Andrew Urbiš před desetidenním pobytem ve tmě v roce 2009.

Andrew Urbiš před desetidenním pobytem ve tmě v roce 2009. | foto: Jaroslav Ožana, MF DNES

Šaman Urbiš žije už dva týdny v absolutní tmě. A cítí se skvěle

  • 0
Neuvěřitelných sedm týdnů chce strávit v absolutní tmě terapeut Andrew Urbiš. V nenápadné chatce v Čeladné na Frýdecko-Místecku se před čtrnácti dny zavřel bez možnosti spatřit byť jen umělé světlo a vyjde až ke konci února. Důvod? Hodlá zjistit, zda jsou přání jeho pacientů splnitelná.

Mezi krásnými starobylými budovami čeladenských lázní působí přízemní chatka tak trochu nepatřičně.

Nároky na to, aby byla estetickým doplňkem parku, však nejsou rozhodující - musí v ní být především tma.

Desítky klientů Beskydského rehabilitačního centra v Čeladné už si v loňském roce vyzkoušely, jaké to je, odložit mobilní telefon, notebook, auto a vůbec všechny starosti a ponořit se na týden do absolutní tmy a ticha.

Klinetům týden nestačí

Místní psychoterapeut Andrew Urbiš, který v Česku blahodárnou a léčebnou metodu tmy propaguje, tvrdí, že lidé jsou po pobytu v tmavé chatce nadšení.

"Objevili se ovšem i tací, kterým týden nestačí. Rozhodl jsem se tedy nabízet pobyty od jednoho do sedmi týdnů. Abych to ale mohl udělat, musím si ten maximální sedmitýdenní pobyt vyzkoušet na vlastní kůži," říká psychoterapeut Urbiš, kterému mnozí pacienti a známí říkají také Šaman.

Před čtrnácti dny tedy Urbiš zahájil v chatce sedmitýdenní pobyt. V pátek mě přijal v černočerné tmě bývalého bufetu, přestavěného a přejmenovaného nově na vilu Mátma.

"Cítím se skvěle," řekl mi, když jsem absolvoval odložení mobilu, hodinek a kabátu v předpokoji, včetně bezpečnostního školení o tom, jak vstoupit dovnitř a Šamana nevylekat nebo náhodou neoslnit světlem.

Vzal mě za ruku a dovedl ke křeslům, kde přijímá návštěvy - opatrovníky, které by měl každý klient ve vile občas přijmout, aby mu pomohli v cestě tmou.

"Je ale pravda, že ne každý klient si opatrovníka přeje. Někdo chce být prostě celý týden ve tmě zcela sám," říká Urbiš.

Kryt bývalého dolu byl nevlídnější

Ten si pobyt v Mátmě pochvaluje, přestože už trvá čtrnáct dní. Když si poprvé v předloňském roce zkoušel desetidenní pobyt v podzemí protiatomového krytu bývalého ostravského Dolu Jeremenko, bylo to pro něj mnohem těžší.

"Tam jsem byl zavřený za ocelovými dveřmi, kdybych náhle něco potřeboval, trvalo by dlouho, než by se ke mně dostali. Tady jen zmáčknu tlačítko. Celkově to tam bylo méně pohodlné," říká Urbiš.

Jeho pobyt ve tmě je založen na vědeckém přístupu k informacím. Za Urbišem, který byl podrobně vyšetřen před vstupem do vily, dochází každý den zdravotník, který jej váží a odebírá mu krev, sledovány jsou rovněž další tělesné funkce.

Urbiš má vždy v tu chvíli na hlavě speciální brýle a kuklu, aby k němu nepronikl ani paprsek světla. "Už teď víme, že i při krátkodobém pobytu ve tmě, kromě celkového zklidnění přetíženého organismu, nastává zlepšení zraku i sluchu, redukce váhy," říká terapeut Andrew Urbiš, který má ve vile také několik cvičebních a posilovacích strojů.

Bez okolního světa je dobře

Služeb vily Mátma využilo loni okolo čtyřiceti klientů. "Někteří odborníci si to přijeli vyzkoušet ze zvědavosti, naprostá většina klientů je ale z řady přetížených manažerů a obecně z lidí, kteří potřebují vypnout," říká Šaman.

Jsem s ním ve tmě půldruhé hodiny a musím se přiznat, že očím je to příjemné. V prvních deseti minutách se přistihnu, že myslím na vypnutý mobil venku v kabátě - kolik lidí telefonovalo a já jim to nevzal - ale pak je mi bez něj i okolního světa dobře.

"Přijď za týden nebo čtrnáct dní, uvidíme, jak mi v tu dobu bude. Zatím se cítím skvěle," zve mě na další návštěvu do absolutní tmy Andrew Urbiš.