Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do muzea chodí tisíce lidí. Těší mě, jak Ostrava slaví, říká ředitelka

  16:48aktualizováno  16:48
Ostravské muzeum je spoluorganizátorem městských oslav 750. výročí první písemné zmínky o Ostravě. „Vzpomínám si na 700. výročí za totality. Tehdy šlo jen o akci na způsob prvomájového průvodu. Těší mě, že letos je to úplně něco jiného,“ říká ředitelka muzea Jiřina Kábrtová.

Ředitelka muzea Jiřina Kábrtová s unikátním kusem mamutího klu, jde o jediný nález na území Ostravy. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Kdo všechno se do pořádání městských oslav zapojil?
Všichni. Hlavním organizátorem je pochopitelně město, ale šly do toho knihovny, divadla, domy kultury, obvody, archiv, biskupství, muzea... A vlastně i všichni návštěvníci akcí, které se konají od začátku roku a potrvají do konce listopadu. Jeden z vrcholů zažijeme už za pár dní - v pátek a v sobotu bude v Ostravě oslava s názvem Historický rej.

Co Historický rej nabídne?
Pestrý program v historických kulisách. Masarykovo náměstí, Černou louku i Slezskoostravský hrad obsadí komedianti, rytíři, žongléři, muzikanti, sokolníci i vojáci. Lidé mají možnost vidět veškerá představení zdarma, ale bylo by fajn, kdyby také přišli v dobových kostýmech. V sobotu se navíc bude na náměstí pod širým nebem poprvé konat děkovná mše za Ostravu.

Znamená to, že vytáhnete i nějaké kostýmy ze sbírek muzea?
To nemůžeme. Našemu nejstaršímu oděvnímu exponátu je téměř 200 let. Látka těch šatů je už tak vetchá, že hrozí její rozpad stářím. Občas je můžeme opatrně vystavit, ale už je nedovolíme nikomu obléci, natož vzít ven z budovy, kde hrozí jejich poškození. Lidé si ale mohou jednoduché historické kostýmy vyrobit sami. Návod i s fotografiemi najdou na webových stránkách ostrava750.cz/historicky-rej.

Uvidí lidé v průvodu alespoň originál sokolského praporu, který patří také mezi exponáty vašeho muzea?
Ani to ne, ze stejných důvodů jako u historických kostýmů. Když se na konci minulého století obnovila činnost Sokola, žádali nás o vydání praporu. Přesvědčili jsme je, že bude rozumnější ponechat starý prapor ve sbírce muzea a nechat si podle něj ušít novou repliku. Sokolové tedy v průvodu praporů ponesou svůj nový prapor, který vypadá stejně jako ten historický. Švadlena se byla u nás podívat, aby použila stejný steh na lemování.

Jak se tedy do oslav výročí města zapojuje Ostravské muzeum?
Jsem členkou komise pro přípravu oslav. Muzeum k nim po celý rok přispívá speciálními výstavami zaměřenými na historii Ostravy. Takové předslavy u nás začaly už loni v září výstavou ke 130. výročí pádu řetězového mostu. Ta byla divácky velice úspěšná. Touto výstavou jsme se ujistili, že Ostravany zajímá historie města. A to se potvrdilo rekordní návštěvností hned při další výstavě, nazvané Korunovační klenoty v historii světa, kde jsme hodně připomínali Karla IV., který Ostravě vydal patent zaručující právo konání výročního trhu. Originál jeho rukopisu jsme později ukázali na výstavě Ostrava nevídaná, abychom dokázali, že už ve středověku byla Ostrava důležité město.

O jakém rekordu mluvíte?
Výstavu vidělo 25 tisíc lidí. Sjížděli se z celé republiky, například paní z Pardubic tu byla třikrát. Přišlo také hodně Poláků. Stejný počet lidí jsme tu měli naposledy před sedmi lety na výstavě o Janu Lucemburském. Ta ale trvala tři měsíce, kdežto výstava klenotů dva měsíce, proto je to číslo tak úžasné. Vlastně celé letošní oslavy jsou v našem muzeu znát, a to nejen na počtu návštěvníků. Přibyly historické předměty, které muzeu darovali lidé. Nosili především staré fotografie.

Jakou máte průměrnou návštěvnost a jak se zvedla letos při speciálních výstavách?
Průměrná návštěvnost je padesát lidí denně. V době speciálních výstav se však zvedá mnohonásobně. Například 5. března, v poslední den výstavy korunovačních klenotů, k nám přišlo cíleně na komentovanou prohlídku 1 400 lidí. Protože jsem také provázela, týden jsem pak skoro nemohla mluvit. Další rekord jsme zažili i s následující výstavou - Ostrava nevídaná. Přišli se podívat i mnozí z 250 Katalánců, kteří začátkem července na Festivalu v ulicích stavěli živé věže. Při muzejní noci k nám přišly dokonce téměř dva tisíce lidí.

Čím výstava tolik lákala, že lidé byli ochotní večer stát i frontu?
Každého něčím jiným. Některé věci jsme ukázali poprvé, k jiným jsme získali nové informace. Ke zvláštnostem patřilo třeba dílo Ernsta Wilhelma Knippela, dvorního malíře Rothschildů a Vítkovických železáren. Vlastníme jeho obraz s pohledem na Ostravu z Landeku. V německé galerii v Regensburgu jsme navíc objevili podklady pro vznik tohoto obrazu, které jsou ale o deset let starší. Lidé tak mohli srovnat proměny města v 19. století. Na obraze už proti původním podkladům přibyly továrny či železnice.

