Nový přístroj bude obsluhovat i Hana Bílková Fránková, vedoucí laboratoře Agellab ve Vítkovicích.
Jak dlouho bude trvat, než se vám podaří přístroj spustit?
Sestavení, nahrání programů, kalibrace a další seřizování, to bude trvat zhruba týden. Nový stroj nebude používán jen pro zjišťování koronaviru, ale i pro naši další, jindy běžnou činnost, jako je prokázání přítomnosti hepatitidy, pohlavních nemocí, meningitidy, tedy pro vše, co tu rutinně zpracováváme. Pak ještě bude následovat verifikace, ověření správnosti výsledků. Ale tento stroj je ve světě renomovaný, neočekáváme žádný problém.
Kdy jste si zařízení objednávali? Bylo by tady i bez koronaviru?
Nebylo. Jeho objednáním jsme reagovali na situaci, kterou jsme viděli. Objednávali jsme je někdy na začátku března. Zvažovali jsme takový nákup už déle, koronavirus vše urychlil.
Jak dlouho bude lidem trvat, než se na stroji naučí pracovat?
Částečně se naši lidé budou zaučovat už při skládání stroje, tři zaměstnankyně jsme vyslali na pracoviště, kde již funguje.
Jak nyní vlastně pracujete?
Od šesti ráno do deseti večer, ve dvou směnách. Každý den se oba týmy protočí, jeden ráno, jeden odpoledne. Mimo koronavirovou infekci pracujeme normálně na jednu směnu. Nyní jde o to, abychom mohli vydávat výsledky co nejrychleji. A v současnosti zvažujeme, že vytvoříme ještě jeden tým, pro případ absolutní krize.
Přibylo vám s příchodem koronaviru hodně práce?
Musíme hlásit výsledky, zavádět je do různých programů, té agendy je hodně. A k tomu nám přibylo i hodně jiné práce. Volají nám lidé, ptají se na výsledky, mají strach. Je to náročná doba. A začínají nám docházet některé materiály, takže je sháníme.
Máte dostatek zaměstnanců?
Máme tým složený z lékařů, mikrobiologů, laborantů, ale i sanitářů. Odborníci se hledají těžce, ale my v současnosti máme lidí dostatek.
V čem je práce s novým strojem jiná?
Ten princip, kterým nyní pracujeme, je identický, jen s tím rozdílem, že nově vše probíhá v uzavřeném systému, v podstatě bezobslužně. Teoreticky můžeme analýzu spustit přes noc, ráno přijít a máme výsledek.
Jaký je rozdíl mezi tím, co jste museli dělat při testování doposud?
Z každého vzorku jsme museli izolovat a připravit reakční směsi, vše zpracovat a detekovat, zda ve výsledném výstupu je to, co hledáme, či nikoliv. Nyní se to vše dělá automaticky. Nově, díky plně automatizovanému systému, trvá celá příprava asi půl hodiny, klasicky to bylo výrazně déle. A nový postup je navíc i výrazně bezpečnější pro obsluhu.
Jaký je vlastně výstup na konci testu? Změní se barva ve zkumavce?
Ne, ne. (směje se) Na konci našeho testu je výstup vlastně v podobě křivky, která nám ukazuje, zda je v daném vzorku obsažen specifický úsek nukleové kyseliny, zda vše ve vzorku bylo správně, že jsme přidali všechny potřebné látky. A z toho všeho poznáme, zda je vzorek pozitivní, či nikoliv.
Takže hledáte konkrétní gen?
Cílíme na tři geny, protože virus může mutovat a my nechceme, aby nám nějaká změna utekla. Pokud bychom měli diagnostiku zaměřenou jen na jeden gen, mohla by nám taková změna uniknout. K tomu máme i vyhodnocovací software, který nám hlásí, zda můžeme vzorek použít, nebo zda jej musíme opakovat. Už dnes máme vysoce sofistikované zařízení, nový analyzátor nám práci ještě více ulehčí a zrychlí.
V čem vám ubylo práce?
Zatím nám práce ještě neubylo, stále pracujeme se stávajícím zařízením, ale do budoucna se naše práce výrazně zautomatizuje. Dnes bereme doslova každý vzorek do ruky, s každým pracujeme. To odpadne.
Čili z jedné strany se do stroje strčí vzorky, na druhé straně vypadnou výsledky?
Ano. Ale ty výsledky pak musí někdo vyhodnotit, to nám neodpadne, to zůstává. Musíme vyhodnotit, zda všechny kroky byly validní, zda proběhly správně.
Výstup z nového stroje vám řekne, zda je vzorek pozitivní, či negativní, nebo tam je stále ta křivka, kterou nakonec stejně musí vyhodnotit člověk?
Pomocí softwaru to umíme vyhodnotit, nadhled člověka je stále důležitý.
Jak dlouho trvá zpracování vzorků časově?
V současnosti nám trvá kompletní zpracování padesáti vzorků přibližně pět hodin. O kolik se to nově zkrátí, to zatím neumím říct, ale za osm hodin umíme nově vydat až 384 výsledků, to znamená za 24 hodin 1 344 výsledků.
Jak velký je rozdíl práce mezi dneškem a před měsícem?
Je to obrovský nápor. Rutinně jsme v laboratoři zpracovávali mezi 50 až 100 vzorky, dnes jich je 400, bude jich až 1 200.
Je to tedy pro vás úplně nová zkušenost?
V této laboratoři pracuji šestým rokem a za tu dobu jsem tady zažila čtyři epidemie. Dvakrát spalničky, jednou černý kašel a koronavirus. Na předchozím pracovišti jsem zažila i SARS a MERS či chřipku H1N1, ale co do rozsahu to, myslím, nezažili ani starší kolegové.
Jak to je s dalšími vzorky „běžných“ nemocí?
Na nějakou dobu se jejich počet samozřejmě snížil, ale už se to zase začíná zvyšovat, život běží dál.
