V Heřminovech už není o čem diskutovat, říká nový ředitel Povodí Odry

  20:30
Posledních dvaadvacet let se k němu při povodních upínali lidé žijící v záplavami ohrožených územích. Jestli někdo věděl, kam až postoupí voda, byl to dlouholetý vedoucí dispečinku podniku Povodí Odry Jiří Pagáč. V listopadu se stal generálním ředitelem společnosti, v níž pracuje od roku 1982.

Nový generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jak se stane, že se člověk stane generálním ředitelem takového podniku?
Jednoduše. Přihlásil jsem se do konkursu vyhlášeného ministrem zemědělství a uspěl jsem. Jsem rád, že byl ten konkurs vypsán.

V Povodí Odry to dlouho vypadalo, že se tady umisťovali, hlavně do dozorčí rady, lidé napojení na politické strany. To vypsáním konkursu skončilo?
To nemohu komentovat, takovou informaci nemám. Já mohu mluvit jen za sebe a za to, co jsem napsal ve své vizi, kam by měl podnik směřovat.

Z čeho jste při psaní své vize vycházel?
Ze své více než třicetileté zkušenosti v této firmě. Nastoupil jsem do Povodí Odry v roce 1982, od roku 1992 jsem vedl dispečink.

Jiří Pagáč

Nový generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč.

Osmapadesátiletý absolvent Vysokého učení technického v Brně nastoupil k podniku Povodí Odry v roce 1982.

Od roku 1992 zde pracoval jako vedoucí dispečinku, letos se úspěšně zúčastnil konkurzu na generálního ředitele firmy, jímž se také na začátku listopadu stal.

Podle vlastních slov je v současnosti největším projektem, na němž se bude ze své funkce podílet, oprava údolní nádrže Šance v Beskydech, jejíž cena se přibližuje 750 milionům korun.

Při opravě bude mimo jiné navýšena hráz nebo zpevněno úbočí hory, jejíž svah do přehrady ujíždí.

V jaké pozici jste na Povodí Odry začínal?
Pracoval jsem ve výpočetním středisku. Na počítačích.

Co taková práce obnášela? To jste už v roce 1982 počítali, jak může vypadat nějaká povodeň?
Ne, to ani zdaleka ne, takové možnosti jsme tehdy neměli. Dělaly se tam výplaty, účetnictví a podobně. Myšlenky na modelování povodňových situací přišly až mnohem později.

V roce 1997 už předpovědi fungovaly?
V době tehdejších povodní jsme měli k dispozici první model, šlo o povodí Ostravice. Úplně první pokusy se dělaly na povodí Morávky, mozkem celého systému byl inženýr Tureček. Morávka byla vybrána záměrně, protože tam byla přehrada. Ale vytvoření takového modelu je nesmírně náročné. Musí se do něj dostat obrovské množství informací o krajině v povodí, šířkách, délkách, hloubkách toků, kde je les, kde louka, kde zástavba, každý tento prostor má jiné odtokové koeficienty. A pak se na ty jednotlivé plochy přepočítávají údaje ze srážkoměrné stanice a vypočítává se, kolik se kam v jakém okamžiku dostane vody.

Co jste dělali předtím, než jste tyto modely měli?
Nic. Museli jsme čekat, co bude voda dělat. V roce 1997 jsme měli jakési informace o povodí Morávky a Ostravice, z jesenické strany jsme podobné údaje neměli.

Takže co jste v roce 1997 věděli dopředu?
Mohli jsme odhadovat, co se bude dít na Ostravici. Kolegové přišli, vzali si naměřená data, kolik napršelo, odešli na své PC 286 nebo PC 386, které tehdy měli, za půl hodiny se vrátili a řekli: když bude takto dále pršet, tak se nám ta přehrada přelije za osm hodin. Vzali si čerstvá data a zase odešli. A za hodinu se vrátili a řekli: když bude takto dále pršet, tak se nám ta přehrada přelije za šest hodin.

Ale z Jeseníků jste tyto informace neměli.
Neměli. Ale prokázalo se, že to funguje, a tak jsme během tří dalších let rozšířili systém na celé povodí.

Kolik to stálo?
Těžko říct, ale moc drahé to ve výsledku nebylo. Z hlediska Povodí Odry šlo hlavně o vytvoření sítě srážkoměrných stanicí, kde jsme vytipovávali místa, kde by ty stanice měly stát. Jedna přišla zhruba na sto tisíc korun, v kraji je jich sto. A ruku v ruce šli s námi kolegové a mapovali ty plochy, kde je les, kde je pole a podobně.

