Petr Čaník s cenami ankety Nejhorší díra republiky

Petr Čaník s cenami ankety Nejhorší díra republiky | foto: Nikola Kociánová

Z kritika silničářů jsem teď spíš jejich obhájcem, říká autor Výmolů.cz

  • 13
Na začátku byla rozbitá silnice mezi Novým Jičínem a obcí Rybí, po níž jezdil Petr Čaník z Kopřivnice každý den do práce. Stav cesty plné děr, kterou nikdo neopravoval, ho štval natolik, že přišel s projektem Výmoly.cz, kde řidiči mohou upozorňovat na nejhorší úseky českých silnic.

Po pěti letech existence si projekt získal velkou pozornost motoristů i veřejnosti, zejména díky každoročnímu vyhlašování výsledků ankety Nejhorší díra republiky, které se uskutečnilo v tomto týdnu. „Byl jsem naštvaný, že tím, že se někdo nestará o svěřený majetek, poškozuje majetek můj,“ vzpomíná v rozhovoru na začátky projektu Petr Čaník.

Jak začal příběh projektu Výmoly. cz? Co vás inspirovalo? Byly to špatné řidičské zkušenosti z našich silnic?
Jezdil jsem v té době každý den do práce do Nového Jičína. A silnice na trase Kopřivnice – Závišice – Rybí – Nový Jičín byla plná děr, nebyl den, abych nenadával na to, že si na ní ničím své auto. V hlavě se mi zrodil nápad na veřejný web, kam by lidé mohli dávat fotky nejhorších výmolů a mohli by o nich hlasovat. Inspirací mi byl projekt Bankovní poplatky. Jeho princip spočívá v tom, že samotný člověk toho sice zmůže jen velmi málo, nikdo ho neslyší, nikoho nezajímá, ale ve chvíli, kdy se hlasy lidí spojí, tak to má velikou sílu. Nosil jsem ten nápad v hlavě asi rok a půl, než na to bylo dost času a také technické možnosti, kdy by programátoři měli zjednodušenou práci při vytváření webové aplikace.

A kdy jste Výmoly.cz rozjel?
První ročník byl někdy v roce 2011. Záštitu nad ním převzal kamarád Tomáš Hanzelka, který má v Novém Jičíně pneuservis a zároveň je členem celorepublikové sítě pneuservisů. Nápad se mu líbil, díky tomu jsme získali první peníze na to, abychom projekt rozjeli. První ročník byl ale jiný, řekl bych punkový. Aplikace uměla jen to, že lidé mohli přidat výtluk a že o něm mohli hlasovat, ale to bylo všechno. Dostačovalo to k tomu, abychom mohli vyhlásit Nejhorší díru republiky, což byla silnice v Bohumíně. Ta byla opravdu v dezolátním stavu. Nebyl to ale projekt, který by něco systémově řešil, bylo to o tom zařvat si, tady jsou díry, nic se s tím neděje, ale nemělo to nic, čím by to pomáhalo. Proto jsme přemýšleli, jak to posunout dále.

Co se změnilo?
Aplikaci jsme kompletně překopali, takže umí věci nejen přidávat, ale je i aktualizovat a především také přeposílat informace správcům silnic. Vytvořili jsme administrativní prostředí, se kterým mohou správci silnic pracovat. Mohou se například ke stavu dané silnice či daného úseku vyjádřit, informovat, kdy se bude cesta opravovat a tak podobně. Takže dnes Výmoly.cz nejen veřejně informují o stavu silnic, ale zároveň například obsahuje fotografický časosběr dotčených úseků. Ve spolupráci s Českým rozhlasem se vybraným úsekům věnuje náležitá mediální pozornost. Můžu říct, že dnes prakticky propojujeme řidiče se silničáři a vytváříme platformu, díky které mohou řidiči nepřímo přispět k lepšímu stavu silnic.

Jaké jsou odezvy ze strany silničářů? Co vím, tak kdysi vás někteří brali jako nevítané kritiky?
Dnes obecně převládá pozitivní postoj silničářů k nám. Tím, že jsme se snažili udělat z naší aplikace systémové řešení, už nás nevnímají jako někoho, kdo do nich jen rýpe a říká, že dělají věci špatně, ale jako někoho, kdo jim předává informace o tom, co řidiče trápí. Navíc se snažíme o problémech informovat objektivně, zjišťujeme si o daných silnicích bližší informace, v čemž nám od druhého ročníku pomáhá také spolupráce s rozhlasem. Nakonec tak díky nám vycházejí ze situace silničáři v dobrém světle, protože u mnoha věcí je situace mnohem složitější, než si mnozí řidiči myslí. Příkladem může být již zmíněná silnice mezi Novým Jičínem a Rybím, která je už mnoho let plná výmolů, nikdo ji ale neopravuje. Problém není v tom, že by ji silničáři nechtěli opravit, ale v nevyřešených majetkoprávních vztazích. Nakonec vidíme, že silničáři dělají svoji práci, jak můžou. Zatímco v prvním ročníku jsme byli spíše jejich kritiky, dnes to často cítím tak, že jsme spíše jejich obhájci.

