Co musí člověk splnit, aby mohl být báňským záchranářem?
Musí mít dvouletou praxi v dole, aby znal provoz. Pak se musí zúčastnit čtrnáctidenního kurzu, kde jsou například i psychotesty, a pak může nastoupit jako dobrovolný záchranář nebo být ve stálé hlídce Závodní báňské záchranné služby. A ti nejlepší postoupí na Hlavní báňskou stanici, kde jsou už profesionálové. Důležité je, aby bylo zastoupeno co nejširší spektrum profesí. Když máte záchranáře jen havíře, tak je to je špatně. Musí tam být například elektrikář, střelmistr, strojník a další.
Václav Pošta
|
Vzpomenete si na svůj první zásah?
Matně si vzpomínám, že to bylo na Karvinsku, ale už přesně nevím, kde to bylo. Ale těch zásahů pak bylo opravdu hodně. I zážitků, dobrých, ale i těch špatných.
Měl jste při zásazích v podzemí strach?
Neuznával jsem lidi, kteří řekli, že strach nemají. Protože právě ti vás pak přivedou do průšvihu, to mám vyzkoušeno na vlastní kůži. Jeden na druhého musíte spoléhat. Dobrý záchranář nesmí moc přemýšlet, při zásahu musí mnoho věcí dělat automaticky, není čas se na něco ptát a zásahu musí velet jen jeden člověk. Pod zemí není žádná demokracie, tam musí být polovojenský systém. Hlavně jsem všem říkal, ať nikdo nedělá hrdiny, že vyznamenání už jsou rozdaná.
Právě ostravsko-karvinský revír prý patří pro práci v podzemí k nejnáročnějším.
To je pravda. Když přišel generální ředitel OKD z Německa, tak teprve tady poznal, co jsou geologické problémy. To máte průtrže, otřesy, metan, to vskutku nemá každý revír v Evropě, my máme všechno.
OKD končí, budou báňští záchranáři dále zapotřebí? Už se objevily úvahy, že skončí společně s těžbou uhlí.
Musí zůstat, protože právě báňští záchranáři zavírají dveře. Až budou na Karvinsku zasypávat poslední jámu, tak to budou dělat právě záchranáři, protože to je i spousta měření, detekce, napouštění dusíkem, kontrolní činnost, je toho opravdu hodně. Leckdo si navíc myslí, že báňská záchranná služba je jen pro uhlí. To však není pravda. Máme jeskyně, muzea v podzemí, kolektory, přivaděče, metro, tunely, je tady celá škála staveb podzemního stavitelství. Když skončí OKD, tak to zdaleka neznamená konec pro báňské záchranáře.
Ale někdo tvrdí, že by je mohli zastoupit hasiči.
To je nesmysl. Všechny záchranné služby mohou báňští záchranáři dublovat, ale je nikdo jiný nenahradí. Například v roce 1998 v Rakousku, kde po útlumu těžby nerostů zrušili báňskou záchrannou službu, se rozvodnil potok a voda s bahnem zalila mastkový důl. Poslali tam hasičský záchranný sbor, který pro tyto účely nebyl vycvičen, a jedenáct hasičů tam zůstalo. To není nic proti hasičům, jsou skvělí záchranáři, ale někam prostě mohou jen báňští záchranáři.
Tak jaká bude podle vás budoucnost báňského záchranářství?
Rozhodne vláda. Český báňský úřad připravuje systémové řešení budoucnosti báňského záchranářství v celé České republice. Podle mého přesvědčení nemůže báňské záchranářství zaniknout. Stát tuto službu nemůže zrušit, protože ji uzákonil.
Byl rozdíl v kvalitě báňského záchranářství za socialismu a v kapitalismu?
I před rokem 1989 jsme měli vybavení na špičkové úrovni, třeba jako kolegové na Západě. Dýchací přístroje jsme nakoupili u německého Drägeru, staré Chirany se odvezly do Afriky. Když jsme něco potřebovali ze zahraničí, tak se to vždy nějak udělalo a domluvilo.
A za nových poměrů?
Ani pak si nikdo nedovolil bezpečnost havířů podcenit, právě naopak, nakoupilo se mnoho špičkového vybavení. Jen se změnily podmínky. Zatímco předtím jsme měli rozpočet, tak po roce 1990 soukromý vlastník chtěl, abychom mu peníze naopak přinášeli.
Co to znamená?
Hledali jsme práce blízké báňskému záchranářství, ale na komerční bázi. Pracovali jsme proto například na přehradách, dělali některé výškové práce a ukládali odpadový popel v dolech.
