Jak se koronavirová pandemie dotkla ekonomické fakulty?
Dopady pandemie jsme museli řešit hned na několika úrovních. Rozdělit by se to dalo na starost o naše studenty v zahraničí a zahraniční studenty, které tady máme. Spousta těch zahraničních byla tady, další ale byli na výletech. Různě po Evropě, někteří až v Íránu nebo i na Tchaj-wanu. Improvizovalo se. Nikdo pořádně nevěděl, co se má dělat. A pak tady zase byli naši studenti, kteří byli na pobytech ve Španělsku nebo v Jižní Americe. To všechno jsme museli řešit.
Odkud zahraniční studenti jsou?
Máme tady například i zhruba stovku studentů přímo z Wu-chanu, se kterými naše fakulta dlouhodobě spolupracuje. Půlka z nich odjela domů na oslavy čínského Nového roku a půlka jich zůstala tady.
Čili ti nebyli od té doby doma?
Ti nebyli doma. A ti, co byli doma, se chtěli rychle dostat zase k nám, protože viděli, že je to tam hodně zlé. Ale pak jim zarazili cestování, takže museli zůstat.
Jak jste na to reagovali?
Začali jsme s distanční výukou. Ale aby to bylo ještě složitější, museli jsme ty, kteří sem dokázali přijet, poslat do karantény.
To asi nebylo stejné jako karanténa doma. Kdo jim třeba nosil jídlo a podobně?
To bylo docela veselé. Všichni byli ubytovaní na jednom místě, katedra jim nechávala dovážet jídlo. Jenomže brzy jsme zjistili, že jedinou firmou, která tady v Ostravě rozváží jídlo, bylo v jednu dobu KFC. Všichni ostatní měli zavřeno. A když měli KFC i na snídani, tak to už odmítli. Naštěstí se brzy rozběhly i další firmy, takže se to zlepšilo. Jinak se ale studenti nenudili, šili například s ostatními roušky.
Je výměna studentů, družba s Čínou, fakultě k něčemu?
Určitě. Už třeba jen proto, že učitelé najednou museli začít učit anglicky, což je na tom asi nejlepší. Naši lidé jezdí na jeden semestr vyučovat do Číny, tamní studenti k nám jezdí ve třetím ročníku. Někteří na čas, jiní si tady udělali bakaláře, pokračovali v magisterském a někteří i v doktorandském studiu. A škola z toho má peníze.
Vyplatí se škole mít studenty ze států mimo Evropskou unii?
Rozhodně. Když platí. Tím spíš, když jich přijede více jako v tomto případě, kdy k nám z Číny jezdí skupiny zhruba třiceti studentů.
Jak je to u studentů z Evropské unie?
Ti přijíždí většinou v rámci programu Erasmus. To nám přímo peníze nepřináší, ale je to oživení výuky, navíc naši studenti mohou v rámci stejného programu vyjíždět ven. Vysoká škola báňská má dohody s více než 150 univerzitami nejen z Evropy, ale z celého světa, takže je z čeho vybírat.
Jaký je nyní zájem o studium na ekonomické fakultě?
Už jsme se odrazili ode dna, kdy jsme se propadli z nějakých sedmi tisíc studentů na tři. Tedy o více než 50 procent. To se zastavilo a pomalu se to zvedá.
Proč ten propad?
Ekonomických fakult je tady v kraji více. Ale počet studentů se zase pomalu zvyšuje. Ukazuje se, že ne všechny ekonomické fakulty mohou nabídnout takovou šíři oborů jako my.
Vysoké školství ale není jenom o učení, ale také o výzkumu. Jak funguje výzkum na ekonomické fakultě?
Spolupracujeme s firmami, byť těch samozřejmě není tolik jako třeba u strojní fakulty. Jsme ale například v úzkém kontaktu s Českou národní bankou, pro kterou děláme makroekonomické modelování. Řada lidí od nás přešla do banky, někteří mají úvazek jak v ČNB, tak u nás.
Co z takového výzkumu vyplývá?
Ověřuje se například účinnost některých opatření, testuje se finanční stabilita sektorů.
Čili zjišťují, jak bude vypadat ekonomika za půl roku?
Ano, to také...
... a co predikují?
Nejde ani tak o předpovědi, jako spíše o výzkum, jak fungují některé modely a předpovědi.
Využíváte také ostravský superpočítač?
Využíváme, byť ne tak často jako technické obory.
Vedle ekonomické fakulty vlastníte soukromou jazykovou školu, jste spolumajitelem gymnázia, základní a mateřské školy. Jak se těch dotkl koronavir?
Jazykovku i základní školu řídí ředitelé, tam se tolik neangažuji. Ale po počátečním zmatku se nám povedlo přejít docela rychle na online výuku. Dvě třetiny kurzů se nám podařilo v jazykové škole převést na online výuku.
Je online výuka budoucností školství?
Co se jazykové školy týče, je tady určitě pár věcí, které bychom rádi využili i do budoucnosti. Stejně tak i na fakultě. Lidé díky koronaviru zjistili, že spoustu věcí nemusí dělat ve škole. Většina naší práce je před počítačem. Chystáme online kurzy, o které mají zájem i zahraniční univerzity, chtějí si je vyměňovat, což je zajímavá věc.
Čili více angličtiny?
Ano, více angličtiny. Dnešní děti mají obrovské možnosti, jak se dostat k cizojazyčným kurzům, mohou sledovat různé filmy, se znalostí jazyka na tom jsou lépe.
Jaká je vlastně kvalita studentů, co se jazyků týče? Manažeři nadnárodních firem moc nadšení nejsou.
Když si vezmu náročnost maturity, která je postavená tak, aby ji udělalo co nejvíce lidí, tak tu by zvládli i naši nejlepší žáci v páté třídě. To vypovídá o všem.
Jak se krize projeví v dalších měsících?
Určitě k nám nepřijede tolik zahraničních studentů jako dříve, do zahraničí pojede méně těch našich. To proto, že jsou tady stále obavy z vývoje pandemie. Ven vyjede možná čtvrtina studentů. Chodu fakulty by se to ale nemělo nijak dotknout, ani výpadek peněz od zahraničních studentů.