Aplikace má tedy i praktický dopad. Kolik nahlášených úseků už se díky ní podařilo opravit?
Pohybuje se to kolem 45 procent. Někdy je to rychlé, k nahlášenému výmolu někdo zakrátko přijede a opraví ho. U delších úseků je to komplikovanější. Musí se dělat projekt, čeká se na peníze, nějakou dobu trvá výběrové řízení, takže je to mnohem delší. Když jsem s Výmoly. cz začínal, netušil jsem, jak to bude složité. Systém je často neefektivní a nemá žádnou flexibilitu. Na druhou stranu, abychom byli objektivní, nejsme sami, kdo o stavu silnic informuje. Silničáři musí sami situaci pravidelně monitorovat, mají harmonogramy, jak často kontrolovat dálnice, silnice první, druhé a třetí třídy, místní komunikace a podobně. Ne vždy jsme tedy my tím prvním impulzem. Z naší strany jsou pro ně nejpřínosnější informace ze silnic druhé a třetí třídy, kde je frekvence kontrol poměrně nízká. Sami často nemají technické a lidské možnosti, aby tyto silnice monitorovali. Díky nám vidí, kde je co špatně, a podle toho, kolik u daného výmolu hlasovalo lidí, mohou určit i prioritu oprav.

Jako řidiči se mi občas zdá, že stav silnic a péče o ně se mezi některými kraji značně liší. Je to jen subjektivní dojem, nebo to potvrzují i vaše údaje?
Je to možné. Na druhou stranu je velmi těžké srovnávat. Každý kraj má své perfektní úseky a také oblasti, kde jsou silnice horší. Často jsou na tom lépe centrální části, zatímco ty periferní jsou na tom hůře. To bývá často v oblastech, které jsou méně zalidněné a správa silnic je tam složitější. Nečekaně silným zážitkem v negativním slova smyslu pro mne byl Středočeský kraj, kde stav silnic v okolí Prahy, například na Berounsku nebo na Benešovsku, byl opravdu špatný. Ale jinak si netroufám kraje srovnávat. V jednom z komentářů k nejhorší díře jsem četl, že někdo vychvaloval, jak jsou na tom oproti nám na Slovensku nebo v Maďarsku lépe. Ale je to hodně subjektivní a ošemetné. V Maďarsku sice mají například ve srovnání s naší D1 pěkné dálnice, avšak jakmile z nich sjedete, jsou tam cesty v daleko horším stavu než u nás.

V Maďarsku a na Slovensku aplikace také nějakou dobu fungovala. Je o ni v zahraničí zájem?
V obou zemích fungovala asi tři roky. Nyní je tam z důvodu omezeného personálního obsazení v útlumu, ale neustále probíhají debaty, zda a jak ji tam znovu rozjet. Pro nás je zajímavé například Polsko. Je to pro nás jazyk, kterému dobře rozumíme, a ten stav silnic je tam takový, že by si tu aplikaci zasloužil.

Jaký je počet uživatelů?
V současnosti jich je kolem čtyř tisíc a neustále roste. Největší boom jsme zaznamenali v roce 2013, kdy Výmoly.cz začaly fungovat i jako mobilní aplikace. Letos počítáme, že nám přibyde kolem osmi set až devíti set uživatelů.

Čekal jste na začátku, že z kritika silničářů se stanete prakticky jejich obhájcem?
Já jsem ve svých soudech vždy opatrný, takže i v začátcích jsem se snažil nesvádět vinu jen na silničáře. Byl jsem ale naštvaný, že když se někdo nestará o svěřený majetek, poškozuje majetek můj. Jako vystudovaný ekonom znám princip externality – když se někde něco neděje správně, přelévá se to na lidi, kteří za to nemohou. S tím, jak ke mně postupně přicházely informace o tom, jak vypadá situace v reálu, jsem pochopil, že i většina silničářů se snaží dělat svou práci maximálně dobře. A zjistil jsem, že problém je komplexnější. Systémově například špatně funguje proces realizace větších oprav. Ten často trvá tak dlouho, že peníze dostanou silničáři až někdy v září a do konce roku musí stihnout co nejvíce oprav.