Do roku 2075 se ocitneme v režimu Středozemí, říká ostravský hydrolog

  17:19aktualizováno  17:19
Bod zlomu. Tak by se dalo z hydrologického pohledu označit období, které kraj čeká. „Už se nemůžeme s jistotou spoléhat na historické modely. Zřejmě nás čekají větší extrémy,“ říká ostravský hydrolog Jan Unucka.

Ostravský hydrolog Jan Unucka v řece Ostravici v Ostravě. | foto: Jan Smekal, MF DNES

Přestože má Moravskoslezský region jednu z nejlepších vodohospodářských soustav, regulovat vodu v krajině není jednoduché. Podle hydrologa Jana Unucky z Českého hydrometeorologického ústavu by lidé neměli brát dostatek vody jako samozřejmost, ale učit se s ní více šetřit.

Je náš kraj něčím specifický?
Máme jeden z nejrozvinutějších vodohospodářský systémů. A to jak v republice, tak v Evropě. V padesátých letech byli vodohospodáři hodně akční a kromě výstavby přehrad vytvořili i systémy, které mohly zásobovat ostravskou aglomeraci i průmysl – včetně Nové huti a podobně. Právě potřeby pro zajištění vody pro výrobu pomohly zdokonalit hospodaření s vodou.

V čem je naopak problém?
Důležité je, že se nacházíme na rozhraní jesenického a beskydského povodí, která jsou rozdílná. Je tady jiný oběh vody, jsou zde různé druhy půd, voda jinak prosakuje a jinak se vypařuje, takže regulace je náročnější.

Pomáhají přehrady?
Jednoznačně. Neslouží totiž jen jako protipovodňová opatření, ale umí výborně vodu v krajině zadržovat. Výrazně pomohl v padesátých letech Kružberk na Jesenicku. Pak přišla Slezská Harta, která, ať se na její stavbu dívá každý, jak chce, zachránila v roce 1997 Opavu před velkou vodou.

V posledních letech se vedou vypjaté debaty ohledně Nových Heřminov. Je přehrada zapotřebí?
Přehrada Nové Heřminovy není žádným výkřikem do tmy. Z hlediska plánu rozvoje, které má každé povodí vypracováno, se s nimi počítá dlouhodobě. Když se podíváte na řeky v Moravskoslezském kraji, tak na Opavě skutečně přehrada chybí a místní tak nejsou před povodní chráněni vůbec. Navíc letošní sucha ukázala, jaké máme rezervy. Krnov a Opava situaci zvládly jen díky Slezské Hartě.

Proč jsme v loňském roce tak trpěli suchem?
Úplně jednoduše, měli jsme rekordní úbytek srážek. Nedoplňovaly se podzemní vody, které jsou schopny na déšť zareagovat až s tříměsíčním zpožděním, a voda nemohla správně cirkulovat.

Hrozí, že podzemní vody v budoucnu vyschnou?
Na tento scénář snad zatím nikde nedojde. Ale Opavsko, Krnovsko a Osoblažsko se k němu vloni přiblížily. Studny byly bez vody. Navíc se v kraji postupně zhoršuje funkce půdy.

Co to znamená?
Půda má paměť, takže je schopna ještě pár let fungovat jako doposud, ale snižuje se množství vody, které může přijmout. Voda tak hůř vsakuje a stéká po povrchu pryč. Hrozí tím větší riziko povodní i sucha.

Co všechno ovlivňuje výskyt sucha?
Není to jen o zvyšování se průměrných teplot. Mění se chod vodních srážek. Problémem je jejich takzvané časové rozložení. Pokud v zimě chybí sníh a v létě se přiženou jen vydatné bouřky, které rychle odtečou, tak krajina nemá vodu odkud brát. Výhledově nám takové situace hrozí v příštích letech stále častěji.

Jaké jsou další vyhlídky regionu?
Dlouhodobé prognózy naznačují, že do roku 2075 se ocitneme v režimu Středozemí. Právě bez výraznějších sněhových srážek a se suchými léty. Navíc bude rychlý přechod mezi zimou a létem, vymizí tak vlastně jaro a podzim. Čekají nás větší extrémy.

