„Veškeré přítoky k revírům, které slouží jako chovná zařízení pro plůdky pstruha potočního, jsou buď úplně vyschlé, nebo s minimem vody. Pokud se stav do zimy nezlepší, hrozí, že v zimě totálně promrznou a přijdeme i o to málo, co v nich přežilo. Přitom nákup plůdků v líhních přijde každou místní organizaci na desetitisíce korun ročně,“ říká předseda moravskoslezské části Českého rybářského svazu (ČRS) Pavel Kocián.
Podle předsedy opavské organizace ČRS Pavla Němce je na řece Opavě i Moravici z osmi pstruhových přítoků šest zcela suchých a dva se k tomu blíží.
„Kdyby teď trochu nezapršelo, museli bychom na chov pstruha rezignovat. Na Vítkovsku mají úplně stejný problém. Ve srovnání s produkcí třeba před šesti lety jsme na deseti procentech. Lovili jsme osm tisíc dvouročků, nyní okolo dvou stovek,“ vypočítal Němec.
To, že některé místní organizace končí s odchovem pstruhů, potvrzuje i Kocián: „Někde se snaží odlovit alespoň půlročky a schovat je do řek, aby měli šanci přežít.“ Jenomže v řekách se o ryby zase postarají predátoři.
Další rybáři přičítají potíže ptákům. „Za katastrofu v současné době považujeme rozšíření morčáka, což je pták o něco větší než kachna. Například na Třinecku se vyloženě přemnožil. Škody jsou obrovské a výlovy v posledních dvou rocích minimální. Mívali jsme až deset tisíc pstruhů potočních, loni něco přes dvě stovky. Na Vsetínsku jim dokonce kvůli predátorům zbylo v potoce dvacet kousků,“ líčí hospodář třinecké rybářské organizace Libor Kocinec.
Muž rybaří už 40 let a nepamatuje si, že by se v regionu dříve morčák vyskytoval: „Schází mu tady přirození nepřátelé a jeden pár odchová až 15 mladých. Sledoval jsem, jak mají promyšlenou strategii. Útočí ve dvou vlnách, prostě si ryby nahánějí. Navíc mají vroubkovaný zobák, takže jim z něj nic neuteče. Za morčáky toky dočistí kormorán a vydra. Na mnoha částech Olše vylovili společně úplně vše, začíná to ale být problém celého kraje a z nás se stávají dotační organizace.“
Zatímco na odlov kormoránů si mohou rybáři vyřídit výjimku, u morčáků to podle jejich slov na základě evropské legislativy možné není.
Stavba splávků je komplikovaná
Moravskoslezský kraj se rozhodl nyní rybářům pomoci 150 tisíci korunami. Peníze mají sloužit třeba na zarybnění revírů a podporu produkce, především na chov pstruha potočního.
„Kvůli měnícím se klimatickým podmínkám a dalším vlivům klesá populace lososovitých ryb v moravskoslezských řekách. Protože ryby nejsou schopny samoreprodukce, musí ČRS nahrazovat původní populaci uměle odchovanými jedinci za spoustu peněz. Je důležité tento druh ryb v našich vodách udržet,“ podotkla náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová.
„Společně s Českým rybářským svazem a Povodím Odry podporujeme také opravy splávků na tocích, aby se rybám zlepšil životní prostor pro přirozený výskyt.“
Rybáři sami plánují vybudovat i splávky nové, neboť se v nich v době sucha udrží voda nejdéle a zároveň poskytují rybám úkryt před predátory. „Musíme však najít zákonné řešení, kdy by se umístění dvou kmenů do boků přítoků nebralo jako stavba, která vyžaduje všechna povolení a kterou by si pak navíc muselo převzít povodí a starat se o ni,“ konstatoval Kocián.
Podle technického ředitele Povodí Odry Břetislava Turečka nemají správci toků k výstavbě spádových objektů a prahů námitky, ovšem za daných podmínek.
„Nesmí zhoršit odtokové poměry, musí dojít k majetkoprávnímu vypořádání a projednání s příslušnými orgány státní správy. Také předpokládáme, že následnou údržbu si bude zajišťovat Český rybářský svaz,“ poznamenal Tureček.
