Vyšetřovatelé domluvené rvačce, po které několik účastníků (šlo o ročníky narození 2003 a 2006) skončilo s poraněními na pohotovosti, věnují velkou pozornost. Nestává se totiž běžně, aby se domluvily velké skupiny nezletilých či čerstvě plnoletých a vyrazily proti sobě se zbraní v ruce.
„Skutky takového charakteru řešíme vskutku výjimečně, a to jak z hlediska počtu účastníků, tak i zbraní, které tito mladí lidi s sebou měli nebo je použili,“ řekla policejní mluvčí Soňa Štětínská.
Jak dokazují i záběry z incidentu zveřejněné na internetu, mládež se tloukla baseballovými pálkami.
Co víc, svědci události redakci sdělili, že někteří účastníci stříleli z airsoftové pistole a další dokonce vytáhli nůž.
Všechny tyto informace v současnosti policie ověřuje. „Postupně vyslýcháme, shromažďujeme a prověřujeme informace týkající se této události včetně míry trestní odpovědnosti konkrétních osob,“ zmínila Soňa Štětínská. Uniformovaní museli být v minulých dnech ve střehu, mladí rváči si totiž domlouvali odvetu. K té zatím nedošlo.
Věk účastníku překvapil i mnohé z odborníků, kteří s dětmi denně pracují. „Fenomén domluvených rvaček není nový. Známe jej například v podání agresivních skupin u fotbalových utkání. Zarážející ale je, jak věk rváčů klesá až do školních lavic,“ podotkl dětský psycholog Zbyněk Domin. Podle něj v tom hrají nemalou roli sociální sítě ve spojitosti s „covidovou nudou“. „Děti mají mnohem víc možností a času sledovat média, která jsou nabitá videi s agresivními útoky. Mnozí se tím baví. Teprve když se potom dostanou samy do toho konfliktu, uvědomí si, že to fakt bolí.“
Psycholog apeluje na větší osvětu ve školních lavicích. „A to v rámci školských vzdělávacích programů, či posílením výchovných předmětů. Ve většině škol převládají výkonnostní modely, tedy aby děti vše uměly. Z outsiderů potom vyrůstají agresoři,“ řekl Domin.
Fenomén domluvených rvaček není nový. Známe jej například v podání agresivních skupin u fotbalových utkání. Zarážející ale je, jak věk rváčů klesá až do školních lavic
Zbyněk DominPsycholog, výchovný poradce
Základem je podle odborníků návrat dětí do školních lavic v plném rozsahu. „Pokud by chodily do školy, měly by svůj program a své povinnosti, a tak by potom neměly roupy, čas a možnost se organizovaně někde prát,“ uvedl Roman Hamrus, ředitel Základní školy Majakovského v Karviné-Mizerově.
Ve škole si učitelé dokážou sjednat pořádek. „U nás problémy s rostoucí agresivitou žáků nezaznamenávám. Ale protože v Karviné žiju a dívám se kolem sebe, mimo školu na různých prostranstvích vnímám rostoucí hrubost. Je to očividné,“ dodal Hamrus.
Účastníci bitek podobných té z lesoparku Dubina se podle psychologa Zbyňka Domina často rekrutují z dysfunkčních rodin. „Obvykle je tam absence vzorů. Vidí, jak rodiče řeší vypjaté situace, a stejně pak řeší problémy i oni v rámci svého mládežnického gangu,“ podotkl.
„Chybí romský koordinátor,“ říká místní
Místní romská autorita, raper Lukrecius Chang, poznal, že řada účastníků hromadné rvačky pochází ze sociálně vyloučené lokality Karviné. Nabízí řešení.
„Chybí tady pozice romského koordinátora. Člověka, který je s těmi mladými v kontaktu, chodí za nimi do terénu, dohlíží na jejich vývoj a v případě, že se chystá něco podobného jako teď, tak se to zavčasu dozví a předejde tomu,“ vysvětluje místní hudebník, bývalý asistent prevence kriminality a vyznavač bojových umění.
Právě poslední koníček jej často s teenagery propojuje. „Mezi těmi rváči jsou kluci, kteří v tělocvičně neudělají dvacet kliků, ale strašně se chtějí prát a něco si dokazovat. Mají velké ego,“ uzavřel Chang.
