od kácení stromu až po dopracovávání jednotlivostí. Na levé straně hrudníku začnete cítit nádherné teplo," líčí Jan Vitásek, jenž za pomoc při práci na soše děkuje kamarádovi Romanovi Janíkovi a své přítelkyni Světlaně za morální podporu.

Dokončením však příběh sochy neskončil, ba právě naopak. Začala jeho nová kapitola. Ukázalo se totiž, že se svatý Florián, který je podle řezbářových informací když ne zcela, tak druhou nejvyšší světcovou sochou v Polsku, nevejde do kostela v Kamieńsku, pro něhož byl původně určen.

Svatých Floriánů bude zřejmě ještě více

Nyní tak stojí ve městě Visla, kam jej minulou sobotu řezbář za pomoci polských přátel přepravil na traktorové vlečce. Poláci jsou z něj podle Vitáska nadšeni. Zatím ale není jasné, jaký bude její další osud.

Rýsuje se několik variant. Nyní se jedná o tom, že by se z Visly přesunula na jiné místo v Polsku a že by řezbář vytesal ještě jednoho, menšího Floriána, pro kamieňský kostel. "A doma mám ještě jeden kus dřeva, který by mi umožnil vytesat Floriána ještě většího, než je ten současný," podotkl Vitásek a s tajemným úsměvem dodal: "Už vím, kde by mohl být umístěn. Ale zatím to neprozradím."