Jen obrazy by davy nepřilákaly, jaké další „pecky“ jste ukazovali?
Hodně lidí opravdu přišlo kvůli malbám mapujícím vývoj města. A protože malíř Knippel je velice známý, chceme lidem ukázat víc jeho obrazů. Domluvili jsme se s kolegy z Německa a polských Gliwic, že za dva tři roky uspořádáme společnou putovní výstavu jeho děl ze zmíněných států. Ale samozřejmě tu byla i celá řada jiných unikátů. Poprvé jsme u nás vystavili Petřkovickou venuši, Dražický kodex nebo originál závěti Bruna ze Schauenburku. Ale děti nejvíce ohromil ostravský mamutí kel. Některé u něj stály s otevřenou pusou až čtvrt hodiny.

Mamutích klů je v Česku víc, čím je ten ostravský tak výjimečný?
Unikátní je z více důvodů. Jde o jediný mamutí kel nalezený na území Ostravy. Našli ho v roce 2009 pan Jiří Vážanský se synem v řece Odře, když po ní jeli loďkou. Kousek něčeho čouhal z vody. Všiml si toho chlapec, který měl rád historii a zrovna četl Lovce mamutů. Říkal otci, že vidí mamutí kel, ale ten to považoval za hloupost. Když pak předmět vytáhli, ukázalo se, že je to kel. Zachoval se zřejmě jen díky tomu, že ležel ve vodě. Po vysušení se rychle začal drolit a rodina ho darovala muzeu. Uložili jsme ho do akvária s vodou a trvalo několik let, než naše odbornice přišla na to, jak kel zakonzervovat, abychom ho mohli vystavit. Další kly se v Ostravě patrně nedochovaly proto, že zdejší půda je moc chudá na vápník a rostliny si ho berou i z kostí. Ty se proto rychle rozkládají. A další unikum tkví i v neobvyklé velikosti klu.

Oslavy 750. výročí města

  • 29. listopadu 2017 uplyne 750 let od první písemné zmínky o Ostravě v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku.
  • Ostrava slaví významné výročí celý letošní rok, už se uskutečnila řada výstav i dalších akcí.
  • V pátek 8. a v sobotu 9. září oživí centrum města Historický rej. Lidé uvidí zdarma šermířské turnaje, hudebníky, kejklíře a další program. Vítána je účast v dobovém oděvu.
  • Oslavy skončí 29. listopadu. Program město teprve ladí. Jisté už je pečetění truhly se vzkazy pro příští generace, rozsvěcení vánočního stromu a závěrečný ohňostroj.

Náš mamut byl tedy obr?
Zřejmě šlo o statného samce, který uhynul až stářím. Zatímco mamutí kly nalezené třeba na jihu Moravy jsou poměrně tenké, protože patrně pocházejí z mladých ulovených zvířat, ten náš měří v průměru přes dvacet centimetrů a dochovaná část váží nejméně čtyřicet kilogramů.

A čím kus klu tak upoutal děti?
Vymýšleli jsme, jak ho zajímavě vystavit, a dohodli se s kopřivnickou firmou, že pro nás připraví speciální videomapping. Zavěšený kel byl součástí pětiminutové projekce, kdy se divák dozvídal něco z historie a kel přitom pomocí animace dorůstal do své plné velikosti. Povedlo se to tak, že i dospělí návštěvníci byli unešení. A protože nechceme, aby to premiérou skončilo, rozhodli jsme se zařadit mamutí kel do archeologické části naší stálé expozice o historii Ostravy. Počítáme s tím přibližně od konce listopadu.

V listopadu vyvrcholí i oslavy výročí města. Co ještě chystáte?
Přímo k 750. výročí města už žádnou speciální výstavu nechystáme. Zůstáváme spíš konzultanty v otázkách historie pro další akce, abychom lidi nebalamutili. Ale ve městě se bude konat ještě několik akcí. Nejbližší je už zmíněný Historický rej, kdy bude naše muzeum také otevřeno. Archiv města navíc chystá workshop zaměřený na výrobu repliky ostravské voskové pečetě, jež je na závěti biskupa Bruna.

Co bude následovat a čím letošní oslavy skončí?
Pokračují putovní výstavy o historii městských obvodů. V prodeji jsou poslední kusy ze 750 pamětních medailí. Dnes začne ve vestibulu nové radnice výstava Století plné zvratů aneb Ostrava ve 20. století, 28. října tam bude tradiční den otevřených dveří. Od října budou lidé moci vkládat písemné vzkazy budoucím generacím do dřevěné truhly, kterou primátor při ukončení oslav zamkne a budoucí primátor ji otevře za dalších padesát let. Oslavy vyvrcholí 29. listopadu ohňostrojem.





 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sdružení Bludička z Bludovic na Novojičínsku rozjíždí projekt, při kterém chce...
S mobilní salaší jezdí žena za lidmi, kteří nemohou dorazit na farmu

Zpestřit život lidem upoutaným na lůžko, obyvatelům domovů seniorů či klientům psychiatrických léčeben má nový projekt mobilní salaš. Stojí za ním Gabriela...  celý článek

Sopranistka Kateřina Kněžíková nedá na rodný region dopustit.
Ostravské stopy: Když přijíždím, začínám mluvit krátce, říká pěvkyně

Operní pěvkyně, sólistka Národního divadla v Praze Kateřina Kněžíková žila v Dolní Lutyni na Karvinsku a Ostravu navštěvuje pravidelně od doby spolupráce s...  celý článek

Mimořádný neplánovaný nácvik skupiny Saudi Hawks za zrušená vystoupení na Dnech...
Jestřábi z Arábie nakonec předvedli nad Ostravou úchvatnou podívanou

Obě plánovaná vystoupení skupiny Saudi Hawks na víkendových Dnech NATO v Ostravě překazilo počasí. Fandové letectví však nakonec o úchvatné představení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.