Dá se ještě vycházet v předpovědních modelů z minulých let?
Naměřené hodnoty máme zhruba sto let nazpátek. Umíme orientačně zacházet i se záznamy z hlubší minulosti. Vypozorované trendy pak aplikujeme do budoucna. Ale údaje z poledních let se začínají vymykat předchozím statistikám.

Vznikají nové modely?
Ano. Týmy pracují na modelech sucha. Jak v tomto období zlepšit oběh podzemních vod, kde budou nejohroženější lokality, kde má smysl zřídit nové přehrady a podobně. Používají se k tomu matematické modely i data z družic.

Existují nějaká drobná opatření, jak vodu v krajině udržet?
Velké rezervy mají náhony, které se už nyní nepoužívají. Jejich obnova by mohla pomoci, protože je to důmyslná soustava, která dříve fungovala. Například jesenické náhony na Žďárském potoce u Rýmařova mohou přispět k zadržování vody v krajině.

Pomohlo by, kdyby lidé více šetřili vodou?
Jednoznačně ano. Nejedná se ale o takové ty rady, jako neplýtvat vodou při mytí nádobí a podobně. To situaci nijak neovlivní. Co se už ale výrazně projeví na odběrech je třeba naplnění bazénů na zahradě. Trend posledních let, že u domu má být bazén, je zbytečný luxus. Myslím, že lidé by neměli brát dostatek vody jako samozřejmost.

Jak zabránit plýtvání?
Pomohlo by zvýšit cenu vody nad určitý standardní odběr. V Německu zase funguje daňové zvýhodnění pro ty, kteří vodu z okapů sbírají do nádob a používají ji na zalévání. Asi to chce jednoduchá opatření, která lidi naučí přemýšlet.

Nejčtenější

Sparta selhala. Slavia podzimním mistrem, s Plzní se jí výrazně vzdálily

Slávistická radost v utkání s Mladou Boleslaví, Peter Olayinka a Miroslav Stoch...

Podzimní část fotbalové ligy vyhraje Slavia, jasno je o tom už kolo před koncem. V 18. kole lídr porazil Mladou...

Mladý řidič vyjel do sněhu v letních gumách, zemřel po střetu s kamionem

Náraz osobní auto sešrotoval, řidič na místě zemřel. (11. prosince 2018)

Osmnáctiletý šofér BMW 318 zemřel ráno v Havířově. Na kluzké silnici náhle přejel do protisměru a srazil se s nákladním...

Hokejista, co si koupil sám sebe: Jsem hrozně rád, že jsem to udělal

Petr Šidlík (uprostřed) v dresu Vítkovic.

Nedávno rozvířil hokejové hladiny v Česku prohlášením, že se musel z Jihlavy vykoupit, přičemž Dukle zaplatil tolik,...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Chtěla drogy, sex si přála, tvrdí obžalovaný ze znásilnění na cyklostezce

Lubomír Varga (vpravo), obžalovaný ze znásilnění a loupeže, po příchodu do...

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ údajného znásilnění a loupeže na cyklostezce mezi Ostravou a...

Další z rubriky

Architektura Jubilejní kolonie doposud poutá pozornost, říká památkář

Jubilejní kolonie v současnosti.

Devadesát let. V lidském měřítku požehnaný věk, ale pro Jubilejní kolonii v ostravské městské části Hrabůvka to znamená...

Diamo měnilo šéfa ostravského závodu, laguny pohlídá nový ředitel

Kal z ostravských lagun nákládají do kontejnerů

Závod Odra společnosti Diamo, dohlížející mimo jiné na sanaci ostravských lagun, má nového ředitele. Po patnácti letech...

Nevšední zámek získá novou báň. Památkáře překvapily záchody

Starosta Nové Vsi nad Ondřejnicí Dalibor Dvořák stojí před rekonstruovaným...

Zhruba tři týdny scházejí do okamžiku, kdy jeřáb vyzvedne na věž renesančního zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí na...

Najdete na iDNES.cz