Rozhlednu ve Stěbořicích navrhl projektant Lumír Moučka na míru místu, kde...

Rozhlednu ve Stěbořicích navrhl projektant Lumír Moučka na míru místu, kde vyroste. | foto: obec Stěbořice

K výročí republiky vyroste v česko-polském pohraničí síť rozhleden

  • 6
Rozhlednu v podobě betonového bunkru postaví ke 100. výročí vzniku Československa Stěbořice na Opavsku. Železobetonová stavba vyroste na místě, kde kdysi měly stát skutečné bunkry, události roku 1938 však jejich vznik zastavily. Nebude jediná, na české a polské straně hranice vyroste rozhleden necelá dvacítka.

V Moravskoslezském kraji například v Sosnové na Opavsku či Slatině a Odrách na Novojičínsku.„Nejde nám o přesnou repliku pohraničního bunkru. Netypickým tvarem i materiálem rozhledny chceme připomenout celou linii pohraničního opevnění a dění s ním spojené,“ říká starosta Stěbořic Roman Falhar.

Na bezlesém vrchu U Šibenice, kde dvanáct metrů vysoká stavba vyroste a jenž je nejvyšším bodem v katastru obce, se totiž koncem 30. let minulého století začala stavět soustava sedmi bunkrů. „Stihlo se ale rozestavět jen podzemí, které je teď znehodnocené. Částečně zasypané, zčásti zatopené. V 50. a 60. letech na místě byla vojenská pozorovatelna,“ popsal starosta.

Návštěvníkům místo nabídne vyhlídku na okolní obce a Opavu i Jeseníky. „Párkrát v roce jsou odtamtud vidět i Beskydy. Dlouho jsem to nevěděl, ale pak se mi tady podařilo za Opavou spatřit působivé velké kopce,“ uvádí Falhar.

Výhled na Beskydy i Moravskou bránu

Lidé se ve Stěbořicích dozví i zajímavosti o celé linii pohraničního opevnění. Infotabule na místě prozradí, jak rychle linie vznikala i kolik její stavba ve vztahu k tehdejším cenám a výdělkům stála. „Mladá generace už si neuvědomuje, že za hranicí před válkou nebylo Polsko, ale Německo a jak byly vzájemné vztahy napjaté,“ vysvětluje Falhar.

Expozice vzpomene i Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na Heydricha. Ten na Opavsku za své vojenské služby strávil poslední předválečný rok, hlídal výstavbu pohraničního opevnění. Zde také zažil stahování vojenských jednotek po podpisu mnichovské dohody.

Slavnostně otevřít chce obec rozhlednu 28. října. Otvírat se ale na podzim bude i jinde, třeba v Sosnové na Opavsku. Celou síť rozhleden v česko-polském pohraničí financuje dotace Euroregionu Silesia. „Jen čekáme na počasí a začneme stavět,“ uvedl starosta Roman Franek. Třiadvacet metrů vysoká vyhlídková věž by měla nad lesním porostem u obce vyrůst do konce srpna. Na dvanáctimetrovou dřevěnou věž na betonové základně si turisté už letos vyšlápnou ve Slatině na Novojičínsku. „Umístěna bude nad obcí směrem k Výškovicím,“ upřesnil starosta Luděk Míček.

V Odrách rozhledna vyroste v místní části Veselí nedaleko vrcholu Veselského kopce a ponese symboliku znaku města, strážní věže. Necelých čtrnáct metrů vysoká stavba bude ze dřeva. „Nabídne výhled na Beskydy, Hostýnské vrchy, Moravskou bránu a města v údolí,“ upřesnil starosta města Libor Helis.

Se samostatným projektem se o peníze ze stejného programu ucházel i Budišov nad Budišovkou, kde plánují ocelovou rozhlednu s výhledem na Jeseníky, Králický Sněžník i Beskydy. Ta ale musí počkat. „Dotaci jsme bohužel nedostali, budeme hledat další možnosti,“ komentoval to starosta Patrik Schramm.