Takže dnes můžete odhadnout kde a jaké výše dosáhne povodeň, ale stejně stále musíte jen čekat, protože vodu nezastavíte.
Nemusíme jen čekat, máme tady vodohospodářskou soustavu. Ta nám umožňuje při povodních průtok regulovat.

Ale přehrady nejsou všude.
Nejsou, ale můžeme například v předstihu informovat obce, co jim hrozí.

Co vlastně nejlépe absorbuje vodu?
Les, louka, pole a nejhorší je zastavěná plocha. Z té odtéká voda do koryta nejrychleji, nejrychleji je plní.

Velkým tématem posledních let je plánovaná přehrada v Nových Heřmínovech. A tam ekologové navrhovali suché poldry namísto hráze, kraj navrhoval velkou variantu, stát se nakonec rozhodl pro střední velikost přehrady. Co je teda dobře?
V Heřmínovech už není prakticky o čem diskutovat, byť je mi jasné, že v té obci to stále téma je. Ale už bylo rozhodnuto. Je tady vládní rozhodnutí a my je musíme respektovat.

A která varianta by byla nejlepší podle vás?
Z vodohospodářského hlediska by byla lepší velká varianta, z hlediska průchodnosti při schvalování pak ta střední.

Vizualizace hráze přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Podle ekologů ale stačila na ochranu Opavy a Krnova i takzvaná „suchá varianta“.
Všechny námitky ekologů, které se objevily, byly podpořeny studiemi, jiné studie je zase vyvracely. Les, louky a pole fungují jen do určitého okamžiku. Zhruba do desetileté vody. Pak už schopnost akumulace končí. Pak už to, co naprší, odtéká prakticky stejně rychle jako ze zastavěných ploch. Bez přehrady v Nových Heřmínovech se neobejdeme.

Když budou hotovy Heřmínovy, zbude v kraji poslední velké povodí bez přehrady, a tím je Olše. Máte nějaké plány i tam? Na Olši leží Třinec, Bohumín.
Existují plány na stavbu přehrady v Horní Lomné. Ale stejně jako u Heřmínov tady musí nejprve být celospolečenský konsenzus, chuť tu přehradu postavit. O tom musí rozhodnout vláda, my jsme tady jen od toho, abychom to následně případně postavili.

Podle čeho se vlastně rozhoduje, kde bude stát přehrada, kde se postaví jaká protipovodňová hráz?
Existuje norma, podle níž by města nad sto tisíc obyvatel měla být chráněna proti stoleté vodě, menší města proti padesátileté, dvacetileté. A tam, kde to nebylo, tam jsme se snažili ochranu zvýšit.

Ještě je někde velký „průšvih“, kde nejsou město nebo obec chráněny podle normy?
Taková místa samozřejmě jsou. Práce je ještě hodně.

Vy osobně jste příznivcem které varianty. „Betonu“, nebo přírodních opatření?
Musí to fungovat společně. Někde pomohou jen hráze kolem řeky, aby se voda nedostala do obcí, na jiném místě pak ale musíme tu vodu zadržet, tam pomohou suché nádrže.

  • Nejčtenější

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Třinec - Budějovice 2:0. Obhájce titulu obstál a odvrátil historickou prohru

28. března 2024  16:45,  aktualizováno  21:42

Třinečtí hokejisté vyhráli 14. sérii play off v řadě a zamezili historickému obratu Českých...

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Všichni odejdeme. Možná až do Evropy. Ukrajinci z frontových měst řeší, co dál

21. března 2024

Premium Fronta se blíží. A ve městech, které jsou jí na dosah, žijí statisíce Ukrajinců. Jak blízkost bojů...

Třinec se zvedl v pravý čas a ve čtvrtfinále odvrátil předčasný konec sezony

29. března 2024  10:27

Obhájci titulu, třinečtí hokejisté, jsou pošesté za sebou v semifinále extraligy. V něm je čeká...

Měli bychom zastavit vývoz šrotu. Brzy to bude klíčová otázka, varuje šéf ocelářů

29. března 2024

Premium Ocelářské a hutní firmy prožívají jednu z největších krizí v historii. Vedle odstavené prvovýroby v...

Třinec se vyvaroval nemožného. Obhájci „ufackovali“ gól a Mazanec si oddechl

28. března 2024  21:58

Třinec v sedmém čtvrtfinálovém utkání porazil hokejisty Českých Budějovic 2:0. Celkově vyhrál 4:3...

Třinec - Budějovice 2:0. Obhájce titulu obstál a odvrátil historickou prohru

28. března 2024  16:45,  aktualizováno  21:42

Třinečtí hokejisté vyhráli 14. sérii play off v řadě a zamezili historickému obratu Českých...

Imperial Hotel Ostrava
Cukrář/ka

Imperial Hotel Ostrava
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 28 000 - 35 000 Kč

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...